O dětské skupiny je v Praze velký zájem a v praxi se osvědčily. Jejich zrušení by znamenalo existenční riziko jak pro samotné provozovatele těchto skupin, tak i pro pracující rodiče. Pokud by bylo schváleno jejich zrušení, v případě hlavního města Prahy by mohlo dojít ke kolapsu kapacit zařízení předškolní péče a znemožnilo by to včasný návrat rodičů do jejich zaměstnání.
„Převážná většina provozovatelů dětských skupin v Praze sídlí v soukromém pronájmu, za který hradí měsíčně nemalý nájem. Nyní EU hradí dětským skupinám pravidelný měsíční příspěvek ve výši 9 800 korun. Pokud by byly odkázány pouze na příspěvek na dítě od Ministerstva práce a sociálních věcí, který se pohybuje v rozmezí od 5 do 7,5 tisíc, a příspěvek od rodičů, nebyly by schopny provoz zařízení ufinancovat. Provozovatelé by pak museli dětskou skupinu transformovat do nějaké formy soukromé školky, na kterou už by rodiče neměli finanční prostředky. Právě pro rodiče byly tyto služby od počátku vyhrazené. Plánované rušení dětských skupin podle nás navíc odporuje principu svobodného přístupu k výchově a vzdělávání. Rodiče mají mít možnost si vybrat,” uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast školství Vít Šimral.
V případě proměny dětské skupiny na jesle budou provozovatelé zatíženi příliš přísnými pravidly a pravidelnými kontrolami, budou muset mít šatny, přesně stanovený počet a velikost toalet, oddělené prostory na spaní nebo místnost na prádlo. Oproti tomu dětské skupiny byly od značné části těchto pravidel oproštěny a ubyla jim také zbytečná byrokracie. Díky tomu mohli pedagogičtí pracovníci nepochybně věnovat více času samotné výchově a péči o děti.
Rozdíly jsou i mezi mateřskými školami a dětskými skupinami, a to především v technických předpokladech a v kvalifikaci pečujících osob. Dětská skupina je zařízení péče o děti nikoli klasickým vzdělávacím zařízením se vzdělávacími osnovami, které by schvalovalo a kontrolovalo ministerstvo školství, jako je tomu u mateřských škol. Dítě lze do nich umístit už od jednoho roku, což klasické mateřské školy neumožňují. Hygienické požadavky na prostory a provoz dětské skupiny do dvanácti dětí nemusí splňovat tak přísná kritéria, jako je tomu u mateřských škol. Ve skupině ani není nutné zajišťovat dětem prostor pro spánek, nemusí být zřízeno ani stravování, pouze zajištění uchování potravin. Odlišná je i kvalifikace personálu. Zatímco v mateřské škole musí mít pedagogické vzdělání, v dětské skupině může pracovat například i zdravotní sestra, pracovník v sociálních službách nebo chůva.
