„Ztrátu peněz z cestovního ruchu, o které Praha přišla a přijde, pocítí celé Česko. Zároveň se ale naskýtá šance, jak z neregulovatelného disneylandu udělat opět atraktivní místo,“ říká pražská radní pro kulturu a turistický ruch Hana Třeštíková.

* Zahraniční turisty v množství, na které jsme zvyklí, budeme letos v létě vyhlížet marně. Šancí se stal „nový turista“, hlavně ten domácí. Jak ho chce Praha přilákat?

Turistů sem v minulém roce přijelo kolem osmi milionů, nicméně nebyli to jen cizinci. Češi tvořili zhruba 15 procent a dlouhodobě to číslo narůstalo. Takže český turista není pro metropoli velkou neznámou. Problém byl ovšem v tom, že v Praze nezůstával přes noc, nebo se nevracel. To je samozřejmě dáno tím, že jsme malá země, takže většině prostě stačilo ráno vyrazit, přes den se projít po městě a večer si to namířit zpět domů. Pokud si tedy „nadefinujeme“ nového, českého turistu, kterého bychom tady chtěli, bylo by ideální, aby zde zůstal víc než jeden den a prošel si případně i jiná místa než centrum. To sice letošní celkový úbytek návštěvníků nevykryje, ale určitě to může pomoci zvednout turistický ruch ze dna.

* Co o českém turistovi víme? Jaké má priority, jaké zvyklosti, za co je ochoten utrácet?

Praha byla destinací, kam se hrnuly skupinové zájezdy z Asie, především z Číny a Jižní Koreje, tihle návštěvníci kromě metropole vyráželi na jednodenní výlety třeba do Českého Krumlova. No a pak to byli turisté, kteří sem jezdili za levným pivem, na různé rozlučky se svobodou a podobně; je město jako takové nezajímalo, mířili do barů a hospod. Českého turistu památky a kultura včetně stálic jako zoologická zahrada či Národní muzeum lákají. Co se týče peněz, Čech umí za dovolenou utratit v jiných zemích slušné peníze, tady ale, jak jsem říkala, nezůstával přes noc, nebo se nevracel. Nedokázali jsme mu „prodat“ rozmanitost města.

* Jak mu ji tedy Praha chce nyní prodat?

Hlavní město teď po koronakrizi dostalo šanci se nadechnout. Proměnilo se, člověk se tu nemusí prodírat davy; třeba i taková věc, že si může dát oběd a pivo v centru, na Staroměstském náměstí nebo na Malé Straně, aniž by jej to zruinovalo, je lákavá. Myslíme si, že se do Prahy letos v létě přijede podívat spousta lidí z celé republiky, kteří tu byli naposledy třeba se školním výletem, nebo nikdy. Najednou si můžou projít místa, kde by je předtím davy ušlapávaly, jsou vítaní v restauracích, kavárnách, v galeriích, muzeích... Mimochodem, tahle skutečnost je nyní atraktivní i pro samotné Pražany, zažívají něco jako návrat svého města. No a k téhle proměně jsme ve spolupráci s Prague City Tourism připravili kampaň V Praze jako doma, která by měla restartovat cestovní ruch a cílí na českého turistu; rozběhne se od začátku prázdnin, 1. července, a potrvá až do konce září.

* Co tohle „jako doma“ nabízí?

Uvedu modelový příklad. Pokud přijede čtyřčlenná rodina, která se ubytuje v některém z hotelů, které jsou do projektu zapojeny, tedy ne ve sdíleném ubytování typu Airbnb, a utratí víc než 800 korun za pokoj, dostane za noc a každou osobu dva bonusové body v celkové hodnotě 400 korun, které využije za volné či zvýhodněné vstupné do muzeí, památek, galerií, zoologické a botanické zahrady nebo třeba do planetária. Vybrat si mohou ze seznamu institucí, které se do projektu zapojily.

* Kolik peněz na tyhle benefity hlavní město vyčlenilo?

Celkem 121 milionů korun, část na propagaci, část na pokrytí nákladů na bonusové body; volné či zvýhodněné vstupy budeme institucím částečně kompenzovat. Těch 121 milionů počítá s přibližným číslem 157 tisíc návštěvnických nocí.

* Zvenčí ta suma vypadá poměrně dramaticky. Má opravdu jasný smysl?

Vzhledem k tomu, že Praha kvůli propadu cestovního ruchu přišla o více než 100 miliard korun a došlo ke ztrátě desítek procent pracovních míst, je to celé obrovská tragédie. Z tohoto pohledu jsou restart a podpora domácího turismu nezbytné. Pokud by se tenhle propad nedařilo brzdit, pocítí to celá Česká republika. Z tuzemského turistického ruchu připadá třetina právě na Prahu.

* Bonusy může využít pouze český turista?

Kampaň V Praze jako doma jsme vyvíjeli zhruba před měsícem a půl, kdy to vypadalo, že hranice s okolními zeměmi budou uzavřené delší dobu. Situace se ale celkem dynamicky mění, takže nyní sem z cizinců budou přijíždět jako první turisté z Německa, Rakouska, ze Slovenska, a také oni mohou tyhle benefity využít.

* Bonus na návštěvu zoo je fajn, ale není to slabý důvod, proč jet na dovolenou zrovna do Prahy?

