Absolutní většina dětí se zdravotním znevýhodněním v dnešní době vyrůstá v péči vlastní rodiny, přesto je v hlavním městě několik desítek dětí s postižením, které byly umístěny do pobytové sociální služby. Historicky přitom docházelo k rozpojení rodin, neboť tyto děti byly nevhodně umístěny do zařízení pobytových služeb mimo Prahu, kde si často již vybudovaly mnohdy první a jediné sociální vazby.
Předpokladem nápravy je především zajistit dostatečnou kapacitu pobytových sociálních služeb na území Prahy a řešit místní nedostupnost pobytového segmentu služeb sociální péče tak, aby děti, kterým nebude možné zajistit jinou formu péče, nemusely být nadále umisťovány do mimopražských pobytových služeb. Současně je potřeba zajistit maximální kvalitu péče o děti, které již do pobytových služeb mimo Prahu umístěny byly; tomu se věnuje schválený materiál Závazné charakteristiky pobytové komunitní služby.
Cílem modernizace stávajících služeb je zvýšit kvalitu péče proměnou ústavního rázu služeb na komunitní charakter bydlení a individualizaci péče o děti. Již existující služby proto budou transformovány v souladu se závaznými charakteristikami pobytové komunitní služby pro děti se zdravotním znevýhodněním.
Nově vznikající služby pro děti se zdravotním znevýhodněním jsou již budovány výhradně na území Prahy a v souladu s předloženými kritérii. K zásadním požadavkům patří plné oddělení služeb pro děti od služeb pro dospělé osoby a snížení počtu dětí ve skupině. Vyšší nároky jsou kladeny také na personál, zejména na vzdělávání a specializaci v souladu s potřebami dětí. Opatření maximálně přiblíží péči v sociálních službách péče podmínkám rodinné péče.
„Péče v rodinném prostředí je právem každého dítěte, včetně dětí se zdravotním či sociálně-zdravotním znevýhodněním. Úkolem hlavního města je vytvářet takový systém podpory, který povede k předcházení umisťování dětí s postižením mimo rodinu. Současně je však třeba modernizovat pobytové sociální služby, kde jsou již děti umístěné, aby životní podmínky dětí odpovídaly nárokům na bezpečí a rozvoj. Proto musí tyto služby svou velikostí, uspořádáním, každodenním chodem, vazbou na ostatní služby v obci i personálním zajištěním co nejvíce odpovídat prostředí rodiny a potřebám dítěte,“ řekla Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví a dodala: „Jsem proto ráda, že se nám v posledních třech letech podařilo přesměrovat rozvoj služeb na území hlavního města, kde vznikají malé komunitní domácnosti pro děti, které tím pádem nemusí být umisťované do lesů středočeského pomezí nebo šluknovského výběžku. Nyní srovnáváme podmínky pro všechny děti v pobytové péči. Všechna zařízení, kam byly umístěny děti s postižením, musí vytvořit stejné podmínky v malých domácnostech do velikosti čtyř dětí a minimálně dvou dospělých pečujících. Nebude již přijatelné, aby děti sdílely jednu domácnost s cizími dospělými lidmi.“
