Hledání práce začíná
Poté, kdy jsem od pár přátel získal informace o místním trhu práce a doplnil si životopis o nové kontaktní údaje, jsem se cítil připravený absolvovat sháňku po práci, a to i přesto, že jsem si nebyl tak úplně jistý sám sebou. Život v cizině sebou nese množství problémů, které by člověk měl řádně zvážit, pokud chce být do začátku dobře připraven. Sháňku po práci jsem zahájil na webových stránkách, které kromě nabídek zaměstnání přinášely i užitečné tipy týkající se života v Praze. Ihned jsem začal odpovídat na pracovní nabídky a netrpělivě čekal na pozvání k pohovoru.
Hledání práce v minulosti a nyní
V minulosti se za nejjednodušší způsob hledání práce pokládalo to, že jste se vydali do ulic města. Se zavedením nových pravidel, která mají české právo sjednotit s unijním, se situace poněkud zkomplikovala. Jak mi bylo řečeno, teď už nemůžete jen přijít a zaklepat na dveře. Pokud nemáte prvotřídní kvalifikaci a nemluvíte plynně česky, je tu malá šance najít si zaměstnání, s výjimkou vyučování jazyků. Kromě toho platí cizinci v Česku vyšší daně, které převyšují ostatní evropské země. Pokud jste občanem EU, pak nepotřebujete v Česku pracovní povolení. Nejčastějším zaměstnáním pro cizince je vyučování angličtiny, němčiny a dalších jazyků. Nebo si můžete najít práci v některé z cizinci vlastněných firem. Anglicky hovořící zaměstnance hledají i některé bary a restaurace, hlavně pak ty v turistických oblastech. Nezaměstnanost v Praze se pohybuje jen kolem šesti procent. To však neznamená, že se sháněním práce je to tu jednoduché.
Námaha se vyplatila
Konečně se mi mé úsilí začalo vyplácet. K pohovoru mě pozvala společnost zabývající se komunikací. Byl jsem nadšen příležitostí, která vyžadovala, aby uchazeč byl rodilý mluvčí. Pohovor se konal v Praze 8. Po příchodu mi bylo jasné, že to bude náročné, protože tu kromě mě čekala spousta lidí. Začal jsem být nervózní. Konečně si mě zavolali a po úvodním „omlouváme se, že jste musel čekat“, můj potenciální zaměstnavatel ihned spustil desetiminutový příval otázek. Poté, kdy mi povolili položit dvě otázky, mi bylo slušně řečeno, že se mi ozvou. Bylo mi jasné, že se nikdo neozve a já budu muset absolvovat další kolo pátrání po zaměstnání. Tak jako v případě mnoha životních událostí i tady se ukázalo, jak je důležité být ve správný čas na správném místě. Za dva dny mi volali s tím, že mi nabízejí místo. Krátce po svém nástupu do zaměstnání jsem se dozvěděl, že přede mnou volali dalším dvěma kandidátům, ale osud tomu chtěl, že nikdo nezvedl telefon.