Podle náměstka primátora Pavla Vyhnánka čeká hlavní město těžký rok

Hlavní město sice vstupuje do roku 2021 se schváleným rozpočtem, vedení města se však k němu bude muset na začátku roku vrátit. Kvůli daňovému balíčku, který i v upravené podobě omezí příjmy měst a obcí, bude nutné v příštím roce ještě více šetřit.
„Nemůžeme vyloučit ani zdražování některých služeb,“ říká náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

* Jak hodnotíte uplynulý rok? Řekl byste, že ho Praha zvládla?

Praha ho zvládla se ctí navzdory tomu, že ten rok byl nesmírně náročný. Z mého pohledu se podařilo uřídit finance města, kdy se potvrdilo, že Praha byla připravená na výpadky příjmů a případné krize, byť nikdo netušil, že mohou mít až takový rozsah. Podařilo se také ustát ty veliké propady v hospodaření i komunikaci a spolupráci v koalici, což je vždycky nesmírně důležité. A řekl bych, že se podařilo v těch kompetencích, které má Praha k dispozici, zvládnout i epidemiologickou krizi.

* Zmínil jste lepší komunikaci v koalici. Letošní rok jste ale začínali dohodovacím řízením, ve kterém jste si museli vyříkávat loňské hádky. Myslíte si, že se spolupráce zlepšila? Několikrát jste přece na zastupitelstvu hlasovali odlišně.

Spolupráci hodnotím pozitivně. Samozřejmě se naše koalice, stejně jako každá jiná, neobejde bez nějakých momentů neshod, které je potřeba si vyříkat. My jsme před nějakou dobou čelili takovému nešťastnému období, kdy jsme si mnoho věcí vyříkávali přes média. Mám ale pocit, že i díky covidové krizi jsme se více semkli a tahali za jeden provaz. Je potřeba si říci, že už máme za sebou dva roky a složení rady je nebývale stabilní. Nedošlo k jediné personální změně na úrovni radních, což je na zvyky magistrátu vlastně velice dobrý výsledek.

* Praha má schválený rozpočet na příští rok. Jak složitá byla jeho příprava?

Je to hodně složité. Byli jsme opravdu v bezprecedentní situaci. Téměř devadesátimiliardový rozpočet metropole se nechystá týden nebo měsíc, ale asi půl roku. Je za tím intenzivní práce úředníků i nás politiků. V průběhu toho půl roku jsme čelili obrovským nejistotám. Doteď máme obrovské neznámé, které se týkají nejen tohoto, ale i příštího roku. Chystali jsme rozpočet v době, kdy nevíme ani to, co bude zítra. Dodrželi jsme však slib, že rozpočet ještě letos schválíme, to pro nás byla priorita. Je třeba ovšem říci, že se k němu určitě budeme muset začátkem roku vracet.

* Kvůli vývoji pandemie?

Jednak kvůli vývoji krize, kterou neumíme předvídat, ale i kvůli čerstvým vládním rozhodnutím, která jsme také nemohli předvídat, jako je třeba daňový balíček. Jeho dopady nebyly součástí rozpočtu, protože nám byly dlouho zcela neznámé. Nyní už je známe a víme, že v prvním kvartále se k rozpočtu budeme muset vrátit. Umíme to, je to standardní, jen budou v příštím roce ty změny mnohem větší a hlavně opačným směrem, než jsme byli zvyklí.

* Dopady daňového balíčku nakonec budou nižší, než jste se původně obávali...

Ano, původně jsme počítali s propady v rozpočtu přes osm miliard. Byly to hrubé odhady a záleželo by na vývoji ekonomiky. Byla by to však částka, kterou by bylo nutné ještě připočítat ke ztrátám vyvolaným propadem ekonomiky.

* Jak se podepíše na hospodaření města aktuální podoba daňového balíčku, který před Vánocemi schválila Sněmovna poté, co ho s úpravami v kompenzacích obcím vrátil poslancům Senát?

