„Aktuální průzkum, který si hlavní město Praha nechalo zpracovat od Sociologického ústavu Akademie věd, jasně ukazuje, že problematika migrantů se Prahy týká více než jiných měst v České republice. Dle údajů Ministerstva vnitra ČR žilo k polovině roku 2017 v Praze na 190 000 obyvatel s cizí státní příslušností. Zároveň je však pro nás dobrou zprávou, že aktuální koncepce práce s migranty a jejich integrace je kvalitní a nastavená správným směrem. Počínaje kladnými zkušenostmi s českým školním systémem, uplatněním na trhu práce a efektivním systémem služeb a podpory ze strany veřejných a státních institucí a neziskových organizací, jakou je například Prahou zřizované Integrační centrum Praha,“ uvedl radní hl. m. Prahy Jan Wolf.

Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na zkoumání různých aspektů života migrantů a migrantek v Praze a zúčastnilo se ho 1 149 respondentů a respondentek z 54 zemí. Vzorek migrantů a migrantek ze zemí mimo EU (1 109 respondentů) odpovídá svým složením struktuře pražské populace cizinců podle pohlaví, věku, státní příslušnosti a místa pobytu v hlavním městě. V rámci výzkumu byla provedena menší sonda, které se zúčastnilo 40 respondentů a respondentek z členských zemí EU. Dotazník byl zaměřen zejména na otázky vzdělávání dětí a jazykovou kompetenci obyvatel Prahy s cizí státní příslušností, jejich informovanost o vlastních právech a povinnostech, na povědomí o veřejných i komerčních službách určených migrantům a migrantkám (poradenství, tlumočení) a zkušenosti s nimi, dále na jejich zkušenosti s kurzy češtiny a také na jejich plány do budoucna a hodnocení soužití s českým obyvatelstvem.

Migranti a migrantky žijící v Praze jsou různorodou skupinou, ať už jde o zemi jejich původu, ekonomický status nebo o míru zvládnutí češtiny. Šetření migrantů a migrantek ze zemí mimo EU ukázalo, že Praha láká především vzdělané a ekonomicky aktivní cizince, kteří často přicházejí do Česka s celou rodinou. Většina těchto migrantů a migrantek žije v Česku již delší dobu (průměrná délka pobytu je 8 let) a je začleněna do české společnosti. Ekonomické příležitosti přivádějí do hlavního města i migranty a migrantky, kteří jsou najímáni na tzv. „prekérní“ pracovní místa. Zhruba každý pátý zaměstnaný migrant či každá pátá zaměstnaná migrantka vykonává v Praze nekvalifikovanou nebo pomocnou práci. Tato skupina muže být ohrožena nejen chudobou, ale i následnou marginalizací, a to zejména kvůli nízkým příjmům, nejistému pobytovému statusu, omezené znalosti češtiny a časté sociální uzavřenosti.

Z výzkumu dále vyplývá, že respondenti jsou se svým životem v Praze spokojeni. Celkově uvádějí, že mají spíše dostatek informací o svých právech a povinnostech, zakoušejí méně potíží a zřídka kdy narážejí na výrazné komunikační bariéry. Dle úrovně a míry používání češtiny v různých prostředích můžeme usuzovat, že více než třetina obyvatel Prahy s cizí státní příslušností umí dobře česky. Další více než třetina má češtinu průměrnou a zhruba pětina umí česky špatně nebo neumí česky vůbec. Migranti s velmi dobrou češtinou jsou nejlépe integrováni – mají dobrá pracovní místa, neformální vztahy s majoritou a dobrý přehled o svých možnostech. Lidé s horší úrovní jazyka se častěji potýkají s různými potížemi a jsou méně informováni a nevyužívají tolik služby určené pro cizince a cizinky.

Většina respondentů má povědomí o veřejných službách poskytovaných např. Integračním centrem Praha a dalšími neziskovými organizacemi zaměřenými na práci s migranty a migrantkami. Zhruba desetina jejich služeb využila nebo je využívá, včetně služeb komunitních tlumočníků a interkulturních pracovníků.

Většina migrantů a migrantek, jejichž děti navštěvovaly nebo navštěvují školy v Česku, má se školami kladné zkušenosti. Zhruba pětina z nich však pociťuje jazykovou bariéru při komunikaci se školou. Ačkoli obyvatelé Prahy s cizí státní příslušností jsou velmi pracovně zaneprázdněni a mají málo volného času, jejich děti ve svém volném čase poměrně často navštěvují nebo navštěvovaly zájmové kroužky, což významně přispívá k jejich integraci do české společnosti.

Podle údajů Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR žilo v Praze v polovině roku 2017 celkem přes 190 tisíc obyvatel s cizí státní příslušností. Podíl cizích státních příslušníků v hlavním městě dosahuje téměř 15 %, což je více než trojnásobek celorepublikového průměru. Téměř tři čtvrtiny migrantů a migrantek oslovených v našem výzkumu chce v Česku setrvat a plánuje zde svoji budoucnost. Nejčastěji se to týká těch, kteří již zde mají rodinu a děti.