Výročí vpádu sovětských, polských, maďarských a bulharských vojsk do Československa si každoročně připomínáme 21. srpna. Hlavní město Praha ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století při této příležitosti otevře v sobotu pro veřejnost Dům pážat v Kanovnické ulici na Hradčanech a nabídne zdarma tematický program. Pro návštěvníky budou od 13:00 hodin připraveny komentované prohlídky paláce, ve kterém bude po stavebních úpravách v nejbližších letech zřízena expozice věnující se dvacátému století a jeho dvěma totalitním režimům.
Následovat bude projekce studentského filmu Vlastimila Venclíka z roku 1969 „Nezvaný host“ s Pavlem Landovským v hlavní roli, který na půdorysu sarkastického podobenství vypovídá o pocitech národa, který přijeli Sověti „zachránit“, aniž by o to stál. Film byl po natočení zabaven Státní bezpečností a jeho režiséra vyloučili ze studia na FAMU. Na projekci, která začne v 15:00 hodin, naváže debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů bývalého režimu a důchodů odpůrců a obětí komunistického režimu, které se zúčastní poslanec Pavel Žáček, pražská radní Hana Kordová Marvanová a historici Petr Blažek a Radek Schovánek.
„Považuji za ostudu, že lidé, kteří pragmaticky těžili z výhod komunistického režimu nebo se dokonce podíleli na pronásledování a šikaně svobodně smýšlejících lidí, si dnes užívají vysoké důchody, zatímco ti, co si zachovali rovnou páteř a byli za to trestáni podřadným a špatně placeným zaměstnáním, nebo byli dokonce vyhnáni ze země, dodnes nesou důsledky v podobě nízké penze,“ uvedla Hana Kordová Marvanová, radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy a zároveň předsedkyně správní rady Muzea paměti XX. století.
Debata reaguje na nedávno zamítnutý poslanecký návrh na snížení důchodů lidem, kteří zastávali za bývalého režimu vysoké pozice či pracovali pro ozbrojené složky či tajnou bezpečnost – i na fakt, že na Slovensku byla podobná právní úprava schválena.
V 18:00 hodin završí program koncert písničkáře Vladimíra Merty. „Vladimír Merta je příslušníkem generace, pro kterou byl srpen 1968 zásadním a tragickým přelomem; generace, která vítala politické i umělecké uvolnění ve druhé polovině 60. let a na kterou tím víc dopadla následná deprese a zákazy nastupující normalizace,“ řekl ředitel Muzea paměti XX. století Jan Kalous.
Srpnová invaze v roce 1968 udělala konec za tzv. Pražským jarem a nadějemi na socialismus s lidskou tváří, jak jej prosazovali reformní komunisté v čele s Alexandrem Dubčekem. Okupace si do konce roku 1968 vyžádala 137 mrtvých. Potrestání unikli i komunističtí politici podepsaní pod dopisem, který žádal Leonida Brežněva o vojenskou intervenci na potlačení československé „kontrarevoluce“. Sovětská vojska zůstala v Československu přes smluvní proklamace o dočasném pobytu celých 23 let. Poslední sovětský konvoj opustil republiku před 30 lety, v květnu 1991.
