Vedení hlavního města si uvědomuje vysokou zátěž Pražanů v oblasti duševního zdraví. Podle dostupných zdrojů duševní onemocnění prožije každý rok více než pětina populace, ale více než polovině z těchto lidí se nedostane žádné odborné pomoci nebo léčby. Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky z roku 2019 bylo v hl. m. Praze takto ambulantně léčeno přibližně 130 tisíc obyvatel (v celé ČR je to asi 640 tisíc).

Přestože se podařilo za poslední tři roky významně posílit kapacitu sítě sociálně-zdravotních služeb v Praze, například vybudováním pěti center duševního zdraví a dalších komunitních služeb, rozsah pomoci stále neodpovídá míře potřeb Pražanů. Situaci také zhoršila pandemie covid-19 a na duševním zdraví se negativně podepisuje mimo jiné agrese Ruska na Ukrajině a lze očekávat, že negativně se promítne do zdraví obyvatel i energetická a ekonomická krize.

„Praha se v posledních třech letech aktivně zapojuje do reformy péče o duševní zdraví. Jako jediný kraj máme díky tomu zasíťované celé území centry duševního zdraví, resp. terénními sociálními týmy. Na reformě péče o duševní zdraví spolupracujeme s Ministerstvem zdravotnictví i s Psychiatrickou nemocnicí Bohnice, se kterými jsme v minulých letech uzavřeli memoranda a na základě toho podnikáme konkrétní kroky ve prospěch Pražanů s duševním onemocněním, jako například rozvoj specializovaných multidisciplinárních týmů nebo rozvíjíme síť komunitních pobytových služeb na území Prahy,“ řekla Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro sociální politiku a zdravotnictví.

Akční plán navazuje na dlouhodobější strategický dokument vzniklý v rámci celostátního projektu reformy péče o duševní zdraví. Materiál připravila pracovní skupina složená ze zástupců odborů zdravotnictví, sociálních věcí a školství Magistrátu hl. m. Prahy. Podporu při přípravě zajistili odborníci na oblast duševního zdraví z Metropolitního zdravotnického servisu, příspěvkové organizace hlavního města, která mimo jiné zajišťuje koordinaci péče o duševní zdraví a zdravotní prevence na území metropole.

Akční plán přináší opatření pro lidi se závažným duševním onemocněním, pro lidi s demencí, děti a mladistvé nebo obyvatele ocitající se v krizové psychosociální situaci. Další témata pak sledují potřebnou podporu pečujících rodin, obhajobu práv lidí s duševním onemocněním a kvalitu služeb, téma lidských zdrojů v pomáhajících profesích, prevenci v oblasti duševního zdraví a také nezbytnou koordinaci systému péče. Ke každé z těchto devíti oblastí jsou definována opatření, jejich realizátoři a spolupracující subjekty, termíny plnění, náklady potřebné k realizaci opatření a indikátory plnění opatření. Akční plán mimoto zahrnuje také aktuální výzvy, jako je například podpora uprchlíků z Ukrajiny v oblasti duševního zdraví.

„Je skvělé, že v oblasti duševního zdraví obyvatel Prahy má nyní hlavní město jak dlouhodobý strategický výhled do roku 2030, tak také akční plán, který definuje specifická opatření pro následující dva roky a vychází přitom z nejnovějších přístupů v péči. Dnes přijatý dokument je zaměřený na konkrétní potřebné kroky v roce 2022-2023, kam patří především rozvoj nových tolik chybějících služeb, zároveň ale sleduje priority v rámci celého systému péče, jako je například nedostatek odborných pracovníků nebo lepší ochrana práv a kvalita péče. Věřím, že jasně definovaná opatření povedou ke zlepšení v nastavení systému péče a ve výsledném dopadu ke zlepšení kvality života Pražanů v oblasti duševního zdraví,“ dodala Milena Johnová.