1. Co to je JPD 2?
  2. Jaké projekty lze podávat?
  3. Kdo může podávat projekty v JPD 2?
  4. Jakého území se musí projekt týkat?
  5. Proč není do JPD 2 zahrnutá celá Praha?
  6. Může být podpořen i projekt mimo vybrané území?
  7. Komu a kam se žádost/projekt podává?
  8. Kdy je možno podávat projektové žádosti o finanční podporu v rámci JPD 2?
  9. Mohu z dotace uhradit výdaje vzniklé před schválením projektu?
10. Kolik dostanu z EU peněz?
11. Co se stane s projektem po jeho podání na Sekretariát?
12. Jaké se v projektech objevují nejzávažnější nedostatky?
13. Znamená doporučení Regionální rady, že vybraný projekt automaticky získá příslušné dotace?
14. Kdy obdržím dotace na svůj projekt ?
15. Jak dlouho musí projekt existovat, abych nepřišel o finanční podporu?

1. Co to je JPD 2?
Se vstupem do EU získala i Praha možnost čerpat podporu z fondů EU. Jelikož ale výše HDP na obyvatele v hlavním městě jakožto regionu soudržnosti NUTS II překračuje 130 % průměru EU, nemá Praha na rozdíl od zbytku ČR možnost žádat o podporu pro zaostávající regiony v rámci Cíle 1. Z toho důvodu Evropská komise rozhodla o podpoře Prahy z Cílů 2 a 3. Následně byly pro Prahu vypracovány dva speciální dokumenty, a to Jednotný programový dokument pro Cíl 2 (JPD 2) a Jednotný programový dokument pro Cíl 3 (JPD 3), na jejichž základě může Praha čerpat prostředky ze dvou strukturálních fondů. JPD 2 čerpá prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a JPD 3 z Evropského sociálního fondu.

Cílem JPD 2 je zvýšení konkurenceschopnosti hlavního města Prahy lepším využitím městského území a zkvalitněním podnikatelského prostředí a lidských zdrojů. K naplnění globálního cíle JPD 2 byly určeny tyto oblasti:

  • transformace a zlepšení městského prostředí (revitalizace brownfields, veřejná vybavenost a technická infrastruktura) s cílem podpořit místní rozvoj ohrožených komunit (např. ve velkých obytných celcích), 
  • zlepšení kvality dopravní obslužnosti (především hromadnou dopravou) ve vybraném území,
  • růst kvality podnikatelského prostředí a
  • zlepšení mechanismů spolupráce mezi podnikatelskými subjekty (malými a středními podniky - MSP) a znalostními institucemi (školami, institucemi výzkumu a vývoje, inkubačními centry) na daném území.

2. jaké projekty lze podávat?
Projekty lze podávat v těchto opatřeních (tedy v oblastech, jichž se mají projekty týkat):

1.1 Dopravní systémy podporující přeměnu městského prostředí,
1.2 Regenerace poškozených a nevhodně využívaných ploch,
1.3 Veřejná infrastruktura zlepšující kvalitu života zejména na sídlištích,
2.1 Zvýšení kvality partnerství veřejného a soukromého, neziskového sektoru, vědy a výzkumu,
2.2.2 Příznivé podnikatelské prostředí,
2.3 Rozvoj strategických služeb na podporu informační společnosti v Praze.

Kromě individuálních projektů mohou malí a střední podnikatelé (MSP) žádat o finanční podporu prostřednictvím tzv. akcí v dílčím opatření 2.2.1 Podpora malého a středního podnikání, které je realizováno formou grantových schémat.

3. Kdo může podávat projekty v JPD 2
Typy jednotlivé subjektů, které mohou žádat o podporu v rámci programu JPD 2, jsou stanoveny v Programovém dodatku a v Příručce pro žadatele (kapitola V). V těchto dokumentech je u každého opatření uveden podrobný seznam. Pro snazší orientaci můžete využít následující tabulku s přehledem konečných příjemců.

