Velké české firmy i radnice obcí a měst čeká souboj o to, kdo dokáže získat co nejvíc ze 150 miliard korun určených na podporu obnovitelných zdrojů a elektrické energie. Ty mohou do Česka přitéct během deseti let z takzvaného Modernizačního fondu Evropské unie. "Kdo to chytne včas, tak ušetří a ještě bude mít inovovanou infrastrukturu i zdroje. Kdo se o to nebude starat a řekne si, že to postačí v roce 2038, až se dotěží uhlí, tak se z něho stane banánová republika," říká náměstek pražského primátora Petr Hlubuček ze STAN. V rozhovoru pro HN vysvětluje, jak se k této možnosti postaví hlavní město.

HN: Praha z peněz přidělených pro Česko v tuto chvíli žádá z Evropské unie 13,5 miliardy korun. Na jakých projektech bychom ty investice mohli vidět?

C hystáme se na více věcí. Velké téma je třeba teplárenství, připravujeme obří energocentrum na Císařském ostrově, které by mělo získávat teplo z odpadní vody. Bylo by to takové velké tepelné čerpadlo, které nebude sloužit jen k vytápění, ale v zimě i ochlazení. V létě tím pokryjeme potřeby na vytápění v celé Praze a v zimě až 30 procent.

HN: Kdy by energocentrum mělo být postavené a kolik bude stát?

Klimatickým závazkem jsme v Praze vázáni na rok 2030 (Praha se zavázala, že do tohoto roku sníží emise oxidu uhličitého minimálně o 45 procent oproti stavu z roku 2010 – pozn. red.), takže do té doby. Vybudování přijde přibližně na dvě miliardy korun. Máme požádáno z předregistrační výzvy, počítáme, že peníze bychom na to mohli dostat. Vedle toho energocentra hodně sázíme také na vznik energetického společenství. Chceme zavádět solární instalace na pražských střechách, kde bude využito konceptu sdílených výroben. Do toho společenství bude moci vstoupit každý obyvatel města a hlavní výhodou bude snížení nákladů na elektřinu, která navíc bude ze 100 procent pocházet z ekologického zdroje.

HN: Když říkáte každý, tak to znamená, že třeba i obyvatelé činžovních domů v historické zástavbě v centru Prahy? Tam přece není možné nainstalovat si na střechu solární panely.

Máte pravdu, že všude to nejde. Ale Praha má 57 městských částí, a když se nesoustředíme na Prahu 1 a částečně 2 a 3, které požívají nějakou vyšší formu památkové ochrany, tak tady máme obrovská místa. Sídliště Bohnice, Jižní Město, různé další zástavby. Na stavby v těchto místech, kde konečně žije většina Pražanů, je třeba se v tomto projektu zaměřit.

HN: Můžeme čekat i nějaký masovější program, jako je třeba Zelená úsporám?

To vyplyne až z toho, kolik peněz z fondu dostaneme. Jestli to bude stačit jen na to, abychom soláry instalovali na našich stavbách – protože Praha má kolem šesti tisíc obecních budov –, nebo budeme moci nějaké peníze i pustit mezi lidi. Doba zateplování nám pomalu končí a začíná doba solární energie, takže by se to nabízelo. Ale musíme brát v potaz, že modernizační fond je primárně určen hlavně pro velké podniky, takže na těch zhruba 150 miliard pro Česko si chce určitě sáhnout třeba ČEZ, Veolia, EPH, pan Tykač a další, kteří takto budou chtít "ozeleňovat" svoje zdroje. Ale jsem rád, že i obce, které mají menší projekty, mohou žádat až o částky v řádech miliard korun. Konkrétně částka, kterou žádáme pro Prahu, by měla vystačit na celkem 550 megawattů instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren. Je to srovnatelné s tím, jak na své městské budovy instaluje fotovoltaiku třeba Vídeň. A určitě je možná i dohoda se soukromými subjekty, kde by ta fotovoltaika mohla být instalována.

HN: O jaké budovy by typově mohlo jít?

Chceme se zaměřit primárně na školy, jako jeden z pilotů chceme zrovna teď postavit solární elektrárny na Gymnáziu Postupimská. Ale může to být i projekt na fungování s dešťovou vodou. Takže by mělo jít o komplexnější projekty, které půjdou vstříc klimatu. Nebo teď řešíme školku, která se jmenuje Pastelka v Praze 12, která by také měla posloužit jako vzor pro ostatní, jak by se mělo přistupovat k rekonstrukci takovýchto staveb, abychom se nebavili pořád jen o zateplování, ale i o výrobě energie přímo v místě, nakládání s dešťovou vodou a podobně.

