Vystudoval fyziku na matfyzu v Praze, doktorát získal v Chicagu. Od roku 2011 je členem Pirátů a v roce 2018 se jako lídr tamní pirátské kandidátky stal na deset měsíců starostou Prahy 5, než ho zastupitelé odvolali. Nyní se Daniel Mazur stal radním hlavního města pro Smart City, IT, vědu a výzkum. Za svůj si vzal mimo jiné projekt vybudování pražského vědecko-technického parku. „Ideálním místem by pro něj byly Karlínské kasárny,“ přibližuje v rozhovoru pro MF DNES Mazur.
V jakém stavu přebíráte agendu Smart City, vědy a výzkumu? Před vámi ji měl váš stranický kolega Zdeněk Hřib, máte na co navazovat?
Rozhodně ano. Fyzická IT infrastruktura magistrátu, jako je software a informační systémy, tak s tím radnice už léta pracuje a postupně ji vyvíjí. Novějším tématem je pro Prahu téma Smart City, vědy a inovací. Tam zavádíme nebo budeme zavádět desítky zajímavých projektů napříč městskými firmami, jako je Operátor ICT, Technická správa komunikací nebo Pražská vodohospodářská společnost. Konkrétně jde třeba o intermodální plánovač tras v dopravě (naplánuje jízdu autem s přestupem na metro i jízdu na kole pozn. red.), senzory pro sledování místního mikroklimatu, QR kódy pro inteligentní svoz odpadu či energeticky neutrální čtvrť v Dolních Počernicích. Všechno sdružujeme do inovační platformy města, kam patří i vesmírné technologie či umělá inteligence.
Pomůže městu umělá inteligence?
V zavádění AI budeme opatrní. Minimálně zkoušet budeme využití chytrého vyhledávače v rámci webů našich městských částí. Pomocí AI by tito chatboti dovedli občana s větší pravděpodobností k jeho cíli. Infrastruktura pro to ale zatím není připravená.
Jaké projekty chcete v tomto volebním období dotáhnout?
Investovat určitě musíme do kyberbezpečnosti nebo rozvoje webu praha.eu i Portálu Pražana. Vlajkovým projektem je založit vědecko-technický park, to bude až završení veškeré naší snahy o sjednocování pražského inovačního prostředí. Máme tu mnoho vysokých škol, startupy i velké firmy, často ale působí dost odděleně, málo komunikují napříč všemi oblastmi. Chtěli bychom, aby pod takovým deštníkem města komunikovaly společně. Teď řešíme lokalitu a cenovku takového parku.
Máte už vymyšlené, kde by vědecký park město postavilo a kolik by to stálo?
Nezačínáme s nulou, už v minulých letech se vymýšlelo, kde by mohl vzniknout, viz třeba memorandum o rozvoji areálu na Strahově, které s parkem počítá jako s jednou z jeho složek. Alfou a omegou je ale dopravní dostupnost, což Strahov zatím nemá. Rozvíjíme tedy myšlenku využít karlínské kasárny, které by z hlediska dostupnosti byly ideální, tam ale musíme překonat překážku památkového chránění. Na papíře byl i nápad udělat park v Letňanech. Ohledně ceny zatím nedokážu odpovědět, když ale pomineme případnou rekonstrukci budovy, měl by být vědecký park poměrně levnou záležitostí.
V březnu jste spolu s dvěma dalšími zástupci města absolvoval zahraniční cestu do Japonska. V čem byla pro město přínosná?
Podařilo se nám navštívit Cambridge Innovation Center v Tokiu, což je inkubátor a inovační centrum pro startupy. Podívali jsme se, jak je to tam rozložené a co tam dělají. Nově tam mají třeba přidruženou síť vědeckých laboratoří, které mohou mladé firmy využívat. Inspirativní bylo navštívit i Fujisawa Smart City, energeticky soběstačnou čtvrť. Je založená na použití fotovoltaik a komunitního managementu energie a udržitelných vnitřních pravidel fungování. Dost nám pomohly i diskuse se zástupci měst Kóbe a Fukuoka a schůzky s tamními univerzitami, které se samy podílejí na inovačních aktivitách města. Z těchto přístupů bychom chtěli vytěžit to nejlepší. Japoncům se zase líbila naše městská datová platforma Golemio.
Tu má pod sebou Operátor ICT, který spravuje i systém PID Lítačka. Mají Pražané v aplikaci očekávat nějaké změny? Jaké další projekty OICT připravuje?
V aplikaci můžete čekat rozvoj mapových podkladů, možnost placení parkování a mnoho dalšího. Praha dlouho hledala nástroj, jak integrovat služby města do aplikace. Myslím si, že Opencard byla slepou uličkou. PID Lítačka se v tichosti rozrostla a stala skvělou aplikací, která pokryje i segment Pražanů, kteří MHD nejezdí, viz právě ta možnost parkování.
Pokračuje vývoj Portálu Pražana? A co bude ještě umět?
Portál funguje a je nastaven jako rozcestník pro městskou agendu. Nemá však mnoho využitelných funkcí, je jich asi jen pět nebo šest. Nepřívětivé je především to, že se do něj člověk musí přihlásit jen za pomoci elektronické identity. Jsem rád, že už začala jeho přestavba v samoobslužný portál, občan se nebude muset složitě nalogovat, aby se do něj dostal. Teprve k předvyplnění formulářů se pomocí e-identity přihlásí a bude si je moct vygenerovat a poslat třeba na úřad přes datovou schránku. Chceme do portálu přidat i další služby. Chceme do Portálu Pražana napojit i státní služby, pomůže to uživatelům v hladkosti přechodu mezi agendami města a státu. Proto jsme začali jednat také s nově vzniklou Digitální informační agenturou.
Kolik lidí nyní Portál Pražana využívá? Je to adekvátní v poměru cena/výkon? Počáteční cena byla kolem 25 milionů korun.
Podle měsíčních statistik jde o stovky až tisíce přístupů za měsíc. Bariérou je právě nutnost přihlásit se skrze e-identitu. Funkčnost vůči nákladům tedy není žádná hitparáda. Užitečnost je ve skutečnosti v tom, že už teď máme náskok v plnění zákona na digitální služby, podle kterého budeme muset za necelé dva roky fungovat. Je to tak zatím pořád spíše vklad do budoucnosti, i když už teď byl v nárazových případech Pražany využívaný.
Poslední otázku mám na Pražský inovační institut, kde jste také pracoval. Už jsou vyřešené problémy s jeho hospodařením? Našli jste nového šéfa institutu?
Nového ředitele už jsme vybrali, je jím Tomáš Lapáček, který byl od října pověřen jeho řízením. Za bývalého ředitele Kartouse byl problém s vykazováním smluv do registru. Neprováděl ani průzkumy trhu, takže nebylo jasné, jestli nakupoval podle ceny na trhu obvyklé. Já jsem tam pracoval na projektu Prague Smart Accelerator, který pomáhá školám v oblasti vzdělávání. U něj žádné dokumenty nechybějí.