4. Jakého území se musí projekt týkat?
Jednou z podmínek, kterou musí projekty ucházející se o podporu z prostředků EU splnit, je jejich realizace na vybraném území hl. města, jež zahrnuje celkem 24 městských částí.

Mapa vybraného území (modře vybarvená plocha)

Výčet městských částí, ze kterých se skládá vybrané území programu JPD 2.

5. Proč není do JPD 2 zahrnutá celá Praha?
Základní podmínkou pro to, aby hl. m. Praze byla v období let 2004 – 2006 přiznána podpora ze strukturálních fondů EU, bylo vedle existence strategické koncepce regionu (pražského strategického plánu) i vymezení takového území, které by (ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1260/1999) splňovalo kritéria zařazení mezi regiony podporované na základě Cíle 2.
Bylo třeba vybrat převážně souvislé území Prahy, složené z městských správních obvodů, které by svými charakteristikami odpovídalo zaměření podpory z Cíle 2, tedy zvláště poškozené životní prostředí, transformační potíže, „brownfields“,
vysoká míra kriminality. Pokud jde o rozsah podporovaného území, byl hl. m. Praze stanoven striktní limit. Podpora se se vztahuje na území, na kterém trvale bydlí nejvýše 31 % všech obyvatel města (v porovnání s jinými velkými městy EU, např. Vídní, je tento limit vysoký).

U vybraných lokalit se muselo prokázat, že kvalita jejich prostředí je horší než republikový a celopražský průměr, přičemž pro vyhodnocení byly zvoleny tyto ukazatele: 

  • podíl průmyslových a výrobních ploch určených k transformaci,
  • počet skládek odpadů a jejich podíl na celku území, 
  • podíl vodních toků ve stupni znečištění 4 a 5.

Podpůrným hlediskem výběru území byla vazba na Středočeský kraj, zařazený do Cíle 1 (jako zaostávající region s průměrným HDP na 1 obyvatele nižším než 75 % průměru EU). Dalším hlediskem, které bylo hl. m. Prahou vzato v potaz nad oficiální požadovaná kritéria, byla i existence potenciálních projektů (a jejich věcná i finanční připravenost), aby tak pomoc EU mohla být využita již v prvním roce po vstupu ČR do unie (vycházelo se z tehdejšího „Katalogu investičních akcí 2002 a dále“ a záměrů vedení města při jeho realizaci).

Území, které na základě těchto kritérií vybrala Rada hl. m. Prahy v roce 2002 (usnesení č. 0950), představuje 30,9 % obyvatel města a zabírá 201,9 km2, tj. 40,7 % území hlavního města.

6. Může být podpořen i projekt vymo vybrané území?
Ve výjimečných případech může Řídicí orgán programu JPD 2 (Ministerstvo pro místní rozvoj) připustit možnost realizace projektu mimo vybrané území, a to při splnění následujících podmínek: 

  • Činnost musí být prováděna v oblasti NUTS III (tj. kraj), která přímo sousedí s regionem, kterému daná podpora přísluší;
  • Prospěch z realizace projektu, který je realizován mimo vybrané území JPD 2, musí být na vybraném území hl. m. Prahy minimálně 50 %. (Analýza dopadu musí dokázat, že realizace takového projektu má pozitivní efekt na obyvatelstvo vymezeného území JPD 2.);
  • U žádného opatření JPD 2 by neměla podpora na projekty realizované mimo území přesáhnout 10 % finanční alokace opatření (celkového objemu financí  pro dané opatření).

Projekty, které nesplňují první 2 výše uvedené podmínky, musí být předběžně schváleny Evropskou komisí na základě žádosti předložené členským státem. Při jejich posuzování se přihlíží především k tomu, jak úzce se činnost k regionu vztahuje, jaké zisky z činnosti lze pro region předpokládat a jaká je částka výdajů v poměru k celkovým výdajům na opatření a podporu.

