Moderátor:
Praha je prvním městem v Česku, která se ve velkém měřítku pustilo do komunitní výroby elektřiny z lokálních obnovitelných zdrojů. Jakou kapacitu by městská střešní solární elektrárna měla mít a co dalšího Praha v oblasti obnovitelných zdrojů chystá? Na to jsem se ptal radního a náměstka primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury Petra Hlubučka z koalice Spojené síly pro Prahu.
Petr Hlubuček, radní, náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury (Spojené síly pro Prahu):
Tento projekt je jeden z prioritních projektů klimatického plánu hlavního města Prahy a ten nám schválilo zastupitelstvo v letošním roce. A hlavním důvodem je možnost vyrábět ekologicky i ekonomicky teda energii a tuto energii za cenově výhodnějších podmínek v porovnání s těmi konvenčními uhlíkovými zdroji dodávat odběratelům v Praze. Určitě dalším významným důvodem je to, že na výrobě a distribuci se mohou podílet samotní Pražané a zapojit se tak do transformace Prahy na nízkouhlíkovou metropoli.
Moderátor:
Kdo všechno a jakým způsobem se tedy může do toho projektu zapojit?
Petr Hlubuček, radní, náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury (Spojené síly pro Prahu):
V plánu je zapojit městské budovy, ale i soukromé bytové či rodinné domy. Zároveň do společenství chceme zapojit i výrobce obnovitelné energie, od kterých bude Pražské společenství obnovitelné energie neboli tedy naše sluneční fotovoltaická elektrárna Pražská energie vykupovat. Těm soukromým vlastníkům hlavní město skrze svoji příspěvkovou organizaci nabídne celkovou asistenci s přípravou toho projektu, dotační poradenství s vazbou na program Nová zelená úsporám a provoz dané instalace, to znamená vzetí veškerých povinností spojených s provozem, jako je licence, výkaznictví vůči operátorovi trhu s elektřinou a podobně na sebe.
Moderátor:
A vy jste zmiňoval, že chcete zajistit odběratelům výhodnější ceny energií tady z tohoto projektu. Znamená to, že ta cena bude buď tedy nějakým způsobem dotovaná anebo očekáváte, že ta energie z obnovitelných zdrojů bude de facto levnější než z těch uhlíkových?
Petr Hlubuček, radní, náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury (Spojené síly pro Prahu):
Tak my toto projednáváme dlouhodobě s Energetickým regulačním úřadem, který bohužel nám zatím nevyhověl v tom, aby na příští rok nám stanovil nějaký jiný tarif. Připravuje to od 1. ledna roku 2023, takže my máme dostatek času, abychom právě v průběhu příštího roku pomohli těmi instalacemi nebo rozjeli ty instalace jak na těch městských budovách, tak samozřejmě i u těch soukromých nebo právnických subjektů, tak aby ty instalace mohly proběhnout třeba už v příštím roce a zprovoznit je poté tedy od toho 1. ledna třeba 23, kdy bude jasné, jak výhodnější budou tedy ty fotovoltaiky oproti konvenčním tedy zdrojům.
Moderátor:
A co se nákladů týče, tak kolik ten projekt bude město stát respektive jakou částku teď plánujete uvolnit?
Petr Hlubuček, radní, náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury (Spojené síly pro Prahu):
Ta daná organizace, jak říkáme Pražská sluneční elektrárna, začala působit od 1. října letošního roku, kde má zatím na tento rok v rozpočtu 20 milionů korun. My ale počítáme, že další prostředky přijdou z programu ELENA od Evropské investiční banky, kde bylo hlavní město úspěšné a získalo tak na roky 22 až 24 45 milionů korun na další projektovou přípravu. To znamená, je to opravdu pouze na tu přípravu, na ty projekty fotovoltaických elektráren a těch energetických úspor. A tam je jenom potřeba, aby samozřejmě peníze, které budou tímto způsobem čerpány, tak nemusely být vraceny. A to bude ve chvíli, kdy ty projekty budou skutečně realizovány. Takže pokud budeme připravovat realisticky ty projekty, tak až 45 milionů korun můžeme na tu přípravu získat a pomoct tedy nejenom městu ale i těm soukromým subjektům. A to pražské společenství bude využívat pro instalace, jak jsem již řekl, tedy nejen majetek města ale i těch soukromých bytových domů či městských firem. A cílem je mít do roku 2030 osazeno až 20 tisíc střech.
Moderátor:
A pokud to tedy chápu správně, tak ty solární střechy začnou vznikat jak tedy na soukromých objektech, tak i na městských domech?
