Tráva je...

Cestovat do jiných zemí, nebo se tam usadit? Důvodem odjezdu na dovolenou bývá potřeba rychlého úniku z nudné každodennosti a touha po nových a vzrušujících zážitcích. Co se však skutečného života v zahraničí týká, důvody jsou poněkud komplikovanější. Může sem patřit dlouhodobá tendence utíkat před skutečností, touha opustit vyježděné koleje školní a pracovní rutiny, potřeba začít nanovo, objevit nové já, otestovat sám sebe v cizím prostředí a tak dále a tak dále. Jsem si jistý, že tohle jste už všechno někdy slyšeli. Takže, proč jsem se přestěhoval do Prahy?

Praha

Je příznačné, že jméno Prahy je odvozené od slova práh. Pro mnohé cizince je totiž místem, kde začíná něco nového, a nejen to. Znám pár Američanů, kteří sem přijeli přestát finanční bouři s tím, že až se vše přežene, tak se vrátí zpět. To je ovšem něco, co Češi jen stěží chápou - „lidé ze západu“ se stěhují na východ za prací, a aby se tu usadili? Většina expatů je sice rozhodnutá, že se někdy vrátí zpět domů, na druhé straně většina z nás původně zamýšlela zůstat tu jen pár měsíců!

Jsi tu kvůli práci, nebo kvůli zábavě?

Teď už nikdy neodpovídám stejně. Nudí mě dávat pořád tutéž odpověď. To, že jsem z Nového Zélandu, mate a rozčiluje prakticky každého Čecha, který se to dozví. Domnívají se totiž, že Nový Zéland je naprostý ráj, a že kdyby v něm žili oni, tak by je ani nenapadlo odstěhovat se do České republiky.                      Většina lidí neví, že ozonová vrstva nad Novým Zélandem v sobě skrývá velkou díru, kvůli níž je nemožné zůstat venku déle než 15 minut bez toho, abyste se spálili na škvarek. Jsme velice sportovní národ, máme rádi venkovní aktivity a najdete u nás nepřeberné množství pláží, řek a hor. Sportování se však stává nebezpečným a situace se nadále zhoršuje. Je tu sice nádherně, izolace a omezené množství pracovních příležitostí však způsobují, že vysokoškolsky vzdělaní obyvatelé mají jen omezené uplatnění. Také je dost těžké naučit se cizí jazyky. A tak, když už se odpovědi na otázku nemohu vyhnout, testuji míru důvěřivosti lidí vymýšlením si nevinných lží. Pamatuji si, že jsem například tvrdil: „Vlastně zrovna hledám letiště, nevíte, kde je?“Jde po mně policie,“nebo: „Převzali tam vládu Hobiti.“ Řekl bych, že vypadám jako kriminálník, protože jedině tomu věří.

...vždy zelenější na druhém břehu?

Přijel jsem, abych zažil něco nového. To je vše. Avšak zůstávám, i když to tu pro mě už dávno není nové, takže jsem se evidentně do tohoto města zamiloval. Přesto však s uvedeným příslovím nesouhlasím. Každé místo má svá pozitiva a stinné stránky, otázka zní, zda jste schopni prožít to dobré. Někdy mi připadá, že Češi nesnášejí cizince nebo alespoň turisty, což ovšem také zažívám, například, když mě pohltí dav v centru města. Je to zvláštní, protože za cizince jsem většinou považován i já sám, a tak se ocitám v jakémsi zvláštním, obtížně definovatelném, pomezí. Ať jsem, či se zdám, být čímkoli, užívám si to tu více než doma. Prozatím.