Před tím, než žadatel podá žádost o výjimku, by měl svůj projektový záměr konzultovat na Sekretariátu Regionální rady - Odbor zahraničních vztahů a fondů Evropské unie, Oddělení implementace JPD pro Cíl 2. Jen tak bude mít zaručeno, že projekt svým charakterem splňuje předepsané cíle a typy projektů dané pro jednotlivá opatření programu JPD 2, a tudíž nežádá o výjimku zbytečně.

Více informací, příslušnou legislativu, proces administrace a formulář žádosti o udělení výjimky z vybraného území pro JPD 2 neleznete v článku: Žádost o udělení výjimky z vybraného území pro program JPD 2

7. Komu a kam se žádost (projekt) podává?
Příjem žádostí má na starosti Regionální rada regionu soudržnosti Praha, Jungmannova 29/35, 110 01 Praha 1, 3. patro, kanceláře 372, 375 – 378.

8. Kdy je možno podávat projektové žádosti o finanční podporu v rámci JPD 2?
Projektové žádosti je možné předkládat v průběhu tzv. Výzev, které vyhlašuje Regionální rada (tj. Zastupitelstvo HMP) a jejichž doba činí od 30 do 60 kalendářních dní. Zároveň ale platí, že konzultovat a připravovat jednotlivé projekty lze v průběhu celého kalendářního roku.

Výzva pro předkládání projektů pro jednotlivá opatření bude vyhlašována zpravidla jednou za čtyři měsíce, a to minimálně jednou a maximálně třikrát do roka. Vyhlášení bude probíhat:

9. Mohu z dotace uhradit výdaje vzniklé před schválením projektu?
Příjemce může z dotace uhradit ty výdaje, které vznikly v souvislosti s projektem od data podání žádosti, tj. ode dne jejího doručení na SRR v průběhu jednotlivé Výzvy, přičemž platí, že výdaje na projektovou dokumentaci může žadatel uplatnit od 1. května 2004.

10. Kolik dostanu z EU peněz?
Finanční podpora poskytovaná z veřejných zdrojů se vztahuje k tzv. uznatelným výdajům, tedy těm výdajům, které jsou v souladu s cíli daného opatření. Zároveň platí, že na jednu korunu z EU musí být poskytnuta jedna koruna z českých veřejných zdrojů (státní rozpočet, rozpočet HMP, městských částí, státních účelových fondů). To znamená, že pokud žadatel vloží soukromé zdroje, ať už vlastní či svého partnera, tak na tuto částku podporu z EU neobdrží.

Výše finanční podpory pak záleží na jednotlivém opatření a typu žadatele. Informace o finanční podpoře v jednotlivých opatřeních obsahuje Příručka pro žadatele v kapitole V.

U podnikajících osob může veřejná podpora dosáhnout maximálně 30 % celkových způsobilých výdajů projektu u malých a středních podniků a 20 % u ostatních podnikajících fyzických a právnických osob. Zároveň platí, že veřejná podpora jednomu podniku nesmí v období tří let přesáhnout částku v korunách odpovídající 100 000 EUR (tzv. pravidlo de minimis).

Více informací o veřejné podpoře pro podnikatele můžete získat zde.

11. Co se stane s projektem po jeho podání na sekretariát?
Po ukončení Výzvy proběhne na SRR kontrola formálních náležitostí, během které jsou žadatelé vyzýváni k doplnění formálních nedostatků. Tyto náležitosti musí žadatel doplnit do 5 pracovních dnů od převzetí dopisu s výzvou k doplnění zjištěných nedostatků.

Po té probíhá kontrola přijatelnosti podle jednotlivých kritérií, a pokud projekt některé z nich nesplní, je z procesu administrace vyřazen. 

Zde si můžete stáhnout Kritéria přijatelnosti.

Po ukončení kontroly formálních náležitostí a kontroly přijatelnosti projektů následuje hodnocení projektů podle specifických kritérií, která jsou odlišná pro každé opatření zvlášť, a podle horizontálních kritérií, která jsou společná pro všechna opatření. Všechna kritéria hodnocení jsou uvedená v Příručce pro žadatele v kapitole V.