Petr Hlubuček, radní, náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury (Spojené síly pro Prahu):
Přesně tak. První dva městské bytové domy budou osazeny na Černém Mostě. Ty projekty jsou v podstatě hotové. Jenom pro informaci, asi celkově v Praze máme přibližně 130 tisíc střech. Z toho 6 tisíc je v majetku města a městských částí. A my jsme se rozhodli nebo máme v tom klimatickém plánu, že bychom rádi do toho roku 2030 osadili 20 tisíc střech. Když si to spočítáte vůči 130 tisícům, není to zas úplně takové drama, aby to bylo nesplnitelné. O to více, že vy vlastně při osazenou tou fotovoltaikou musíte si uvědomit, že také budete mít určitou soběstačnost. Dnes při zásadním růstu cen elektřiny nevíte, za kolik se bude prodávat plyn či elektřina za pár let. Ale pokud si budete vyrábět vlastní elektřinu na střechách, do budoucna budou určitě lepší technologie i na bateriové uložení té elektřiny. To znamená, když prostě samozřejmě nesvítí, tak vy tu elektřinu nevyrábíte. Ale ty technologie se budou zlepšovat, budou zlevňovat. Ten tlak celosvětově je obrovský a věřím tomu, že toto je přesně cesta, která nám může zásadně v Praze pomoci.
Moderátor:
A když už jsme tedy zmiňovali tu cenu, tak počítáte s tím, že ten projekt bude ziskový?
Petr Hlubuček, radní, náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury (Spojené síly pro Prahu):
Je potřeba to rozdělit na dvě části. Jedna je ta investiční, kde tedy, jak jsem již řekl, je možné využívat dotační tituly, jak na tu projektovou přípravu. Tam počítáme, že tu projektovou přípravu vlastně za ty občany i za to město tedy bude dělat právě tato naše příspěvková organizace. Dále je to o té instalaci, kde v současné době je možné získat až 60 % investiční nákladů na tohle zařízení samotné. My chceme to udělat pro občany maximálně jednoduché, takže zároveň máme tady městskou společnost Technologie hlavního města Prahy, kterou jsme oslovili jakožto instalační firmu. Je to firma, která má dlouholeté zkušenosti, třeba má ve správě veřejné osvětlení, městský kamerový systém nebo teď nově i městský mobiliář. Takže určitě na to má know how a je schopná poradit, pomoci či případně i přímo nainstalovat. Chceme nejenom, aby to bylo pro Pražany jednoduché, ale taky zároveň spolehlivé. A aby se nebál. Protože jsou to nové věci, přirozeně člověk se těch věcí bojí. Je spousta nekorektních firem, proto chceme být garantem jako město i s nabídkou, jak říkám, případně těch možných instalací přímo občanům, aby to město garantovalo, že tedy nenaletí nějakému podvodníkovi.
Moderátor:
Když se bavíme o obnovitelných zdrojích v Praze, tak ty solární panely se logicky nabízejí, protože je tu spousta volných střech. Ale přece jenom plánuje se město zaměřit i na nějaké další zdroje, typu třeba větrné elektrárny nebo biomasa?
Petr Hlubuček, radní, náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí a infrastruktury (Spojené síly pro Prahu):
Tak určitě ano. Větrná elektrárna v Praze je dost problematická, protože celkově česká republika z tohoto pohledu má problémy, protože prostě v České republice málo fouká a málo svítí. Ale i tak jsou prostě nějaké další možnosti. I když, jak říkám, do budoucna nové technologie v podobě třeba budíku určitě nám otevírají další neuvěřitelné možnosti. Ale my v Praze chceme tedy využívat nejen fotovoltaiku, ale plánujeme kupříkladu také výstavbu bioplynové stanice, která by využívala biologicky rozložitelný odpad z domácností. Je to dalším klíčovým projektem, kde při anaerobním kvašení v té bioplynové stanici vzniká bioplyn, bio CNG, které potom buď tedy budou moci třeba využívat svozová vozidla pražských služeb, které dnes již jezdí na plyn. Anebo ho budeme potom vtláčet přímo do sítě plynu. Určitě dalším projektem klíčovým je využití odpadního tepla z ústřední čističky odpadních vod, kde pomocí tepelných čerpadel s využitím různé teploty vody, která je vypouštěna z čističky do Vltavy a teplotou ve Vltavě, tak chceme vlastně využít toto odpadní teplo k tomu, abychom nahradili část centrálního vytápění v Praze, především tedy z těch fosilních paliv. To znamená, dneska to je především centrální vytápění z Mělníka z hnědého uhlí. Máme na to projekt již připravený. Jednáme o tom jak s firmou ČEZ, tak s firmou Veolia, které vlastně dnes, po tom, co koupila Pražskou teplárenskou v Praze, vlastní to rozvodnou síť. Takže by to třeba mohlo to brzké době znamenat, že kupříkladu tepelný zdroj na Julisce, který je dnes na plyn, by mohl úplně zmizet. Mohli bychom tímto teplem kupříkladu také nejen vytápět, ale i chladit celý ten brownfield Bubny, Zápory, až plánovanou Vltavskou filharmonii, která bude stát na kraji vltavského nábřeží na Vltavské stanici. Takže takové projekty nám určitě pomohou. V neposlední řadě určitě klimatický plán deklaruje i energetické úspory ve výši 12 % do roku 2030 v porovnání s rokem 2010. Takže je velký potenciál je v těchto projektech.
Moderátor:
To byl pražský radní Petr Hlubuček.