Skleník Fata Morgana vám umožní během jedné návštěvy „procestovat“ celý svět. Projdete tropický deštný prales, záhy se dostanete do horských mlžných lesů, či do nejsušších pouští a polopouští. A na té cestě narazíte na pozoruhodné tvary rostlin, pestré barvy a zajímavé struktury porostu, který se neustále mění a rozkvétá rozmanitými typy květů.

Během své poslední návštěvy tohoto pozoruhodného místa jsem pro sebe objevila další rostlinné krásky – tradiční, netradiční i vzácné. Zkuste se na ně příště také zaměřit…

Vzácný podražec stromovitý

„Mami hele, tady roste houba,“ slyším volat malého chlapečka, který prstíkem ukazuje na zvláštní květy rostoucí z kmene stromu. Tak tohle tu vidím poprvé, říkám si v duchu.

Aristolochia arborea, nebo-li podražec stromovitý, je zhruba dvoumetrový stromek s jednoduchým listem a je to právě jeho květ, který má nezvyklé tvary i barvy. A vskutku připomíná houbu, dokonce i svou vůní.

Dozvídám se, že to je hotový zázrak. Ve volné přírodě totiž podražec roste jen na mayském území pralesů tří států jižního Mexika a patří mezi nejohroženější druhy světa! V katalogu pěstovaných exotických rostlin se Aristolochia arborea poprvé objevila v roce 1858. Botanická zahrada v Leidenu ji později namnožila a darovala do dalších sbírek, včetně zahrady Kebun Raya na Jávě.

V Evropě však všechny pěstované podražce během 2. sv. války uhynuly a druh se zachoval pouze v zahradě na Jávě, odkud botanici v 70. letech dovezli několik řízků zpět do Evropy. A tak se časem rostlina dostala i do Prahy.

Jedovatý kroton

Tentokrát mi do oka padne i rostlina sice bez květů, zato s protáhlými tenkými listy hrajícími převážně zeleno-žluto-červenou barvou. Je to Codiaeum variegatum, českým názvem kroton, nebo-li podivec pestrý. Možná ji znáte, patří totiž mezi jedny z nejrozmanitějších a nejbarevnějších pokojových rostlin.

Co o tomto tropickém keři z čeledi pryšcovitých víme? Že do Evropy přicestoval v polovině 19. století z východní Indie a Malajsie. Kvete jen vzácně, to však nevadí. Jeho půvab tkví v jeho nádherné barevnosti listů, kterou způsobuje především velké množství světla. S jeho nedostatkem pak listy barvu ztrácejí.

Pokud rostlinu máte doma, měli byste se mít před ní trochu na pozoru. Po ulomení z ní totiž vytéká jedovatá mléčná šťáva, která může na pokožce způsobit nepříjemnou vyrážku, při vnitřním užití pak nevolnost.

Dekorativní galgán nachový

A do třetice ještě kráska, která také jistě upoutá vaši pozornost. Alpinia purpurata – galgán nachový. Nepřehlédnutelný dělá tento druh jeho květenství – až 35 cm dlouhý klas s velmi výrazně červenými listeny, v jejichž úžlabí vyrůstají nenápadné, drobné bílé květy. Ty dlouhého trvání nemají, zato listeny na rostlině setrvávají skoro celý rok. Proto není divu, že se galgán nachový často používá ke květinové výzdobě.

A odkud se rostlina vzala? Domovinou tohoto druhu je zřejmě Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Vanuta a Nová Kaledonia. Dnes se v řadě tropických oblastí světa pěstuje jako okrasná trvalka, často tu i zplaňuje a v některých zemích, jako například na Havajských ostrovech, Fidži či Palau, je dokonce invazní.