Projekt Mene Tekel původně vznikl jako reakce na nezájem společnosti o osud politických vězňů padesátých let. První ročník festivalu se uskutečnil v roce 2007 a od té doby se koná pravidelně každý rok.
Mene Tekel ve spolupráci s mnoha odbornými a paměťovými institucemi přináší svědectví o protiprávnosti totalitních režimů. Soustřeďuje se zejména na připomínání odkazu obětí nacismu a komunismu.
Pestrý program
I letos se během festivalového týdne uskuteční na tři desítky žánrově různorodých akcí, přičemž hlavním tématem je tentokrát Pronásledování rodin v době nesvobody. Program nabídne výstavy, koncerty, filmové projekce, literární setkání, odborná kolokvia, besedy s pamětníky, autogramiády, interaktivní programy pro školní mládež, pietní shromáždění i rekonstrukce politických procesů – informace, které by měla znát hlavně mladší generace, budou tedy podány různými kanály a co nejsrozumitelněji.
Odhalení pamětní desky a konference
Festival odstartuje v neděli 24. února slavnostní předání cen Dáma české kultury, Rytíř české kultury a Mecenáš české kultury v Divadle na Vinohradech. Oceněni budou ti, jejichž tvorba byla násilně přerušena totalitou či byli kvůli svým názorům a postojům omezováni, perzekvováni a zbavováni základních lidských práv. O den později bude v Nerudově ulici odhalena pamětní deska a proběhne pietní akt při příležitosti 71. výročí památného pochodu studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad v roce 1948.
V rámci projektu se koná i výstava mezigeneračního projektu Cesty ke svobodě, jejíž součástí bude výstava s názvem Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu.
Součástí festivalu jsou také diskuse s odborníky a historiky. V pátek se například uskuteční v hlavním sále Senátu PČR Mezinárodní konference Pronásledování rodin v době nesvobody, jejíž součástí bude předání cen Fragmenty paměti.
Rekonstrukce, ze které mrazí
V sobotu pak mohou zájemci už tradičně navštívit rekonstrukci politického procesu v podání studentů Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Režisér Jan Řeřicha zpracoval do scénáře dramatický osud několika selských rodů z Olešnicka, které byly obviněny z protirežimního spiknutí s cílem zastrašit soukromě hospodařící rolníky a přimět je ke vstupu do jednotného zemědělského družstva.
Na počátku padesátých let panoval v boskovickém a sousedním blanenském okrese výrazný odpor vůči začínající kolektivizaci, což samozřejmě neuniklo pozornosti vyšších míst. V roce 1953 zde bylo pozatýkáno a poté ve vykonstruovaném procesu, na jehož počátku stál nastrčený agent, obviněno z protirežimního spiknutí celkem 18 osob. Tragická kapitola Olešnicka čítá dva rozsudky trestu smrti, doživotí, mnoholeté tresty a desítky zmařených životů rodinných příslušníků nevinných aktérů.
Festival završí mše
V neděli 3. března v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě se bude konat ekumenická bohoslužba za všechny popravené, umučené a zemřelé politické vězně, kterou bude sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.