Seznam projektů, seřazených dle dosažených bodů, pak bude předložen Radě hl. m. Prahy k odsouhlasení a následně zastupitelům ke schválení. Rada hl. m. Prahy, resp. Zastupitelstvo hl. m. Prahy současně rozhodne o limitní bodové hranici, která stanoví, kolik bodů musí projetky získat, aby byly doporučeny k získání dotace.

Zde si můžete stáhnout Harmonogram Výzvy.

12. Jaké se v projektech objevují nejzávažnější nedostatky?
Základní podmínka pro kvalitní zpracování žádosti, kterou bohužel řada žadatelů podceňuje, spočívá v konzultaci každého projetu s našimi projektovými manažery pro jednotlivé priority a jejich opatření. Tím se předem vyloučí řada nedostatků, které pak všem zúčastněným, jak žadatelům, tak našemu odboru OZF, značně zjednoduší celý proces administrace.

Mezi formálními nedostatky se nejčastěji vyskytovaly problémy spojené s přílohami žádosti. Žadatelé často nepřiložili předepsané přílohy, popřípadě je neočíslovali a neseřadili a nebo je nepodepsali – pokud byl u dané přílohy podpis vyžadován.

Z obsahových nedostatků se pak často jednalo o nekvalitně zpracované ekonomické analýzy, nevyčíslení uznatelných a neuznatelných nákladů v rozpočtu, nesprávně vyplněné žádosti o prostředky ze státního rozpočtu a rozpočtu hlavního města Prahy a řada dalších.

Zde naleznete Seznam nejčastějších nedostatků.

13. Znamená doporučení Regionální rady, že vybraný projekt automaticky získá příslušné dotace?
Nikoliv, samotným obodováním jednotlivých projektů Odborem zahraničních vztahů a fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy a jejich doporučení Regionální radou, tj. Zastupitelstvem hl. m. Prahy, tento proces nekončí. Všechny doporučené projekty jsou následně předány Centru pro regionální rozvoj ČR, které je odpovědné za další fázi kontroly všech žádostí a detailně prověřuje, zda-li všechny uvedené údaje v žádostech včetně příloh souhlasí se skutečností a zda-li jsou splněny všechny podmínky, které vyžadují české zákony a pravidla EU.

Konkrétně se jedná např. o to, zda byla výběrová řízení vyhlášena v souladu se zákonem a bez diskriminačních podmínek, zda žadatelé mají vlastnická práva k uvedeným objektům, popř. jsou-li splněny podmínky pro dlouhodobý pronájem a mnoho dalších náležitostí.

14. Kdy obdržím dotaci na svůj projekt?
Proplácení bude probíhat v návaznosti na to, zda se jedná o projekt jedno-etapový či více-etapový. U jednoetapových projektů získá žadatel dotaci jednorázově po ukončení projektu, u více etapových projektů je dotace přidělována ve stanovených termínech za každou etapu, a to až 3x ročně.

Prostředky ze státního rozpočtu obdrží žadatel ještě před ukončením realizace projektu/etapy projektu, avšak nejprve musí doložit již proplacené faktury v hodnotě celého vlastního podílu spolufinancování projektu/etapy projektu. Čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu probíhá na základě „Oznámení limitu výdajů státního rozpočtu“, tzv. „limitky“, které mu bude vydáno současně při podpisu smlouvy o financování s MMR. Pro tento účel si žadatel musí otevřít účet u České spořitelny,a.s.

Proplácení dotace z rozpočtu HMP, rozpočtů MČ, státních účelových fondů a z Evropského fondu pro regionální rozvoj bude prováděno až následně po ukončení realizace projektu/etapy projektu, a to po zaplacení provedených dodavatelských prací z vlastních zdrojů konečného příjemce a vykázání těchto prací vůči řídícímu orgánu (prostřednictví Centra pro regionální rozvoj).

15. Jak dlouho musí projekt existovat, abych nepřišel o finanční podporu?
Výstup/účinky realizované projektem musí být zachovány/ provozovány nejméně 5 let od podepsání smlouvy o financování s MMR.