Fascinující, krásné, záludné. Přesně takové jsou masožravé rostliny, které v tuto chvíli ovládly celý tropický skleník a prostor u expozice Mokřad ve venkovním areálu Botanické zahrady hlavního města Prahy. Výstava zaujme snad každého návštěvníka. I malé děti. Mnohé zvědavě nakukují do pastí jednotlivých druhů, a čekají, co se stane. Zaklapne? Nezaklapne?

Nenechte mucholapku sklapnout naprázdno

V každém případě se tu mimo jiné dozvíte, že pasti masožravých rostlin nesmíme zbytečně dráždit nebo ničit. Protože pokud například taková mucholapka sklapne naprázdno, ztratí velkou energii bez získání kořisti. A vývoj nové pasti může trvat i několik týdnů.

Kdo náhodou mucholapku, jež patří mezi notoricky známé masožravé rostliny, nezná, rozpoznávacím znamením je, že její lapací část listové čepele je zakončená dlouhými zuby…

Bleskurychlá bublinatka

Výstava ale seznamuje i s méně známými druhy. „K vidění je také nedávno popsaný druh genliseje, jejž autoři dle více z květu vytrčených pohlavních orgánů vtipně nazvali genlisea exhibicionista. Genliseje netvoří kořeny, ale mají zvláštní vývrtkovité útvary, které se vidličnatě rozbíhají z drobného kulovitého měchýřku. Ve vývrtkovitých útvarech, fungujících na principu vrše, byl naměřen podtlak a v měchýřku zjištěny enzymy rozkládající kořist,“ uvedl Vlastík Rybka, vedoucí odborného oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy a kurátor výstavy.

Při procházce skleníkem narazíte také na bublinatky. Sice patří mezi nejmenší lovce, zato ty nejlepší. Při lapání kořisti jsou totiž neskutečně rychlé, navíc obrovská je i jejich sací síla. Před osmi lety vědci ve francouzském Grenoblu dokonce jejich přednosti popsali přesně – bublinatky se podle nich oběti zmocní asi za půl tisíciny sekundy, což je nejrychlejší aktivní pohyb zaznamenaný v rostlinné říši. Kořist pak tělním otvorem do sebe vtáhne sací sílou, která je 600násobkem gravitační síly!

Impozantní láčkovky

Vedle bublinatek vás pak ohromí celá plejáda láčkovek s menšími, ale i obřími pastmi. Právě láčkovky patří mezi největší masožravé rostliny, které lidstvo fascinují už od roku 1658, kdy byl popsán první druh.

„Pasti jednotlivých druhů se tvarově a barevně liší. Některé lákají hmyz na sladký nektar, jiné jsou lepivé spíše jako mucholapka, další shromažďují různorodý odpad. Existuje i druh (láčkovka Lowova, latinsky Nepenthes lowii) sloužící jako toaleta pro drobné savce tany, jejichž exkrementy rostlině dodávají potřebný dusík,“ vysvětluje Vlastik Rybka.

Většinou rostou na horských pláních a v lesích jako liány. Některé se pnou do výšky i dvaceti metrů, nejrobustnější pasti pak bývají přes třicet centimetrů (výjimečně až do půl metru) velké.

Nechte se také vtáhnout do říše masožravých rostlin, dozvíte se mnohem víc a poznáte, jak moc zajímavé tyto rostliny jsou!