Jak probíhá u rostlin sex? Nebo jak se brání sexu se sebou samými? Odpovědi na tyto zajímavé otázky najdete právě při procházce tropickou džunglí skleníku Fata Morgana, kde je až do 5. prosince instalovaná interaktivní výstava nazvaná Intimní život rostlin. A budete se divit, jak dokáží být některé v šálení opylovačů rafinované, vynalézavé, jaké triky a fígle používají…

To nejzajímavější z intimního života rostlin

Výstava především seznamuje se způsoby opylení u rostlin, představuje samotné opylovače i to, s čím u nich musí rostliny počítat. Přináší poznatky o tom, jak se rostliny umí nutnosti opylení vyhnout, či jak se brání samoopylení – což odborníci považují z hlediska různorodosti způsobů za to nejzajímavější, co v intimním životě rostlin nacházejí. Proto se tomuto tématu věnuje i podstatná část výstavy.

Šálivé květy orchidejí

Například se dozvíte, jak rostliny velmi promyšleně cílí na smysly těch opylovačů, které chtějí přilákat. Jeden z panelů se třeba věnuje šálivým květům orchidejí – dočtete se, že velká část druhů těchto exotických krásek totiž nenabízí žádnou odměnu v podobě nektaru. Jaké finty tedy využívají?

Jednou z nich je sexuální šálení. Takže rostlina nejprve samce přivábí vůní napodobující feromon samic. Když samec přiletí blíž, spatří květ připomínající samici. Ten využívá tvarů, barev a někdy i chloupkaté textury svého povrchu. Samci se snaží s květem kopulovat a sami se tak nastavují do správné polohy k vyzvednutí a přilepení brylek, slepených hrudek pylu.

Nepohlavní množení

A věděli jste třeba, jaké pohlavní choroby můžou rostliny postihnout? Odpovědi tu rovněž najdete.

Nebo jak u rostlin probíhá nepohlavní množení? Tenhle způsob je v mírném až arktickém pásu dost rozšířený, dokonce u takových rostlin, u kterých byste to ani neřekli. Například u pampelišek, ostružiníku, či jestřábníku. Do tématu nepohlavního množení, nebo-li apomixie, se ve skleníku Fata Morgana také můžete začíst.

Sex sám se sebou

A hned na vedlejším panelu vaši pozornost jistě přiláká titulek „Sex sám se sebou“. Tato tabule vám osvětlí, že rostliny samoopylení provozují poměrně často – nejčastějším případem je schopnost se v nouzi opylit vlastním pylem. A je to pro ně výhodné hned z několika důvodů – nemusí spoléhat na nejisté opylovače, nevyrábí odměny ani barevné koruny květů, vyprodukují méně pylu, protože ho méně přijde vniveč, rostlina dokáže kolonizovat nové stanoviště a založit populaci i z jednoho semene.

Interaktivní prvky

Součástí expozice jsou také interaktivní prvky, díky nimž si vyzkoušíte nejen to, jak těžkou roli opylovači mají, ale i své znalosti. Tak třeba u „Počítadla“ máte vyrovnat kostky v řadě tak, aby informace na nich byly pravdivé. Tak schválně. „Jednoletá rostlina 30 – 150 cm vysoká, lysá a namodralá, po narušení rodící mléko.“ Je to mák, či mučenka…?

Nebo taková Váha. Tady si vyzkoušíte, jak těžký náklad byste nosili, pokud byste byli včelou. O kousek dál zase objevíte zákoutí o hmyzím sosáku, u kterého zjistíte, jak dlouhý sosák byste měli, kdybyste se změnili ve čmeláka.

Nebo můžete prozkoumat pylová zrnka, která některým alergikům doslova dělají ze života peklo. A různá pylová zrnka si lze rovněž natisknout u stolečku s tiskátky. K výstavě je nachystaný i zábavný kvíz.

Přijďte a poznejte fascinující stránku života rostlin...