Koronavirus loni v pražské kultuře způsobil finanční propad ve výši dvanáct miliard korun, říká Hana Třeštíková.

Podle radní pro kulturu a cestovní ruch zatím naštěstí nemusela skončit žádná kulturní instituce. Kvůli přetrvávající pandemii je však kultura v tragické situaci. „Ohroženo je přes deset tisíc pracovních míst,“ popisuje aktuální stav Třeštíková.

* Společnost Crestyl nabídla Praze, že vystaví Slovanskou epopej Alfonse Muchy v paláci Savarin na Václavském náměstí. Znamená to, že nakonec Epopej v Praze zůstane?

Vyjednala jsem dohodu napříč zastupitelskými kluby, což je úspěch a to dílo si to zaslouží. Postup je takový, že po zápůjčce v Moravském Krumlově se dílo vrátí do Prahy, kde bude vystaveno v paláci Savarin. Ve stejnou dobu začínáme řešit trvalé umístění na Těšnově. Máme zkušenost s tím, jak dlouho se připravuje výstavba filharmonie na Vltavské, o které se mluví už několik let a teď je ve fázi příprav studií. Mohla by být postavená za nějakých patnáct let. Podobný časový horizont nás asi čeká i s Těšnovem, když teď začínáme. Nebude to otevřené dříve než za 25 let. Po tu dobu by Epopej byla v Savarinu.

* Máte tedy od pana Johna Muchy příslib, že v takovém případě stáhne žalobu? Té už soud vyhověl a zatím nepravomocně rozhodl, že vlastníkem Epopeje není Praha.

Ano, on se takto vyjádřil, že se Savarinem souhlasí, že se mu zdá vhodný a že je ochoten uznat vlastnictví Prahy a skončit se soudním sporem.

* Jsou už dohodnuty detaily přemístění Epopeje do Savarinu?

Jednání s Crestylem nyní předám právní kanceláři, která bude řešit konkrétní podmínky tak, aby byly co nejvýhodnější pro město. Rýsuje se několik možných variant dohody. Věřím, že na jaře bude zastupitelstvu předložen návrh smlouvy.

* Co by v nové budově na Těšnově mohlo kromě Epopeje ještě být?

To budeme teprve řešit. Tím, že je hned vedle Muzeum hlavního města Prahy, mohli bychom tam umístit třeba jeho archeologické nálezy z Prahy. Ale je možné prověřit i další funkce.

* V Česku stále platí pátý stupeň PES a divadla, muzea i galerie jsou zavřené. Jaká je nyní situace v pražské kultuře? Musely nějaké instituce definitivně zavřít?

Zatím naštěstí nemáme zprávu o tom, že by nějaká instituce musela zavřít. Díky různým opatřením se nám všechny podařilo udržet nad hladinou. Teď bude rozhodující, jak se bude situace vyvíjet dále. S pražskými příspěvkovými organizacemi jsme se domluvili, že budou zavřeny minimálně do konce února s tím, že zruší divadelní prázdniny přes léto. Tím by mohly výpadek ze začátku roku nahradit v létě. Otázka je, kdy se bude moci začít hrát a pro kolik lidí, a také, jestli nám hrozí ještě nějaké problémy na podzim. Propad v kultuře kvůli pandemii covidu-19 zatím odhadujeme na dvanáct miliard korun a ohroženo je přes deset tisíc pracovních míst.

* Zvládá ještě magistrát kultuře finančně pomáhat? Nebo už jste finanční rezervy vyčerpali?