Aktuální verze je o něco příznivější. Pohybujeme se kolem částky přes dvě miliardy v příštím roce a tři miliardy v tom dalším. Pro nás je to příznivější a je snazší čelit propadu dvou miliard než osmi a půl, ale i tak to není žádný důvod k radosti. Města a obce budou přicházet o peníze v momentě, kdy už tak čelí velkým propadům v příjmech a kdy by z mého pohledu měly peníze do ekonomiky například formou investic spíše pumpovat. Situace je podle mě nešťastná, proběhla na poslední chvíli a města a obce neměly šanci se na to připravit. Bude to těžké a bezpochyby to bude mít negativní dopad na rozvoj města.

* Dá se předpokládat, že budete muset omezovat i investice? Protože současná podoba městského rozpočtu šetří hlavně v běžných výdajích a investice zachovává.

Investice jsou pro nás priorita, takže to bude vždy poslední instance, kde by se mělo škrtat. Já bych se zaměřil dále na běžné výdaje. Ta škála nástrojů, které města mají, je však poměrně omezená. My můžeme dělat de facto čtyři věci. Můžeme zaprvé škrtat výdaje a omezovat služby, zadruhé můžeme služby zdražovat, zatřetí omezovat investice anebo začtvrté se zadlužit. Naše kroky budou někde v těchto mantinelech možných instrumentů. Jak je nakombinujeme bude ještě předmětem koaličních i opozičních diskusí a hledání kompromisů.

* Takže i případné zdražování služeb může nastat? Ptám se proto, že pan primátor se na sociálních sítích zmínil o možnosti zdražovat parkování. To je možná cesta?

Ano, je to jedna z možností. Zda a v jakém rozsahu ji využijeme, bych ale nerad předjímal. Tím se dostávám vlastně k tomu, v jak nešťastné době k této reformě dochází. Já ji nechci hodnotit samu o sobě, každá vláda má jistě právo měnit daňový systém. Zde to ale bylo naprosto chaoticky a ještě v době, kdy je hrozně těžké ty náklady přenášet na občany. Řada lidí sice dostane přidáno, ale nesmíme zapomínat na to, že spousta lidí naopak přišla o příjmy, takže těm ta reforma nic nepřidá. My budeme muset velmi citlivě zvažovat, co zdražíme, pokud vůbec něco, právě abychom těmto lidem, kterých zrovna v Praze není vůbec málo, když vidíme, jak těžce zasažen byl sektor služeb, ještě nepřitížili zdražením služeb.

* Vraťme se ještě k běžným výdajům. Letos budou po mnoha letech poprvé klesat. Jak to ovlivní život Pražanů?

Mám obrovskou radost z toho, že se v rozpočtu podařilo změnit trend v nárůstu běžných výdajů. Už mnoho let nazpátek se v každém rozpočtu do běžných výdajů meziročně přidávalo několik miliard korun. Nám se to podařilo změnit. Je to škrt v úrovni 1,4 miliardy korun. Ten má hlavně symbolický význam. Propad není zatím nijak dramatický a rozhodně se nedotkne každodenního života Pražanů. Ze škrtů jsme zcela vyjmuli veřejnou dopravu, svoz odpadu a peníze na provoz městských částí, které jsou občanům nejblíže. To jsme ochránili a následně jsme škrtali v úrovni deseti procent v každé gesci. To se projevilo třeba utlumením některých rozvojových projektů nebo grantových titulů. Co se však stane dál, nevíme. Pokud budeme muset čelit zhoršující se situaci, tak se to bezpochyby do života lidí promítne.

* Při schvalování rozpočtu zazněly výtky, že v něm chybějí zásadní projekty. Vy jste reagoval tím, že současná koalice neměla od těch předchozích připravené velké investice a nemohla na ně navazovat. Pracujete na tom, aby vlády, které přijdou po vás, velké investice připravené měly?

