„Setkání u kulatého stolu s erudovanými odborníky, kolegy z úřadů a zdravotních pojišťoven vnímám jako ideální začátek nadějného projektu, který Praha potřebuje. Zřízení hospice, který by propojoval komunitu s péčí o pacienty v terminálním stádiu život limitující nemoci a zároveň by byl špičkovým vzdělávacím centrem, shledávám jako nezbytný krok pro zajištění nejen kvalitní péče tohoto typu, ale i jako nutnost k zajištění kapacit péče s ohledem na stárnoucí populaci,” říká Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.
Hlavní město v současnosti jedná se státem o možném převodu do svého vlastnictví. V rámci následného využití pak zvažuje Praha možnost, že by zde mimo jiné vznikl moderní hospic. Nápad vybudovat ve Veleslavíně hospic vzešel od bratrů Kosákových, kteří jsou potomci původních majitelů zámku. Oba pracují ve zdravotnictví a o osud areálu, který jejich rodina před válkou vlastnila a spravovala, mají dlouhodobě obavy. „Přáli bychom si, aby se areál otevřel veřejnosti a opět se zde mohlo pomáhat pacientům, k čemuž byl objekt původně určen i kolaudován,” uvádí David Kosák, v současnosti ředitel nemocnice v Neratovicích.
Rozvoj paliativní péče je jedním z důležitých úkolů, na kterém Praha pracuje. Kapacita dvou stávajících pražských hospiců je omezená. Pacienti z hlavního města jsou tak dnes odesíláni i do mimopražských lůžkových hospiců v Čerčanech nebo Litoměřicích a většina občanů stále umírá na akutních lůžkách pražských nemocnic. Podpora kapacity poskytovatelů paliativní péče je součástí dlouhodobé koncepce, kterou vedení města schválilo na konci roku 2019. „Praze by velmi slušelo, kdyby měla moderní lůžkové hospicové pracoviště, které by vedle špičkové péče mělo kapacitu také pro vzdělávání zdravotníků a ostatních pomáhajících profesí,” přeje si Martin Loučka, ředitel Centra paliativní péče, který se na rámcovém záměru projektu podílí jako konzultant.
Rozvoj hospicové péče včetně budování nových paliativních lůžek v hlavním městě podporuje také Česká společnost paliativní medicíny v čele s předsedou Ondřejem Kopeckým. Za odborně žádoucí a společensky prospěšné považují také propojení lůžkového pracoviště s dalšími službami, jako jsou mobilní tým nebo denní stacionář, a také akademickými i osvětovými aktivitami.
Areál veleslavínského zámku zároveň nabízí potenciál propojit hospicovou myšlenku s komunitním životem. Mohla by zde vzniknout kavárna, kulturní centrum, své místo by zde mohla najít lokální základní umělecká škola.
„Již od roku 2018 se snažíme o získání objektu veleslavínského zámku do vlastnictví hlavního města Prahy, jde o jednu z mých velkých priorit v majetkové gesci. Po velice náročných a dlouhých jednáních jsme se konečně dobrali k možnému konceptu směny. A sice, že by město do směny vstupovalo s objektem Faustova domu a pozemky okolo Nemocnice Na Homolce, tedy s nemovitostmi, které nyní slouží státem zřizovaným organizacím. Z pohledu budoucího využití dlouhodobě deklarujeme, že právě kombinace využití sociálně zdravotního a vzdělávacího je právě onou chtěnou formou využití objektu ve Veleslavíně,” dodává Jan Chabr, radní hl. m. Prahy pro oblast majetku.
Areál zámku Veleslavín v Praze 6 sloužil v první polovině 20. století jako špičkové neurologické sanatorium, které založil Leo Kosák spolu se svým bratrancem Oskarem Fischerem, jedním z objevitelů Alzheimerovy choroby. Zámek je spojen s řadou významných osobností. Léčila se zde například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská. Poté, co majitele během druhé světové války zabili nacisté, byl areál arizován a následně po komunistickém převratu znárodněn. V porevoluční historii se zde v nájmu vystřídaly různé instituce, poslední roky však zámek a přilehlé budovy chátrají, stát je nedokáže efektivně využít a celý areál s krásným lesoparkem je oplocen a uzavřen veřejnosti.
Příloha:
