Moderátor:
Jdeme za Kubou. Kuba se dnes pere s tématem, dá se říct, protože, spíš ty obce se perou s tématem, které je docela takové komplikované. V rozpočtovém provizoriu si obce nemohou naplánovat investice tak, jak by chtěly. Velmi stručně řečeno, že jo, Kubo. A můžeš pokračovat dále.
Redaktor:
Krásné ráno. Ze studia zazněl horoskop. A jaká bude předpověď finanční, tak na to už se zeptám Pavla Vyhnánka, radního pro oblast financí. Hezké dobré ráno.
Pavel Vyhnánek, radní pro oblast financí (Praha Sobě):
Dobrý den. Dobré ráno.
Redaktor:
Česko je v rozpočtovém provizoriu už dva měsíce. Co to konkrétně znamená pro rozpočet hlavního města Prahy?
Pavel Vyhnánek, radní pro oblast financí (Praha Sobě):
Pro rozpočet hlavního města Prahy to neznamená nic zásadního. Vlastně nás to prakticky neovlivňuje, stejně tak jako jiné obce v ČR. Pro nás je zásadní zákon o rozpočtovém určení daní. Daňový systém, nikoliv zákon o státním rozpočtu. Co samozřejmě ovlivňuje to provizorium, je ale činnost různých státních organizací, institucí na území hlavního města Prahy a rovněž nevládních organizací, například těch, které jsou činné v sociálním systému, které poskytují sociální služby, například různé pečovatelské domy, charity a podobné instituce, tak ty stále neví, co v letošním roce dostanou za prostředky a pro ně to samozřejmě není lehká doba.
Redaktor:
Dalším velkým problémem je inflace. Dosahuje skoro až 10 % během ledna. Ekonomové se shodují, že to může být až 7 % za celý rok 2022, tak jak tohleto dopadne jak do rozpočtu obcí a měst, tak do rozpočtu hlavního města Prahy?
Pavel Vyhnánek, radní pro oblast financí (Praha Sobě):
Ta inflace je opravdu vysoká. Jsou to ohromná čísla. Vliv to bezpochyby bude mít, byť musím říct, že ty veřejné rozpočty jsou ovlivňovány jaksi oběma směry, protože jim zároveň na rozdíl od domácností rostou příjmy. Tím, jak roste inflace, tak se zvedá i, zvedají daňové odvody. Takže ty zvyšující se příjmy trochu ten vliv snižují. Nicméně stále to není hra s nulovým součtem. Náklady nám bezpochyby porostou. Převážně tedy v oblasti energií. My jsme na to nicméně připraveni. Vytvořili jsme si v rozpočtu hlavního města Prahy rezervy pro tento účel. Rozpočtujeme velice konzervativně. Takže by nás to, nemělo by nás to zaskočit. Navíc je potřeba říct, že města, obce, samosprávy vlastně těm obrovským inflačním tlakům čelily již dříve, a to především v oblasti investic. Protože stavební náklady, stavební práce rostly podobným, možná i větším tempem v minulých letech. Tam naopak očekáváme v tomto roce stagnaci, možná i mírné snížení. Nicméně pravdou je, že výzva to bezpochyby bude, ale my jsme na výzvy zvyklí.
Redaktor:
Česká národní banka tak bojuje proti inflaci zvyšováním úrokové sazby, což ale zdražuje vlastně obsluhu toho státního ne v tomhletom, ale městského dluhu. Tak jak je na tom hlavní město? Opravdu se zvýšily ty náklady na obsluhu toho dluhu?
Pavel Vyhnánek, radní pro oblast financí (Praha Sobě):
Náklady na obsluhu dluhu města se zvyšují samozřejmě. Nicméně Praha se nachází v situaci, kdy se nám podařilo snížit zadlužení města na historicky za posledních dvacet let nejnižší úroveň. Takže ty nárůsty, ten skok není tak veliký, jako to například bude v případě státu. Navíc tedy máme i samozřejmě nějaká depozita, kde se nám zase zvyšují úročení, takže i tam jdou ty vlivy oběma směry. Ale pravda je, že náklady na dluh, na obsluhu dluhu vzrostou. V případě Prahy nejde o nějaké dramatické částky.
Redaktor:
Vláda připravila nový státní rozpočet. Podle Zbyňka Stanjury, ministra financí, tak je protiinflační. Přidejte klidně k tomu nějaký komentář, jak konkrétně nový rozpočet ovlivní právě rozpočet města a obcí?
Pavel Vyhnánek, radní pro oblast financí (Praha Sobě):
Tak krajů vlastně, protože hlavní město je i kraj. Zase platí to, co jsem řekl na začátku. Nás to nijak zásadně neovlivňuje ten státní rozpočet. Já vítám, určitě vítám jako občan i jako politik, že se vláda snaží snižovat ten schodek rozpočtu. Nicméně musím říct, že ta nálepka, to označení protiinflační považuji za možná trošku jako cynický termín, protože například úředníkům, celé řadě státních zaměstnanců byly zmrazeny platy a tedy říkat, že v momentě, kdy vlastně rostou náklady, jak už jsme zmínili, o 7, o 10 %, bojujeme proti inflaci tím, že například státním zaměstnancům zmrazíme platy, takže jim vlastně snižujeme reálné mzdy, mně přijde takové trochu cynické. Já bych možná hledal jaksi jiné označení pro tyto kroky. Ale nikoliv to označení protiinflační.
Redaktor:
V médiích teď proběhla taková roztržka mezi hlavním městem Prahou a Brnem. Konkrétně šlo o to, kolik vynakládá Praha na investice a kolik Brno. Bylo to jedna třetina u Brna, jedna pětina tuším u Prahy. Vy jste se rozčilil na sociálních sítích, tak vysvětlete proč?
Pavel Vyhnánek, radní pro oblast financí (Praha Sobě):
No, já bych to možná neoznačil jako roztržku. Já jsem jen cítil potřebu jaksi upřesnit různé mediální vyjádření ze strany města Brna, kterému samozřejmě přeji úspěch v oblasti investic a těší mě. Nicméně já vždy zdůrazňuji, že opravdu není možné srovnávat rozpočet Brna či jiné obce s rozpočtem Prahy, protože Praha není jen město. Praha je i zároveň kraj. Na rozdíl od Brna, což je město a nachází se v Jihomoravském kraji. To s sebou nese ohromné rozdíly. Jedním z nich je, že například hlavní město Praha má v rozpočtu veškeré přímé náklady nebo transfery státní na mzdy pracovníků ve školství, což pouze v případě Prahy tvoří téměř 20 miliard. Takže pokud vy ten rozpočet Prahy správně očistíte o těch 20 miliard, které Brno v rozpočtu nemá, protože místo něj rozpočtuje Jihomoravský kraj, tak zjistíte, že ty náklady nebo ty výdaje na investice jsou v poměru vlastně de facto stejné. Takže je to taková hra s čísly a já si myslím, že bychom ji měli hrát korektně. Fair play by měla být.
Redaktor:
Říká Pavel Vyhnánek, pražský radní pro oblast financí. Děkuji moc, že jste si udělal čas na Snídani s Novou.
Pavel Vyhnánek, radní pro oblast financí (Praha Sobě):
Děkuji za pozvání.
Redaktor:
Krásné ráno přeji já vám a vracím slovo zpět do studia.