Mokřad je zajímavý z několika důvodů. Jedním z nich je určitě to, že jde o jedno z mála míst v Troji, kde mohou žáby na jaře klást svá vajíčka.

Nepropustný močál

Jak již bylo zmíněno, Mokřad tvoří rašeliniště a jezírko. A teď, co si představíte, když se řekne rašeliniště? Většinou asi jakýsi nepropustný močál. Rašelina totiž vzniká na místech bez přístupu vzduchu. U nás jich nejvíce najdete na horách, například Krušných či Jizerských, v Krkonoších, na Šumavě, nebo pak v pánvích – na Třeboňsku či Dokesku.

Rašeliniště trojské botnické zahrady však nebylo vytvořeno samotnou přírodou, ale zásahem člověka. Dno tak tvoří nepropustná fólie, na něm jsou trubky s vyvrtanými otvory pro napouštění vody. Následuje dvaceticentimetrová vrstva drenáže z křemenných valounků, na nich je položená geotextilie a ještě až půlmetrová vrstva rašeliny, do níž kurátoři vysadili mechy se dvěma typy buněk. Zelené zajišťují fotosyntézu, bezbarvé pak zadržují vodu.

Vzácné druhy rostlin

Objevovat tu můžete různé vzácné rostliny. Nejzajímavější jsou zřejmě masožravky, jejichž život je na tento biotop vázán a některé druhy se jen obtížně pěstují v „nepřirozených" podmínkách. Najdete jich tu hned několik. Například špirlice nebo mucholapku podivnou, která jako jediná suchozemská masožravka loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti.

Vzácná je i bublinatka prostřední, v České republice téměř zanikající druh. Hodně jejich lokalit totiž zaniklo, dochovala se jen na několika místech v jižních Čechách v Třeboňské pánvi. Právě proto lze tuto masožravku nalézt na seznamu kriticky ohrožených druhů.

Pozůstatek z doby ledové a kvetoucí lekníny

Své místo v rašeliništi nalezly i drobné keře, především zástupce vřesovitých rostlin. Zajímavá je například nízká, stálezelená kyhanka sivolistá, jediný druh rodu kyhanka vyskytující se v Evropě a vzácný pozůstatek z doby ledové.

Sousední jezírko je vybudované stejným způsobem jako rašeliniště a na jeho hladině vás jako první zaujmou nádherně kvetoucí lekníny.