To si nemyslím. Už proto, že Praha je lákadlem sama o sobě. Hlavně v této době. Obvyklý balast, jako postavy v převlecích za pandu a ledního medvěda na Staromáku, obchody s ruskými čepicemi a matrjoškami, zlodějskými směnárnami a taxislužbami, nyní nehrozí. A Praha není jen centrum, vypravit se mohou do jiných čtvrtí, které se profilují jako kulturní místa, do Vršovic, na Prahu 7 na Letnou, na Vyšehrad s divadelní scénou, je možné podívat se na technické památky, těch možností je spousta. S Prague City Tourism připravujeme propagační materiály, třeba v metru jsme teď otevřeli galerii, je z čeho si vybírat. Je spousta míst v Praze, kde lze něco zažít. Pět minut po dvanácté

* Cílíte tedy na cosi jako „slušné“ turisty, kteří jdou za kulturním nebo gastronomickým zážitkem. Přetékající nádobu s nezvladatelným turismem včetně alkoturismu se za koronakrize – doslova pět minut před dvanáctou – podařilo vylít. Proč se městu nikdy nedařilo alkoturismus regulovat?

Možná bylo pět minut po dvanácté. Problém je, že těch nástrojů, které město může využít k restrikcím, je velmi málo. Vznikla platforma, v níž bylo zapojené Letiště Václava Havla, CzechTourism a další, s cílem alkoturisty od návštěvy Prahy, zjednodušeně řečeno, odrazovat.

* Proč nešlo nic dělat alespoň s „disneylandem“ včetně blikajících reklam v památkové zóně?

Je to nejspíš trochu necitelné takto říkat, ale koronakrize je pro Prahu šancí. I v tom, že prázdné ulice obnažily ten obrovský balast, který tu kvetl od devadesátých let. Ty zmíněné obchody s matrjoškami, thajské masáže v centru, všechen ten vizuální smog, který se tu na vás valil. Už před krizí jsme pracovali na Manuálu pro kultivovanou Prahu, souboru pravidel, doporučení pro všechny, kdo chtějí mít obchody a provozovny v historickém jádru města, jak by měly třeba vypadat vývěsní štíty a různé výstrče – bez křiklavých barev, plastu a blikání. A nejde jen o Pražskou památkovou rezervaci; Praha má 11 městských památkových zón, a dokonce sedm vesnických.

* Jak chcete vymáhat „hezký vývěsní štít“?

Osmdesát procent jsou regule, které už existují a jsou dány památkáři, stavebním zákonem atd. My jsme v manuálu přehledně doplnili oněch zbývajících 20 procent, ve kterých pronajímatelé obchodů tápali. Takže pokud si od Prahy budete chtít nyní pronajmout prostor pro obchod, součástí smlouvy bude i to, že se budete tímto manuálem řídit.

* Jaké další šance nabídla koronakrize české metropoli?

Uvidíme. Chtěli bychom se zbavit všech těch různých parazitujících provozoven, které se teď neuživí, jako jsou směnárny či zmíněné obchody se zbožím, které do Prahy nepatří. Zatím vyčkávají, ale nemají tržby. Turisté z Moravy si ruské čepice kupovat nebudou. Patří sem různé předražené průvodcovské služby, pivní šlapací bary a další věci. Vlastně chceme Prahu připravit na to, že až sem začnou turisté opět ze všech světových stran přijíždět, neměli by tu mít šanci ti obchodníci a služby, kteří městu škodili.

* Jak dlouho může tato proměna vnímání města trvat?

Určitě to není práce na pár měsíců, ale na roky. Ta šance tu však je a my ji nesmíme propásnout. I z toho důvodu, že před koronakrizí hrozilo, že UNESCO vyjme Prahu ze světového kulturního dědictví, protože město i stát málo chránily jeho hodnoty.

* Hrozí to pořád?

Problém byl, že v minulých letech vedení města s UNESCO nijak nekomunikovalo. Proč k tomu došlo, nejsem schopná říct; nevím, nejspíš to nepovažovali za důležité. Samozřejmě UNESCO z toho znervóznělo, že se tu dějí rozhodnutí, která navždycky mohou změnit ráz Prahy, kvůli němuž byla světovým kulturním dědictvím vyhlášena. To se nyní změnilo, koronakrize sice chystanou schůzku s komisaři z UNESCO odložila, uskuteční se až na podzim, ale probíhá čilá vzájemná diskuse. Takže doufejme, že hrozba je zažehnána. Nevzdalujeme se

* Kdybyste si měla vybrat z evropských měst, kterému z nich by se měla česká metropole podle vás přiblížit?

Kdybych si měla představit fungující a ideální Prahu, měla by být trochu jako Vídeň. Tedy s úctou k veřejnému prostoru, ale zároveň s respektem k soukromému vlastnictví a podnikání; umět skloubit veřejný zájem se soukromým. V takovém prostoru se pak daří i kultuře, není městem bez nápadů a názorů, kde je prioritní ekonomický profi t.

* Jak toho chcete dosáhnout?

Na to nemám jednoznačnou odpověď. Je to soustava drobných zásahů do fungování města, na nichž se pracuje roky a které jsou vidět až za nějakou dobu. Pevně věřím, že k tomu míříme. Že se od Vídně nevzdalujeme, ale přibližujeme se k ní..