Naplňování klimatického plánu města má nově v gesci radní Jana Komrsková

Hlavní město se díky svým přírodním památkám, lesům i městské zeleni, považuje za jednu z nejzelenějších měst Evropy. V oblasti kvality životního prostředí však stojí i před mnohými výzvami, jako znečištění ovzduší, přemnožení některých volně žijících druhů živočichů či obnovitelná energie.

„Největší výzvou je určitě naplňování klimatického plánu, to však bude vyžadovat spolupráci mnoha resortů,“ říká Jana Komrsková (Piráti), která má v nové radě města na starosti životní prostředí.

Jednou ze strategií města, jak dostát klimatickému plánu a dosáhnout uhlíkové neutrality, je používání obnovitelných zdrojů energie. S tím souvisí i nová bioplynová stanice v Chrástu u Poříčan na gastroodpad. Kdy můžeme očekávat její spuštění?

Bioplynová stanice už je koupená. Problém je ten, že v současné době umí zpracovat jen zelený odpad. Bohužel se nepodařilo vysoutěžit firmu, která by přestavbu na gastroodpad provedla. Důvod je prostý – čas. Nicméně ten teď hraje pro nás, protože budeme žádat o nové evropské dotace. Na tuto aktivitu by dokonce měl být vypsán větší dotační titul. Když vše půjde dobře, počítám, že do roku bude vše provozu.

Není pro převoz gastroodpadu nevýhoda, že ho musíte převážet daleko za město?

Bioplynová stanice měla původně vzniknout v Malešicích, což by bylo z tohoto pohledu výhodné. Nicméně při výrobě bioplynu vzniká takzvaný digestát, který slouží jako hnojivo. V Chrástu je hodně polí, a tak nebudeme muset složitě hledat odběratele, což by v Malešicích bylo obtížnější. Výsledný plyn pak budeme přepravovat plynovodem.

Jak plánujete zajistit dostatečné množství vstupní suroviny?

Nejlepší by bylo zvýšit třídění gastroodpadu. Tím se nám také zmenší množství toho směsného. Gastroodpad produkují všechny stravovací zařízení, jako jsou restaurace, školní jídelny a tak dále. Chce to i více edukativně zatlačit na domácnosti, aby tento typ odpadu třídily. To je práce na delší dobu. Musím ale říct, že lidé už si na to postupně začínají zvykat. Za mě je cesta otevřít tuto problematiku i dětem. Jako máma vím, že když děti přijdou s něčím novým a vyprávějí o tom pořád dokola, má to vliv i na mě. Je to celé o změně myšlení, a to neuděláte lusknutím prstu. Takže určitě posílit osvětu a zvýšit počet hnědých popelnic.

V několika pražských školách teď probíhá za podpory magistrátu pilotní fáze vzdělávacího projektu Smart food, který učí děti neplýtvat jídlem a zmenšovat tak jeho množství v koši. Nejdou tyto dvě vzdělávací iniciativy trochu proti sobě?

Gastroodpad tady bude, i když budeme jídlem šetřit. Může se snížit, ale jen velmi malým významem. Samozřejmě předcházení odpadu je velké téma. Když už však vzniká, čemuž se nevyhneme, tak je naším úkolem udělat to tak, aby příroda trpěla co nejméně.

Dalším tématem souvisejícím s ekologií i energetikou je využití solární energie. V klimatickém plánu se magistrát zavazuje vybudovat do roku 2030 dvacet tisíc střešních solárů. V současnosti je však v procesu pouze něco kolem tisíce projektů. Jaká je vaše vize v této oblasti?

Zatím jsme osadili tři městské domy v Praze 8 a na Černém Mostě. Problém je v tom, že budovy v majetku města jsou často zároveň památkové budovy, takže tam nemůžeme jen tak dát klasické černé panely. Dvacet tisíc je sice plán, ale je také potřeba něco udělat s legislativou. Lex 2 je jeden ze zákonů pro Prahu, který by mohl hodně pomoci bytovým domům ve využívání solárů. Pražská společnost obnovitelné energie také nabízí městským částem pomoc při získávání dotací. Dále je potřeba vyčlenit dostatek finančních prostředků.

Problémem v okolí Vltavy jsou dlouhodobě přemnožené nutrie, které hloubením nor narušují břehy a významně tak přispívají k jejich erozi. Jde proti nim účinně zakročit?

Každý rok odchytneme před 300 nutrií. Problém samozřejmě je, že lidé je chodí krmit. Nechceme jít v této oblasti cestou restrikcí, spíše by měla vzniknout osvěta. Cesta je rozjet například kampaň na sociálních sítích nebo pomocí radničních novin v městských částech. Myslím si, že lidský rozum je silnější než nějaké restrikce magistrátu. A nasadit predátora, který by nutrie likvidoval, by sice bylo pěkné, ale opravdu je to spíše o větším odchytu.

Podle průzkumů je nejvýznamnějším znečišťovatelem životního prostředí v Praze doprava. Tu má v gesci váš stranický kolega Zdeněk Hřib. Budete v této problematice spolupracovat?

Jako pirátská strana máme dlouhodobě v programu patnáctiminutové město. To předpokládá zejména při budování nových developerských projektů dostatečně širokou infrastrukturu, aby lidé měli v dosahu vše do čtvrt hodiny pěšky nebo hromadnou dopravou, ať už jde o lékaře, kadeřníka, obchody, nebo a školky, aby rodiče nemuseli vozit děti autem. Sama občas vídám, kolik lidí vozí děti do školy autem, což není vhodné z mnoha důvodů. V Praze je 21 procent všech jízd autem kratších než dva kilometry, na takovou cestu není potřeba vytáhnout auto, protože to lze pohodlně dojet MHD. V ostatních evropských metropolích to funguje.

V klimatickém plánu je rovněž zakotvená podpora cirkulární ekonomiky. Je to podle vás správná cesta, jak umenšit uhlíkovou stopu hlavního města?

Nyní soutěžíme nové provozovatele na naše sběrné dvory, které mají automaticky re-use pointy. To je určitě cesta, kterou plánujeme rozšiřovat. Dále jsou to určitě swapy, kde lidé vyměnují věci, které nepotřebují, nebo nábytkové banky. Líbí se mi, že lidé to často berou jako životní postoj. To se projevuje i tak, že všechny podobné iniciativy vytvářejí i prostor pro setkávání a budování komunity. Na vesnicích je lidský kontakt přirozený, lidé se se známými setkávají třeba v hospodě. V Praze tyhle věci nefungují stejně, ale lidé to začínají zpátky vyhledávat.

Koaliční smlouva vás také zavazuje k zpřístupňování pražských vodních ploch ke koupání. Jak toho docílíte?

Koupání v Praze je na vlastní nebezpečí. Není to nic zakázaného, takže je to každého věc. Takže pokud má někdo prostor a chuť, ať se klidně vykoupe v letenském rybníku.