Ta situace je bohužel tragická i vzhledem k tomu, že byl schválen daňový balíček, který ruší superhrubou mzdu. Tím pádem nás čekají výpadky v rozpočtu. To se teď vyčísluje a pravděpodobně budeme dále škrtat i v kapitole kultury. My jsme u příspěvkových organizací už na podzim žádali ředitele, aby se na letošní rok připravili v jiném režimu, než jsou zvyklí, a vymysleli nové dramaturgické plány vzhledem k situaci. Což je i to hraní v létě. Ještě nikdy se v moderní historii nestalo, aby všechna divadla byla přes léto otevřená. Co se týče nezávislé scény, tak jsme museli rozdat méně peněz v grantech než v minulých letech, takže i ta to pocítila. Velký problém je u komerčních scén, které žily jen ze vstupenek a třeba vůbec nežádaly o granty. Těm jsme se snažili loni pomoci individuálními účelovými dotacemi. Na letošek se budu snažit vyjednat také nějaké peníze, abychom je udrželi na kulturní mapě Prahy.

* Budete letos pokračovat v podpoře nejrůznějších „distančních“ kulturních projektů, jako byla třeba autokina?

Ve chvíli, kdy za námi někdo přijde s nějakým nápadem, který bude možný realizovat v rámci opatření, tak to rádi podpoříme. Ale musím říct, že ta druhá vleklá vlna ukazuje, že jsou lidé trochu demotivovaní a frustrovaní. Oproti jaru, kdy všichni zapnuli a snažili se vymyslet, co všechno se dá dělat, tak teď na podzim a v zimě to není takové. Ale chápu, že se to snoubí i s počasím, které nenahrává tomu, aby se daly dělat věci venku. Navíc je zakázáno zpívání. Také je znát, že nyní ta nemoc mezi lidmi je, a i lidé z kultury přednostně řeší svoje zdraví.

* V loňském roce fungoval program V Praze jako doma, který měl pomoci zmírnit propad v cestovním ruchu a oslovovat domácí turisty. Máte ho připravený i teď na okamžik, kdy se uvolní některá opatření?

Čekáme na vývoj situace. Doufali jsme, že bychom to mohli začít promovat někdy od března, teď to vypadá spíše na Velikonoce. Program byl úspěšný, protože se nám podařilo do Prahy přilákat spoustu turistů z Česka a blízkého okolí, a budeme doufat, že se to podaří zase. Zapojilo se 434 ubytovacích zařízení a 83 atraktivit. Nejnavštěvovanější byla zoologická zahrada následovaná Pražským hradem a Petřínskou rozhlednou s bludištěm.

* Jaké dopady na pražský turismus celkově očekáváte? Už teď je jasné, že například zmizí řada hotelů. Co se ještě změní?

Určitě to přinese nějaké ztráty v podobě zavřených hotelů, restaurací a dalších podniků. Ale věříme, že pomůže také zmírnit některé negativní vlivy. Spousta bytů Airbnb se třeba vrátí zpátky do dlouhodobých pronájmů. To by mohlo být pozitivní. Snažíme se zaměřit naši pomoc právě na hotely. Nebudeme proto vůbec vybírat poplatek z ubytování, abychom jim alespoň trochu pomohli.

* Věříte, že turistické pasti a kýče zmizí? Například na Malém náměstí se do prostor po zkrachovalém obchodu se suvenýry nastěhovaly arkádové automaty a obří plyšáci.

Já nejsem naivní v tom, že bych si myslela, že to mávnutím proutku zmizí. Budeme se s negativními jevy potýkat dál. Ukázalo se to i v létě. Jakmile to šlo, vyjelo první pivní auto do ulic, i když jsme udělali vše pro to, aby to skončilo. Ale myslím si, že ti, co na Praze dlouze vydělávali, vidí, že se na to zaměřujeme, a ty nešvary budou postupně zanikat. Ale nebude to hned.

* Město má od loňska Manuál pro kultivovanou Prahu, který má pomoci tomu, aby z Prahy mizel vizuální smog. Došlo už k nějakému zlepšení?

Zaznamenali jsme celkem dost reakcí od soukromých obchodníků, kteří se třeba chystali měnit podobu svých obchodů v centru. Máme tým lidí, který denně řeší konkrétní obchody a provozovny. Jinak než mravenčí prací to asi nejde.