HN: Využijete peníze z modernizačního fondu třeba i na elektromobilitu, která sice pořád vypadá jako hudba budoucnosti, ale je zřejmé, že k ní vše směřuje?

Ano, má to dva směry. Jeden je podpora dobíjecích stanic. Máme projekt na zavěšení dobíjecích stanic na lampy veřejného osvětlení. Veřejné osvětlení je dnes síť propojených lamp, v současnosti jich máme asi 120 tisíc a občas je třeba některé z nich vyměnit. Takže do nich instalujeme takový kabel, aby se tam daly připojit klasické i rychlé nabíječky. Cílem je mít v ulicích několik chytrých lamp, ať už zmíněné nabíječky nebo lampy, které třeba měří emise.

HN: Kolik tedy takových lamp by po Praze mělo být?

V horizontu několika let by to měly být tisíce lamp, kterými půjdou dobíjet elektromobily.

A druhá věc jsou samotná vozidla. Velké téma jsou třeba elektrobusy, na ty bychom chtěli využít evropský fond také.

HN: Kdy se v Praze svezeme prvními elektrobusy?

Průměrné stáří autobusu v Praze je 11 let, každý rok vyměníme v průměru deset procent autobusů. Teď nám ještě dobíhají zakázky na naftové autobusy a v řádu několika málo let určitě dojde i na elektrobusy. Ale je třeba říct, že ta technologie je pořád v podstatě na začátku, rychle se vyvíjí. Kolikrát máte autobus, který vydávají za elektrobus, ale třeba topení se tam ještě provádí naftovými kamny. A v Praze nemáme jednoduchý reliéf, jsou tu kopce, je tady tvrdá zima, takže to musíme taky načasovat tak, abychom nenakoupili elektrobusy, s kterými si naděláme víc problémů než užitku.

HN: Když se bavíme o dopravě a ekologii, tak koncem loňského roku jsem zaregistroval, že jste hodně kritizoval to, že pražští zastupitelé schválili rozšíření Letiště Václava Havla o výstavbu nové ranveje. Ta by mohla zvýšit kapacitu až na 40 milionů cestujících ročně, což je skoro dvojnásobek proti současnému stavu. Stejná věc přitom na městské radě neprošla. Čím to, že jste si neohlídali hlasy v koalici?

Na radě jsme to prosadili, protože STAN, Piráti a Praha sobě byli proti výstavbě té dráhy. TOP 09 se proti tomu stavěla zdrženlivě a nakonec se přidala k ANO a ODS, které nás na zastupitelstvu o jediný hlas přehlasovaly. Ale prohráli jsme jednu bitvu, neprohráli jsme válku. Bude kolem toho ještě spousta rozhodování, zasahuje to i do Středočeského kraje, kde soud zrušil aktualizaci zásad územního rozvoje z loňského roku, která právě tuto letovou dráhu obsahovala. Věřím, že obecný názor na toto téma, i díky změně klimatu a koronakrizi, nakonec převáží proti výstavbě.

HN: Proč by ale letiště nemělo zvyšovat svou kapacitu? Před koronakrizí přece už byla ta současná na hraně.

Protože je to absolutně neudržitelné. Ano, pražské letiště má v současnosti kapacitu zhruba 21 milionů cestujících ročně, což se přibližuje maximu, které letiště odbavilo v roce 2019. Ale já se ptám, pro koho budeme tu kapacitu navyšovat skoro na 40 milionů cestujících? Má to být cargo pro východní Evropu, přestupní stanice pro Rusko, aby se tady někdo zastavil na kafe za 150 korun? Mají se tady zastavět pole kolem letiště sklady Amazonu nebo tady má vyrůst nové Las Vegas? K čemu potřebujeme takové megaletiště? Ta dráha má stát skoro 15 miliard korun a investice do letiště mají být 30 miliard. Postavila se proti tomu i předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, protože to probírali na tamní komisi pro životní prostředí. Ten projekt prostě nedává smysl.

HN: Když se na takto zásadní věci v koalici neshodnete, myslíte, že to spolu vůbec vydržíte do podzimu 2022, kdy se mají konat další komunální volby?

Praha je hodně propojena s celostátní politikou, kde se teď všichni připravují na parlamentní volby, takže nemyslím, že je nějaký čas – zvlášť v současné koronavirové situaci – na přepřahání sil v hlavním městě. Jakmile se převalí parlamentní volby, tak už zas bude méně než rok do komunálních. Opozice nás jistě může tepat, ale co by z toho získala, kdyby si tam na posledních několik měsíců šla sednout. Takže myslím, že pokud se nestane nějaká úplná katastrofa, už spolu v koalici vydržíme.