Historicky významný objekt Vršovické vodárny v Braníku má za sebou dvouletou nákladnou kompletní rekonstrukci. Ta pomohla zachránit tento secesní skvost a navrátit jeho původní tvář. Vedle zrekonstruované vodárny město dokončilo ještě jeden související projekt: na přilehlém pozemku vodárny byla rekultivována plocha na dětské hřiště. Vznikla tak nová rekreační zóna s otevřeným dětským hřištěm, které v okolí chybělo.

 „Hlavní město Praha si ve svém strategickém plánu předsevzalo trvale pečovat o kulturní hodnoty metropole a vytvářet takové město, v němž se dobře žije. Projekt revitalizace Vršovické vodárny je příkladem propojení obou těchto záměrů. Podařilo se nám zachovat hodnotnou architektonickou památku a zároveň otevíráme nový sportovně-rekreační areál s dětským hřištěm pro nejmenší Pražany,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

„Stav celého areálu před rekonstrukcí byl kritický a stavby byly v ohrožení. Záměrem bylo celý tento objekt zachovat jako doklad industriální stavby ve stylu pozdní geometrické secese. Význam areálu umocňuje i návaznost na hlavní objekt Vršovické vodárny v Michli, s níž tvoří branická část výjimečný architektonický provozně – technický celek,“ řekla radní hlavního města Prahy Alesandra Udženija.

Rekonstrukce vodárny, která je od roku 2002 kulturní památkou, probíhala od května 2009 do dubna letošního roku. Náklady ve výši 136 765 492 Kč uhradilo hlavní město Praha a dotace z fondů Evropské unie.

Projekt rekreační zóny navázal na revitalizaci vodárny v Braníku. Jeho zvláštností je propojení nového dětského hřiště s objektem vodárny, kde by mělo být kulturně společenské centrum. Areál nabízí nově vybudované pěší komunikace, sadové úpravy, lanový komplex, toboganové skluzy, skluzavky, lezeckou stěnu, houpačky, překážkovou lanovou dráhu, šplhací síť, nafukovací trampolínu, herní sestavy a lavice, houpadla, balanční můstek, travnaté a herní plochy a mobiliář. Záměrem projektu bylo vytvořit prostor s širším využitím pro děti různého věku. Celkově byla rekultivována plocha o rozloze 6 370 m2, realizace projektu trvala rok – od března 2010 do února 2011, město zaplatilo 33 330 362 Kč.

Faktografie:

Areál Vršovické vodárny v ulici Vltavanů byl postaven v letech 1906 – 1907. Zdroj vody byl vytipován již v roce 1905. Projekt zpracoval profesor J. V. Hráský, firma Karel Kress. Návrh areálu v Braníku obsahoval dvě jímací studně, strojovnu, koksovnu, kotelnu a obytný domek. Areál byl součástí vodárenského komplexu, jehož nedílnou složku tvořila přečerpávací stanice spolu s vodojemem zemním a věžovým a rovněž obytný dům na Zelené Lišce v Michli, s níž dodnes tvoří výjimečný architektonický provozně – technický celek. Fasády všech budov navrhl profesor Jan Kotěra ve stylu geometrické secese.

Branická část Vršovické vodárny sloužila svým účelům až do začátku šedesátých let. V této době fungovala jako rezervní zdroj vody pro potřeby civilní obrany. V sedmdesátých letech byl areál využíván jako sportovně rekreační, v bývalé uhelně byla vybudována sauna, vinárna, klubovny a na přilehlých pozemcích vzniklo několik tenisových kurtů. Pražské vodárny se rozhodly využívat bývalou strojovnu jako ubytovnu. Tento záměr však byl realizován jen částečně. V době před zahájením rekonstrukce sloužila budova strojovny z části jako opravna sekaček na trávu a sklad. Bývalá kolna na uhlí sloužila zčásti k bydlení a jako sklad. Obytný dům byl obydlen a samostatně oplocen. Z původního areálu byla dochována budova strojovny, obytný dům, uhelna, objekty studní, oplocení a zbytky budovy skladů.

 

 

V Praze 3. 6. 2011

 


doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. – primátor hl. m. Prahy

Do funkce zvolen 30. 11. 2010. Působnost v oblasti finanční politiky, bezpečnosti, vnějších vztahů, legislativy vědy a výzkumu. Vykonává dohled nad činností odboru městského investora MHMP.


Aleksandra Udženija – radní hl. m. Prahy

Do funkce zvolena 30. 11. 2010. Působnost v oblasti správy majetku, podpory podnikání a protikorupčních opatření.