Nechceme naříkat nad tím, co jsme zdědili, nebo ne. Já jsem tím vysvětloval důvody, proč se některým zastupitelům ty celkově proinvestované objemy mohou zdát nízké. V minulých volebních obdobích se táhly velké projekty typu tunel Blanka nebo ústřední čistička odpadních vod, což jsou miliardové fakturace a zároveň projekty, které se mnoho let chystaly. My jsme žádný takový rozjetý projekt nezdědili, nečekáme ale s rukama v klíně. Velice intenzivně se pracuje na zahájení stavby metra D. Zahájili jsme geologický průzkum, což je třeba už nyní miliardová investice do kopání velkého tunelu. Na to chceme navázat samotnou stavbou metra. Máme za cíl zakázku co nejvíce posunout a na konci volebního období už stavbu předávat rozjetou. V mezičase děláme celou řadu menších, ale zásadních investičních akcí. Miliardy se investují do dopravy, životního prostředí, školství. Navzdory krizi jsme za třetí kvartál proinvestovali největší částku za posledních asi šest let.

* Premiér Andrej Babiš často opakuje, že Praha má peněz dost a že jí na účtech leží miliardy. Hlavní město by tak podle něj nemělo žádat stát o finanční pomoc. K čemu ty peníze město na účtech má?

Já jsem se to pokoušel osobně opakovaně vysvětlovat jak paní ministryni financí, tak panu premiérovi. Ale bohužel narážíme na to, že jejich zkušenosti s hospodařením měst a obcí jsou limitně blízké nule. Města a obce nefungují jako soukromá firma a v drtivé většině jejich starostové myslí svědomitě za horizont svého volebního období. Což v konání státu nevidíme. Nám pan premiér Babiš velice často předhazuje částku přes osmdesát miliard korun. To ale zčásti nejsou vůbec naše peníze. On tu částku neustále používá, byť jsem ho opakovaně upozorňoval, že z osmdesáti miliard jich dvacet patří městským částem. To nejsou peníze magistrátu. To, že má třeba Praha 2 na účtu dvě miliardy korun, pro mě neznamená vůbec nic, já si ty peníze nemůžu vzít třeba na stavbu kanalizace v Dubči.

* A těch dalších šedesát miliard?

Z těch je zhruba dvanáct na splátky úvěrů. Pak je tam řada peněz, které už jsou účelově vázané. Máme tam i prostředky, které držíme na účtech pro krytí výkyvů v příjmech. Když to sečteme, tak nám zůstává nějakých dvacet miliard korun. Před námi stojí investice za sto miliard na metro D, ke které se stát ještě nevyjádřil, zda ji podpoří, či nikoliv. Bez toho, aniž bychom si na účtech drželi nějaké prostředky, bychom nemohli v přípravě té investice pokračovat. Už jen proto, že máme úvěrové limity, a také kvůli bankám, aby nám byly ochotné půjčit. Jsme obětí investic, které mají celostátní přesah a ke kterým se stát odmítá postavit čelem. Svědomitě se snažíme na tuto situaci připravovat a zcela nepochopitelně za to čelíme kritice ze strany vlády. Samozřejmě že není nic snazšího než peníze utratit. Ale Praha plánuje s výhledem na nějakých deset let. Je absurdní, že stát místo toho, aby nám s tak zásadní investicí, jako je metro D, pomohl, nás ještě kritizuje za to, že se na ni chystáme. Já tomu nerozumím a mám za to, že jde o úmyslnou dezinterpretaci s úmyslem shazovat veškerou vinu na Prahu.

* Jaký bude podle vás příští rok a co byste do něj popřál Praze?

Asi není namístě si nalhávat, že ten příští rok nebude těžký. Ale věřím, že to společně překonáme. A přeji si nejen pro Prahu, abychom se mohli vrátit do toho způsobu života, na který jsme byli zvyklí. Přeji si, aby pražská ekonomika v příštím roce spatřila světlo na konci tunelu a mohla se nadechnout a vzpamatovat se z letošního těžkého roku. Věřím, že i díky vakcíně budeme mít už od počátku roku naději na zlepšení. Za sebe bych si přál i to, aby došlo k určité změně po sněmovních volbách, která přivede na úroveň vlády profesionálnější řízení tohoto státu a větší pochopení pro fungování města a obcí.