Hlavní město Praha zřizuje tři dětské domovy a snaží se o jejich postupnou proměnu tak, aby se péče v nich co nejvíce podobala péči v rodině. Podobu dalších služeb na svém území, jako jsou diagnostická a výchovná zařízení či střediska výchovné péče, bohužel nemůže ovlivňovat přímo, protože tyto organizace zřizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Z toho důvodu se hlavní město Praha rozhodlo nabídnout ministerstvu školství podporu a umožnit tak rychlejší přibližování péče o pražské děti v těchto službách blíže komunitě. Memorandum, které v pondělí schválili pražští radní nastavuje této spolupráci celkový rámec.
„Pražská zkušenost s transformací dětského domova Charlotty Masarykové ukázala, že péče o děti v menších skupinách a v bytech v běžném prostředí je nejen možná, ale i prospěšná. V rámci spolupráce poskytneme ministerstvu školství prostory, kam se provoz ústavních zařízení bude moci přesunout a zajistit tak vhodnější péči. Vedle toho myslíme také na prevenci, a proto nabídneme nové prostory na provoz středisek výchovné péče. Naše spolupráce má za cíl snížit počet pražských dětí odebíraných z rodin a dětí, které vyrůstají v ústavním prostředí,“ řekla Milena Johnová, radní pro sociální politiku a zdravotnictví.
„Spolupráce hlavního města s ministerstvem školství přinese cílenou podporu pro pražské děti. Proto podpis memoranda vítám. Ministerstvo dodá vzdělávací know-how, my zase vytipujeme vhodné objekty, protože máme detailní přehled o tom, jak lze kterou budovu využít, a která je pro daný účel ideální,“ připojil Jan Chabr, radní pro oblast majetku.
Memorandum o spolupráci s ministerstvem je součástí širších snah hlavního města o proměnu péče o ohrožené děti na území Prahy, jako bylo například v květnu 2022 schválené memorandum o spolupráci s Nadací J&T při přípravě strategie rozvoje systému podpory ohrožených dětí a jejich rodin na území hlavního města do roku 2030. Sem patří také posílení spolupráce s organizací Letní dům, jíž se týká druhé schválené memorandum. Praha usiluje o zlepšení příležitostí také pro ty, kdo náhradní péči opouštějí a potřebují při přechodu do samostatného života podporu či doprovázení. Letní dům takto podporuje kolem 20 mladých lidí ve věku do 26 let z této cílové skupiny, dvě třetiny z nich jsou již mimo ústavní péči. Hlavním problémem většiny z nich je, že nemají stálý domov, nebo jim ztráta domova hrozí. Hlavní město se jejich situaci dosud systematicky nevěnovalo především kvůli nedostatku dat a informací. V rámci právě schválené spolupráce Praha poskytne Letnímu domu deset bytů. Další formou pomoci je pak zejména příspěvek Sociálního nadačního fondu hl. m. Prahy přímo na řešení situace ohrožených dětí a mladých dospělých.
„Pro Letní dům je ctí, že se stal odborným partnerem Magistrátu hlavního města Prahy při řešení problematiky bezdomovectví mladých lidí, kteří opustili či opouští ústavní a pěstounskou péči. Do partnerství s Prahou přinášíme know-how neziskové organizace, která již 25 let systematicky připravuje děti a mladé dospělé z ústavní péče na samostatný život. Věřím, že se naše spolupráce ukáže jako přínosná a že do budoucna dojde k jejímu prohloubení," uvedl Jiří Strejček, ředitel Letního domu.
„Letní dům jako jediný v Praze systematicky připravuje děti a mladé lidi z ústavů a pěstounské péče na samostatný život. Bez bydlení ale ani sebelepší příprava nemusí mladé lidi zachránit před životem na ulici. Od organizace Naděje, se kterou jsme navázali spolupráci v srpnu tohoto roku, víme, že polovina z 200 mladých lidí z ulice má zkušenost s ústavní péčí. Od spolupráce s Letním domem si slibujeme, že se na pražské ulice mladí lidé z ústavů a pěstounské péče ani nedostanou,“ řekla radní Milena Johnová.
„Chceme, aby mladí lidé po zbytek života co možná nejméně trpěli tím, že nevyrůstali ve funkčních rodinách. Proto postupně směřujeme k tomu, aby se ústavní výchova dětí co nejvíce přiblížila přirozenému prostředí tak, aby přechod mladých dospělých do dospělosti z těchto zařízení byl co nejhladší. Zároveň podnikáme kroky k tomu, aby co možná nejméně mladých dospělých skončilo na ulici, přičemž víme, že klíčovým nástrojem v této oblasti je zajištění bydlení s podporou sociálních pracovníků,“ dodal Adam Zábranský, radní pro bydlení a transparentnost.
Situaci mladých lidí bez domova na území hlavního města Prahy by měly reflektovat také nově vznikající strategické dokumenty, zejména Koncepce podpory mladých lidí opouštějící náhradní péči a Strategie prevence, snižování negativních dopadů a ukončování bezdomovectví v hlavním městě Praze do roku 2030.
