Myšlenka inovace zastávkového označníku, který je hlavním nosičem informací na zastávkách tramvají a autobusů PID, vznikla již před několika lety v návaznosti na snahu o zvýšení kvality veřejných prostranství v Praze. Proto také vzhledově navazuje na již vysoutěžené prvky městského mobiliáře, jako je zastávkový přístřešek, lavička, zábradlí či odpadkový koš. V zájmu co největšího estetického sladění jednotlivých prvků v ulicích metropole bylo pro dotvoření finální podoby označníku osloveno studio Olgoj Chorchoj, které je autorem ostatních prvků nového městského mobiliáře.

„Do pražského mobiliáře kromě laviček a plánovaných nových zastávek přibude další prvek, tentokrát v podobě nového označníku. Věřím, že na něm Pražané ocení hlavně elektronický displej s aktuálními odjezdy a příjezdy. V rámci připravovaného projektu Jednotný informační systém hlavního města Prahy mají navíc na označník přibýt i zcela nové informace, jako jsou mapy okolí nebo směrovky na nejbližší cíle dostupné pěšky,“ uvádí pražský primátor Zdeněk Hřib.

Nově vytvořený systém pro označník umožňuje prakticky libovolné řešení šité na míru konkrétní zastávce a dokáže kombinovat dostatek prostoru pro papírové informace i elektronický displej zobrazující aktuální odjezdy nejbližších spojů. Ve velké rodině navrhovaných označníků je jak plnohodnotná varianta s elektronickým displejem, tak i úspornější jednotyčová verze či samostatně stojící velkoplošný displej.

„K MHD neodmyslitelně patří dopravní označníky, ale také prostor zastávek, kde lidé čekají na spoj. Městský mobiliář byl dlouho přehlížený, přitom to jsou výrazné prvky veřejného prostoru a je důležité, aby vedle praktických nároků také vypadaly k světu, využívaly digitální technologie, které například ukáží aktuální časy příjezdů i mapy v okolí, zapadaly do města a ladily s už vybraným designem zastávkového přístřešku a zábradlí. Ať už se jedná o dopravní stavbu, nebo označník, vždy musíme myslet na to, aby výsledek vypadal pěkně, byl nápomocný Pražanům a zapadal do svého okolí,“ dodává náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr.

Pro zastávky s úzkým nástupištěm bude k dispozici také pootočená varianta. Díky respektování stávajících rozměrů pražských označníků bude možná snadná obměna původních sloupků za nové. Důležitým požadavkem pak bylo nenavyšovat finanční nároky oproti stávajícím konstrukcím. Naopak díky hliníkové konstrukci lze předpokládat vyšší trvanlivost oproti stávajícím železným sloupkům.

„Jsem rád, že pokračujeme ve sjednocování městského mobiliáře a že k lavičce, koši a zastávce přibyl i nový označník. Nová podoba vybavení zastávek přispěje k lepší orientaci cestujících a esteticky zapadne do pražských ulic a náměstí,“ říká Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).

V rámci připravovaného projektu Jednotný informační systém hl. m. Prahy je s označníkem počítáno pro umístění zcela nových typů informací pro cestující, jako jsou mapy blízkého i vzdáleného okolí či směrovky na nejbližší pěší cíle. Počítá se také s výrazným písmenným označením konkrétního nástupiště, podle kterého se může cestující snadno orientovat zejména ve složitých přestupních uzlech. Elektronický displej s aktuálními odjezdy v rámci označníku je jen jednou z mnoha variant. Modulární řešení umožní umístění elektronického panelu buď na označníku, nebo v přístřešku, a v případě opravdu důležitých zastávek i ve formě velkého displeje v rámci samostatného odjezdového panelu podobně jako v jiných světových metropolích. V rámci projektu Jednotného informačního systému a jeho pilotních projektů si budou moci cestující sami zvolit nejvhodnější způsob zobrazení informací pro konkrétní typy zastávek.

„Kromě testování prototypu bude ve spolupráci s designéry naším dalším úkolem vytvořit celou rodinu zastávkových označníků od plně vybaveného s elektronickým displejem pro nejvytíženější zastávky v centru až po nejjednodušší sloupek pro málo využívané zastávky na periferii,“ doplňuje ředitel ROPID Petr Tomčík.

Nový zastávkový označník je vedle přístřešku důležitým nosičem informací na zastávce a zároveň je významným orientačním prvkem jak pro řidiče, tak pro cestující. Označník ze zákona vyznačuje místo pro zastavení čela vozidla v zastávce a je zároveň nosičem standardizované dopravní značky. V zájmu minimalizace prvků ve veřejném prostoru je i nadále navrhováno využít označník také pro dopravní informace včetně jízdních řádů, které by v případě absence přístřešku na zastávce stejně bylo nutné někam umístit.

„K vytvoření nového označníku jsme poskytli maximální součinnost. Jsem rád, že vkusně doplňuje návrh na nový městský mobiliář a využívá moderní informační technologie 21. století. V této chvíli to považujeme za směr, kterým se bude MHD v Praze ubírat do budoucna. Nový označník je ale potřebné nechat nejdříve otestovat ve zkušebním provozu během všech čtyř ročních období, ověřit výdrž a funkčnost jeho technologií, náročnost údržby a zejména jeho užitnou a informační hodnotu pro cestující. Budu rád, pokud bude do budoucna umět zobrazovat elektronicky také například jízdní řády, tuto technologii ostatně v současnosti testujeme na zastávce Nádraží Vysočany. V neposlední řadě jsou pro nás důležité pořizovací náklady, nákladová stránka údržby tohoto zařízení a z provozního hlediska rychlost i možnost výměny informací,“ upřesňuje Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy.

Označník navrhlo a vyrobilo studio Olgoj Chorchoj na základě zadání organizace ROPID a v úzké spolupráci s majoritním vlastníkem zastávkových sloupků v Praze – Dopravním podnikem hl. m. Prahy. V rámci testování jednotlivých komponent jak z hlediska trvanlivosti při různých teplotách, odolnosti vůči vandalismu, tak i běžné údržby či výměny informací, se uskuteční také průzkum mezi cestujícími, kteří budou moci hodnotit různé formy zveřejňovaných informací. To pak poslouží k definování nového zastávkového standardu nejen pro pražskou MHD, ale výhledově i pro celý systém Pražské integrované dopravy. Nové označníky by se pak měly instalovat na zastávky postupně podle priorit jednotlivých míst, i v rámci přirozené obnovy dožívajících zařízení.