Stará lidové moudrost praví: Není na světě bylina, aby na něco nebyla. I v knize Zelená lékárna z roku 1984 se dozvíte, že z 18 000 druhů vyšších rostlin rostoucích v Evropě má zhruba 2 500 léčebné využití, a z 3 000 druhů, které rostou na našem území, se v průběhu století využívalo k léčebným účelům cca 800 druhů, dnes je jich 150.

Trojská botanická zahrada vás v tomhle ohromí. Na ploše několika desítek metrů čtverečných tu objevíte přes 300 druhů léčivek! Na jakou si vzpomenete, tu tady najdete. Ba co víc, seznámíte se i s druhy, o kterých jste dosud možná neslyšeli. Co třeba léčivky severoamerických indiánů? Nebo se zajímáte o léčivé rostliny středomoří? Či chcete znát pouze druhy tuzemské, nebo jen zelené koření? Na všechno tu dostanete odpověď.

Záhony jako ve středověkých klášterních zahradách

Sbírku léčivých rostlin najdete pár kroků od bistra Botanická na talíři, v těsném sousedství vchodu do Japonské zahrady. Je rozdělena do pomyslných oddílů podle původního areálu rozšíření rostlin, nebo podle typického užívání v tradičních medicínských systémech. Každá rostlina je označena cedulkou, na níž se dočtete nejen název, ale i co se z byliny sbírá a na co se používá.

Inspirací pro vznik sbírky byly středověké klášterní zahrady Francie a Itálie, které měly jednoduché, pravoúhlé členění. Rostliny byly sázeny do čtvercových nebo obdélníkových záhonů, často vyvýšených a obehnaných obrubou z vrbového nebo lískového proutí. A přesně takové jsou záhony i v trojské expozici.

Léčivky severoamerických indiánů

Až se pokocháte rostlinami, které jistě znáte (například máta, šalvěj, pelyněk, libeček, majoránka…), zaměřte se na záhon věnovaný léčivým rostlinám severoamerických indiánů. Mnohé byliny, které indiáni užívali, si našly trvalé místo nejen v domorodé medicíně, ale i v moderní evropské fytoterapii.

Tak třeba v poslední době je velmi populární Echinacea purpurea, nebo-li třapatka nachová, kterou původní obyvatelé používali proti nejrůznějším virovým onemocněním a zánětům a hlavně k celkovému posílení imunity. I dnes je opěvovaná, hlavně díky schopnosti ničit bakterie a viry, umí zmírnit alergie, významně ovlivňuje lymfatický systém a otok uzlin.

Nebo třeba taková Viola sororia. Někdo ji díky červenofialovým květům zná pouze jako okrasnou rostlinu. Na štítku v záhonu trojské botanické zahrady se však dozvíte, že její listy jsou účinné na bolest hlavy, čehož hojně využívají Čerokézové – příslušníci indiánského kmene Severní Ameriky.

Na horečku, do jídla...

Na záhonu objevíte i nízký keřík libavky poléhavé, která rovněž patří mezi tradiční léčivky a čajoviny severoamerických indiánů. Její listy obsahují metylsalicylát, takže nálev je účinný při horečnatých onemocněních. Libavka si pozornost zaslouží i jako dekorativní stálezelená rostlina.

A co taková agastache mexická. Tahle modrokvětá kráska u nás zatím příliš známá není, což je škoda. Nejenže hezky vypadá, váš záhon i spolehlivě provoní – její listy i květy voní po mátě a lékořici. Nenahraditelná je například v kuchyni při přípravě čajů, či jako koření - připomíná francouzský estragon a je jeho dobrou alternativou na pokrmy z ryb, omáčky, polévky nebo saláty.

A takhle bychom mohli pokračovat i u dalších záhonů věnovaných rostlinám středomoří, či těm tuzemským. Prostě přijďte se podívat. Inspirace tu je více než dost!