Miliardy korun natečou letos do pražské vodárenské sítě. Projekt na získávání tepla z vody zatím město odkládá.
Velkoměsto jen stěží může fungovat bez dodávek kvalitní pitné vody a zpracování odpadních vod. Bonusem z provozu centrální čističky se mohou stát dodávky tepla navíc. Pražany ale zajímá spíše suma, kterou za dodávky platí. „K nárůstu cen sice dochází, ale ne k výrazným skokům,“ říká Michal Hroza (TOP 09), radní pro infrastrukturu a předseda dozorčí rady Pražské vodohospodářské společnosti (PVS).
Jaké investice plánujete směřovat do rozvodů a čištění vody?
Letos se podařilo naplnit to, co máme obsaženo v Modré knize, tedy vizi o správě vodárenské sítě do roku 2028. Pokud chceme udržet a zlepšit její kvalitu, je třeba do ní každoročně investovat tři miliardy korun. Rada hlavního města schválila, že prostřednictvím PVS letos investujeme 3,18 miliardy korun. Asi 2,8 miliardy PVS použije z nájmu získávaného od Pražských vodovodů a kanalizací. Přibližně 200 milionů představují dotace od ministerstva zemědělství. Rozpočet je nastaven na více než tři miliardy proto, že při projednávání jednotlivých akcí vždy nějaký projekt „přepadne“ do následujícího roku. Chceme opravdu dosáhnout investice tři miliardy, byť drobné procento se nepodaří letos proinvestovat.
Peníze tedy jsou, na jaké projekty je využijete?
Z důležitých akcí pokračuje rekonstrukce odželezovny v úpravně v Káraném. Protože se nás týkají i protipovodňová opatření v oblasti odpadové soustavy, dokončujeme výstavbu ochrany kanalizace v Karlíně. Letos zahájíme stavbu hrubého přečištění na Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV), což je největší akce v roce 2023. Jedna ze strategických investic bude rekonstrukce stávající linky v ÚČOV. Zde se podařilo již znásobit kapacitu novou linkou, dostavěnou v roce 2018 asi za 6,3 miliardy korun. Rekonstrukce stávající linky vyjde přibližně na sedm miliard korun v současných cenách, upravit to může inflace, plán předpokládá délku výstavby 43 měsíců.
Kdy začne oprava této linky?
V polovině letošního roku chceme zahájit soutěž a mít do roka jasno o zhotoviteli a zahájit stavbu. Půjde o největší vodní dílo v tomto volebním období v Česku.
Asi dva roky se řeší otázka výstavby Energocentra u ústřední čistírny. Zajistí splašky Praze význačné a ekologické dodávky tepla?
Jsem zastáncem toho, aby Energocentrum jako zdroj tepla vzniklo. Je to logické, voda zde má 15 až 21 stupňů. Přes výkonná čerpadla proto můžeme získat obrovské množství tepla. Podle analýzy dokáže tento zdroj pokrýt oblast Veleslavína a rozvojové oblasti Bubny-Zátory. Tedy asi 100 tisíc domácností, přibližně 200 tisíc lidí. Tento záměr ale přesahuje rozsahem toto volební období.
Znamená to odklad, anebo se soustředíte alespoň na přípravné práce?
Ve spolupráci s náměstkem primátora Petrem Hlaváčkem (STAN), chceme mít dokonale zpracované studie a projekt, aby se v nadcházejícím volebním období mohlo přejít k soutěži a stavbě. Je tu však i další možnost související s Energocentrem. Společnost Kolektory Praha vytvořila studii propojení kolektorů Hlávkův most a Centrum. Dokázali bychom tak díky nim přes území Bubny-Zátory z ÚČOV na Císařském ostrově dostat teplo propojenou kolektorovou sítí až do centra města.
Podaří se koordinovat jednotlivé stavební akce vodařů, elektrikářů a dalších společností? Tedy omezit zbytečné opakované rozkopávání ulic?
Chci upozornit na věc, kterou považuji za revoluční v dobrém slova smyslu, a to je digitální součást investičního plánu. Obsahuje všechny plánované zásahy pro tento rok. K dispozici jsou odborům a úřadům všech městských částí. Na několik kliknutí mohou v mapce zjistit, co a kdy se u nich plánuje a v jakém rozsahu. Mohou proto zvážit, zda s tím chtějí spojit své plánované akce. Tedy, když už se do země jde, aby se zbytečně po několika letech ulice nerozkopávaly znova. Slibujeme si od toho význačný posun našich schopností v Praze koordinovat jednotlivé akce a předcházet tomu, co lidi trápí. Plánujeme kromě Pražských vodovodů a kanalizací a vodohospodářské společnosti zapojení společnosti Kolektory Praha. Zamýšlíme v tomto volebním období přibrat též Technologie hlavního města. Ke spolupráci chceme vyprovokovat další společnosti.
Počet obyvatel roste a mění se struktura osídlení. Stačí tomuto tempu kapacita rozvodů vody a čističek?
Vodohospodářská struktura Prahy je na růst obyvatel připravena. Nyní zásobujeme vodou přibližně 1,4 milionu lidí a máme kapacitu ji zvýšit. Musíme ale nacházet řešení, týkající se odpadní vody. Praha má v současnosti problém dodržet národní normu 10 miligramů dusíku na litr. To však už plně zvládá nová linka ÚČOV, kde obsah dusíku nepřesahuje hranici 8,3 miligramu na litr a ještě s velkou rezervou.
Znamená to „stáhnout“ veškerou odpadní vodu do ÚČOV?
Vize je dál centralizovat čištění vody na Císařský ostrov v Bubenči. Tuhle práci poboční čističky neodvedou tak dobře. Ústřední čistírna nyní zpracovává asi 92 procent odpadní vody v Praze a číslo dál roste. V těchto dnech jsme například zahájili stavbu stoky za 140 milionů korun, jež umožní odvést z Běchovic a Dolních Počernic odpadní vodu na Císařský ostrov. Zároveň to umožní zrušit zastaralou běchovickou čističku. Výjimku z centralizační vize představují Vinoř a Kbely, kde dává smysl investice do pobočních čistíren.
Mají se Pražané bát zdražování vodného a stočného?
Nestudoval jsem dosud detailně dopady vládního úsporného balíčku. Vzhledem k tomu, jaký je mezinárodní doporučený poměr mezi spotřebním košem a cenou vody, Praha se nachází hluboce pod úrovní považovanou za společensky únosnou. K nárůstu cen sice dochází, ale ne k výrazným skokům. Není tomu tak, že by v Praze voda byla drahá. V poměru k jiným městům v ČR jsme na tom dokonce výrazně lépe.