O Koněpruských jeskyních určitě každý slyšel. Však jde také o nejznámější turistický cíl Chráněné krajinné oblasti Český kras ve středních Čechách. O prohlídku si vyloženě říká. Už jen proto, že letos slaví výročí.

Staré milióny let

Návštěva kraje Koněpruských jeskyní, které se nacházejí nedaleko Berouna, uvnitř návrší zvaného Zlatý kůň u obce Koněprusy, je pozoruhodná. Připadáte si tu totiž tak trochu jako v divočině: jsou tu příkré srázy, skalní stěny i hluboké kaňony. A co teprve až vstoupíte do samotných jeskyní!

Kde se tu vlastně vzaly? Vznik krasových jeskyní je závislý na rozpustnosti horniny ve vodě. Čím více obsahuje voda oxidu uhličitého, tím vyšší je její rozpouštěcí schopnost. Při průsaku vápenec rozpouští, rozšiřuje pukliny a vytváří zárodky jeskyní, které stále zvětšuje.

Odhaduje se, že Koněpruské jeskyně se začaly rodit někdy před 410 miliony let. Ve středověku v nich pobývali například penězokazci, pak se na ně nadlouho zapomnělo... A objevili je až na podzim roku 1950 dělníci z kamenolomu. Tehdy po odstřelu kamene našli ve stěně díru a za ní ukryté vápencové bohatství. Krasové podzemí poté začali prozkoumávat jeskyňáři. O devět let později byla tahle nádhera zpřístupněna veřejnosti.

Věčná touha ve Spallanzaniho jeskyni

Hned v úvodu prohlídky se od průvodce dozvíte, že Koněpruské jeskyně jsou dosud nejdelším známým jeskynním systémem v Čechách – celková délka všech prostor je dva kilometry! Vznikly ve třech výškových úrovních o výškovém rozdílu přes 70 metrů. Návštěvníci se však dostanou pouze do druhého a třetího patra, přičemž zpřístupněný okruh je 620 metrů dlouhý a zdoláte při něm přes 500 schodů.

Nejprve se ocitnete ve středním patře jeskyní, ve Spallanzaniho jeskyni. Pojmenovaná byla po italském přírodovědci, který žil v 18. století a mimo jiné se zajímal o netopýry, u kterých objevil, že se orientují sluchem.

Tady vás jistě zaujmou vysoké klenuté stropy a především stále obdivovaný krápníkový útvar nazvaný Věčná touha. Cesta dál vede síní U Varhan. Tomuto prostoru název dal krápníkový útvar za skalní kulisou, který připomíná varhany. A některé z krápníků dokonce při poklepu znějí! Jak ale průvodce upozorní, je zakázáno na ně hrát, protože se tím poškozují.

Zrádná propast a unikátní koněpruské růžice

Prohlídka dál pokračuje do síně pojmenované po lomařském mistru Marešovi. Právě on byl jedním z těch, kteří Koněpruské jeskyně objevili. Následuje Letošníkova sedmadvacet metrů hluboká propast, do které se doktor Letošník při výzkumu krátce po objevení jeskyní zřítil z výšky 12 metrů. Odnesla to naštěstí jen zlomená noha.

Záhy se ocitnete v největší a nejkrásnější prostoře – Dómu Františka Proška. Výjimečností je tu proslavená králníková výzdoba - takzvané koněpruské růžice, které jsou významné nejen svým stářím (více než jeden milión let), ale i svým složením. Bylo totiž zjištěno, že růžice jsou tvořeny kromě jiného i opálem, což je prý rarita. Takové množství opálu, jaké je zde, zatím z jiných jeskyní popsáno není.

Útočiště pro penězokazce

Svrchní patro vám pak mimo jiné nabídne prostor nazvaný Mincovna, což kdysi bývala tajná penězokazecká dílna. Z hlediska této minulosti jde tedy o místo v Koněpruských jeskyních nejzajímavější. A to navzdory tomu, že je rozsahem nejmenší.

„V tomto patře byla nalezena středověka penězokazecká dílna. V místě, kde stojíte, byla podle nálezů jakási obytná část s ohništi, zbytky nádob a hliněnými kahanci. V zadní prostoře jeskyně, za propastí do středního patra, byla vlastní dílna,“ vykládá historii průvodce s tím, že penězokazci zde mince vyráběli někdy mezi lety 1469 – 1472. A zřejmě se pěkně činili. Údajně se tu vyrobilo 5 000 – 10 000 mincí, což by tehdy jednomu člověku vystačilo na obživu po dva až čtyři roky.

Dnes mincovnu připomíná jen drobné mincovní náčiní – železná tyčka, kompletní sada drobného závaží, zbytek dřevěného mincířského štoku a zbytek ohniště, ve kterém je vidět, čím se zde penězokazci živili.

Teď už ale neváhejte a zajeďte se do Koněpruských jeskyní podívat. Autem, vlakem nebo autobusem je to jen přibližně 30 km jihozápadně od Prahy.