Automatické sčítání uživatelů cyklostezek umožňuje sledování nejen počtu, ale také směru pohybu cyklistů. „Jsme přesvědčeni, že automatické sčítání nahradí stávající systémy ručního sčítání. Poskytuje totiž výrazně kvalitnější podklad pro rozhodování o dalších investicích,“ řekl Luboš Kala z Nadace Partnerství, která si vyzkoušela možnosti sčítání.
Jak se jezdí v Podolí
Za deset sledovaných dní projelo přes Podolské nábřeží celkem 27 845 lidí. Denního maxima návštěvnosti bylo dosaženo v sobotu 4. dubna, kdy cyklostezku využilo 3733 lidí.
Z hodinových údajů je patrný jasný rozdíl mezi všedním dnem a víkendem. Zatímco ve všední den dopoledne převažuje směr do středu města a odpoledne z centra do okrajových částí, o víkendu je tomu právě naopak. Potvrzuje se tak dopravní i rekreační využívání cyklostezky.
Místo dědkostroje počítač
Až dosud se v Praze sčítali cyklisté pomocí tzv. dědkostroje. Pro neznalé jde o sčítání, které zaznamenává člověk sedící u cesty. „Dostali jsme kontakt na firmy, které elektroniku na sčítání vyrábějí, protože je naším zájmem mít cesty dopodrobna zmapovány,“ uvedl Pavel Polák, koordinátor pracovní skupiny pro cyklistickou dopravu na magistrátu.
„Nyní testujeme zařízení, a nakonec si vybereme to, které má cenu úměrnou vynikajícímu výkonu, a to následně instalujeme na deseti místech v Praze.
Cyklista je zároveň řidič
„Dobře víme z výzkumů GfK, že se cyklisté v Praze rekrutují z řad řidičů automobilů, nikoliv z cestujících MHD, takže ujetím počtu „lidocyklokilometrů“ klesá množství „lidoautokilometrů“, tedy čím více lidí jezdí na kole, tím méně jezdí aut v Praze,“ upozornil Pavel Polák. Celoroční sčítání pomůže městu vylepšit cyklotrasy a cyklostezky ve městě.
„Tam, kde bude projíždět konstantní množství lidí, víme, že nás bota netlačí, tam, kde se objeví nárůst, byť by šlo o cyklostezku „od nikudnikam“, budeme vědět, že je nutné v této oblasti zasáhnout. Pomůže to i plánování údržby a nebo možnosti umístění služeb pro cyklisty,“ uvedl Polák
Finanční náročnost tohoto projektu není nijak vysoká. Jeden počítač stojí kolem dvou set tisíc korun, ale město je nebude kupovat, chce se dohodnout o pronájmu. „Takže náklady nakonec budou mnohem nižší než původně plánované dva miliony,“ řekl P. Polák.
