Nepřízeň počasí způsobila, že náš výlet za uměním byl poněkud více osvěžující, než jsme se ženou původně očekávali. Přesto jsme nakonec do galerie dorazili a to zrovna v době, kdy končila výtvarná dílna, zaměřená na malbu ve stylu Jacksona Pollocka. Vypadalo to zábavně. Protože jsem přišli pozdě a už se nemohli zapojit, rozhodli jsem se prozkoumat umění devatenáctého a dvacátého století, které se nachází v jednom z horních patrech.

Se zájmem jsme si prohlédli mocnou energií naplněná díla Bohumila Kubišty, Františka Kupky, Jana Zrzavého a dalších malířů. Obrazy na stěnách reflektovaly dobu, kdy bylo české umění v přímém styku s novými moderními směry. Přestože mě o českém podílu na moderním uměním přesvědčila již česká architektura, sledování proměn českého výtvarného umění a postupného pronikání abstrakce s kubismem přineslo další poučení. Zdá se, že české umělce různých žánrů v určitou dobu spojoval umělecký směr Poetismu. Svou identitu si tento styl udržel do třicátých let, kdy splynul se surrealismem a příchod druhé světové války pak učinil oběma směrům konec. Škoda, neb toto hnutí přineslo velkou dávku hravosti a povzbuzovalo kreativitu u všech lidí. Potěšilo mě, když jsem se v galerii setkal s ranými experimenty v oblasti abstraktního umění, které jsem rozeznal z dávných dob, kdy jsem navštěvoval přednášky z historie umění. Napadlo mě, že spoléhat se výlučně na estetické působení díla není vždy nejlepším přístupem. Umění je často spíše svědectvím doby, v níž bylo vytvořeno. Při procházce galerií jsem si také uvědomil, jak se měnilo pojetí krásy a jak byl tento koncept ovlivněn společenským ovzduším. Příkladem může být například kontrast štíhlých postav od Modiglianiho s mírně oplácanými tvary Botticelliho. Originalita není krásná, čím víc krásy, tím méně originality. Pro srovnání se stačí zaměřit na Picassovo „krásné“ modré období s jeho pozdějšími, vysoce originálními kubistickými malbami.

Při posuzování uměleckých děl se setkáme s dvěma protichůdnými přístupy. Prvním je analytický přístup, který se snaží uchopit význam díla pomocí verbálních konceptů . Druhý vzniká v důsledku přímého, emocionálně-vizuálního působení. Často se při posuzování umění setkáváme s ošidným problémem: jak zjistit, zda má dané umění nějakou skutečnou hodnotu….nebo zda se jedná pouze o „císařovy nové šaty“.

Český trh s uměním je v dobrém stavu a za umění různých stylů se platí rekordní ceny. Sběratelé jsou však často vedeni snahou chytře investovat a vydělat co nejvíce peněz a láska k umění je až na druhém místě. Na druhou stranu je tento stav součástí procesu rozvoje umění a vstupu mladých umělců na umělecký trh. Velké množství aukcí se také odehrává na webových stránkách. Za umění se v Čechách platí jako nikdy předtím, např. dílo známého českého malíře Josefa Čapka stržilo přes 9 milionů korun. A nejenom malíři z dob minulých těží z tohoto entusiasmu, i současní umělci, jako například Markéta Othová , Krištof Kintera, Jiří Černický či Veronika Holcová, si našli své místo. Karolina Bayerová z Galerie Bayer & Bayer se domnívá, že investovat do umění, ať už se jedná o staré mistry či renovované současné umělce, se v dnešní době vyplácí. Přestože některým z vás může připadat současné umění matoucí a vzdálené, trpělivost se vyplácí. Zkuste dešifrovat alespoň pár otisků a cest moderního umění, s nimiž se setkáte.