Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Celý svět si dnes připomíná čtyřicáté výročí násilné smrti Johna Lennona, geniálního hudebníka a ve své době také globálně nejznámějšího mírového aktivisty. Jeho extravagantní protiválečná kampaň přitahovala na západě pozornost všech médií a její myšlenky byly natolik silné, že poměrně silně rozhýbali i stojaté společenské vody ve znormalizovaném Československu. První happeningy poctili Lennona se na Kampě a Malé Straně v Praze začali pořádat už v roce 1981. Potom tu vznikl i improvizovaný památník, proslulá Lennonova zeď a na konci osmdesátých let se objevily první veřejné iniciativy. Nezávislé mírové sdružení a na ní navazující mírový klub Johna Lennona. Jejich členové ve svých vyjádřeních otevřeně postavili proti režimu a byli za to také perzekuováni. Jedním ze zakladatelů Mírového sdružení byla také Hana Marvanová, dnes právnička radní hlavního města Prahy. Dobrý podvečer.

Hana MARVANOVÁ, právnička a členka rady hlavního města Prahy
Dobrý podvečer.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Kteří lidé se v druhé polovině osmdesátých let do těch Lennonových happeningů zapojovali a co tam přivedlo vás?

Hana MARVANOVÁ, právnička a členka rady hlavního města Prahy
Byly to především mladí lidé, protože jsme zjišťovali v jaké zemi žijeme. Mluvilo se hodně o míru a ve skutečnosti ten režim vedl různé války, účastnil se Varšavské smlouvy společně s dalšími státy. Byla zde železná opona a my jsme říkali, že vede ten režim válku s vlastními občany. Nedovoloval jim cestovat, byla země okupovaná, byla tady sovětská vojska, takže myslím si, že to všechno spoustu mladých lidí vedlo k tomu, že právě třeba symbol Johna Lennona a jeho úsilí o mír nás přivedl k tomu si symbolicky připomínat jeho smrt a spontánně vznikala setkání u Lennonovy zdi a někteří kamarádi, kteří tam chodili, já jsem tam také chodila, tak jsme potom vlastně zakládali, jak zmiňovala. Založili jsme Nezávislé mírové sdružení, vedle toho vznikl Mírový klub Johna Lennona a ty požadavky oni korespondovali i s tou představu o ukončení války, byť John Lennon jako netušil nic o tom jako asi ve skutečnosti vypadá totalitní režim u nás, ale my jsme to převedli na tu situaci u nás. Třeba jsme požadovali odchod sovětských vojsk, konec okupace nebo třeba náhradní civilní službu pro lidi, kteří odmítali sloužit komunistické armádě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Jak se stalo, že ta Lennonova zeď vznikla právě na tom Velkopřevorském náměstí?

Hana MARVANOVÁ, právnička a členka rady hlavního města Prahy
Já jsem nebyla mezi těmi, kteří jaksi tam přišli v tom roce 81 a začala jsem se toho účastnit až někdy v polovině osmdesátých let, takže nemohu říct, proč zrovna toto místo ale stalo se to tak notoricky známým, že ani komunistické moci se to nepodařilo vlastně utajit a všichni věděli, kde Lennonova zeď je.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Byť se přemalovávala mnohokrát. To sdružení, Nezávislé mírové sdružení, které jste založili. Jaké požadavky a komu jste vlastně v té době adresovali? Předpokládám, že spolupráce s komunistickým režimem tam žádná nebyla.

Hana MARVANOVÁ, právnička a členka rady hlavního města Prahy
My jsme to založili v dubnu 88 a v té době vznikla řada takových iniciativ vedle Charty 77. Musím říct i po dohodě vlastně s těmi lidmi jako byl tehdy Jiří Dienstbier nebo Jaroslav Šabata nebo Petr Uhl a další osobnosti a vnímali jsme to, že jako my mladí nemůžeme mlčet k tomu, co se tady děje a nemůžeme to nechat jenom na lidech, kteří už jste teď strávili roky ve vězení, kvůli svému přesvědčení. Požadavky Nezávislého mírového sdružení se zaměřovali právě na to, že by měla být zavedena takzvaná náhradní civilní služba pro odpírače, tak se málo víc byla povinná vojna a na vojnu musel i ten ta 2 roky, kdo prostě nechtěl sloužit komunistické armádě. Někdo měl k tomu odpor buď politický nebo z hlediska víry. My jsme se zastávali lidí, kteří kvůli tomu opakovaně byli uvěznění. Jako třeba Vladan Kočí a další a protestovali proti tomu. Požadovali jsme tu náhradní civilní službu. Taky to byl jeden z prvních zákonů, který po revoluci se podařilo prosadit, protože po vzoru obdobných zákonů ze zahraničí jsme i měli napsány a měli jsme tu možnost ten zákon tak hned prosadit, stejně jako požadavek na odchod sovětských vojsk, to byl klíčové téma pak manifestaci, které jsme spoluorganizoval 21. srpna nebo 28. října v roce 88 a myslím, že to byly požadavky, které souzněly jako s většinovým názorem celé společnosti a komunistická moc to odmítala.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Právě v roce 88 poté říjnové demonstraci jste byla i vy uvězněná, jak bylo náročné snášet tu perzekuci za vlastně za občanskou aktivitu?

Hana MARVANOVÁ, právnička a členka rady hlavního města Prahy
Bylo to vlastně riziko spousty lidí, kteří se zapojovali do opozičních aktivit do disentu, kdy člověk musel počítat s tím, že se to může stát, takže my jsme, jsem si poslechla zkušenosti i mnoha lidí z Charty nebo undergroundu, kteří seděli ve vězení a snažila jsem se osobně na to nějak psychicky připravit, že to znamená, že člověk může být uvězněn, přijde o zaměstnání, vyhodí ho z bytu ale dá se to snášet ve chvíli, kdy v tom nejste sám a kdy jsme se vzájemně podporovali a bylo tady podpora i ze zahraničí. Třeba od Amnesty International nebo zahraničních vlád, takže bylo strašně důležité, že jsme to nebyli sami. Proto třeba teď mi připadá důležité klást důraz na to, když máme tady svobodu tak podporovat, takto ty lidi v zemích, kde dochází k perzekuci, jako v Číně, jako třeba v Tibetu a podobně. Proto se vlastně dodneška lidi jako já angažují v těchto tématech, protože nám to nesmí být jedno, protože když nám bylo zle, tak se nás zastávali lidé ze svobodného světa.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Hana Marvanová právnička dnes radní hlavního města Prahy. Vzpomínali jsme na to, že si připomínáme čtyřicáté výročí násilné smrti Johna Lennona. Děkuju, na slyšenou.

Hana MARVANOVÁ, právnička a členka rady hlavního města Prahy
Děkuji, na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
Taková byla dnešní publicistika. Na slyšenou se těší Věra Štechrová.