Už se totiž nehovoří o rychlodráze, ale o modernizované železniční trati z Prahy do Kladna se zastávkou na Ruzyňském letišti. Ministerstvo dopravy zadalo studii této modernizované trati Dopravní fakultě ČVUT a ta nyní práci dokončila. Trať by měla vést ve stopě nynější tzv. Buštěhradské dráhy a měla by mít konečnou na Masarykově nádraží.
Radnice Prahy 6 přes dřívější odpor k rychlodráze, kterou
považovala za pro město nepřínosnou, v zásadě není proti
modernizaci. Návrh ČVUT akceptuje a respektuje. Výsledek
studie Dopravní fakulty budeme respektovat. Jsme rádi, že byla
naše snaha na rychlé posunutí celé problematiky ze strany
ministerstva dopravy a dalších subjektů vyslyšena,
řekl
starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa. Doprava mezi Kladnem a Prahou
přes mezinárodní letiště v Ruzyni je pro ministerstvo dopravy
hlavní prioritou následujících let,
upozornil ministr dopravy
Aleš Řebíček.
O Prahu 6 jde především
Radní Prahy 6 akceptovali závěry posuzovatele variant, že nejvýhodnější se jeví trasa ve stopě Buštěhradské dráhy s konečnou železniční stanicí Masarykovo nádraží. K finální dohodě o vedení celé trasy a o podmínkách realizace by mělo dojít na jednání zástupců ministerstva dopravy, hlavního města Prahy, městské části Prahy 6, Středočeského kraje, Dopravního podniku hlavního města Prahy a SŽDC.
Podle plánovaných záměrů bude trať zasahovat do oblasti
Prahy 6 z více než 80 procent své celkové délky na území Prahy.
Proto jsem pro její výstavbu a vedení tratě požadoval, aby
zajistila šetrnost vůči obyvatelům městské části,
uvedl Tomáš
Chalupa. Půjde především o povrchové a podpovrchové vedení
trati a také o počet zastávek, který zatím není určen.
Největším argumentem proti bývalé rychlodráze byl fakt, že by
přetnula Prahu 6 na dvě části. To při nynější studii více méně
odpadá, naopak lze čekat, že v případě zapouzdření
některých
úseků by se mohly některé části spíše scelit.
Při přípravě možností spojit centrum města s letištěm v Ruzyni se uvažovalo i o využití Pražského semmeringu (z Jinonic přes Prokopské údolí a Smíchovské nádraží). Poslední studie nakonec nebrala v potaz dřívější požadavek radnice Prahy 1, že konečnou stanicí by mělo být Wilsonovo nádraží. Naopak, o tomto nádraží se neuvažuje v žádné variantě.
Letiště bude ještě světovější
Úprava Buštěhradské dráhy by měla probíhat v dohledné době; hovoří se o tom, že v roce 2013 by už mohlo spojení fungovat. Znamená to ale trať elektrifikovat (dosud zde jezdí jen dieselové lokomotivy), vybudovat i druhou kolej a samozřejmě i dnešní době odpovídající zastávky a jejich napojení na město. Navíc půjde i o vybudování odbočky tratě směrem na letiště.
V budoucnu by pak tato odbočka nebyla slepá, ale průjezdná, splnily by se tak plány napojit Ruzyni na vlaky Intercity. To by posunulo pražské letiště opět o krok dál mezi největší evropská letiště.
Pokud jde o finance, už v minulosti padaly různé částky, v 90. letech se hovořilo o pěti až sedmi miliardách za rychlodráhu. Ani nynějších 20 miliard asi nebude částkou konečnou. Je téměř jisté, že nová trať vznikne jako PPP projekt, tedy spojením soukromého a veřejného kapitálu. Zatím není jasno, zda se bude finančně podílet hlavní město Praha, ale vzhledem k tomu, že stát nepřispívá na projekty nových tratí metra, nelez počítat, že by město mělo dostatek peněz na novou trať. Ostatně prioritou města je v tuto chvíli prodloužení metra směrem k Motolské nemocnici a posléze až na letiště.