„Schválením tohoto memoranda píšeme další kapitolu v péči o děti, které nemohou žít ve své biologické rodině. Věříme, že naše spolupráce s MPSV přispěje k efektivnějšímu a kvalitnějšímu zprostředkování náhradní rodinné péče. Vedle sdílení dat a zkušeností doufáme v jakési zjednodušeně řečeno „odpilotování novely“, které by ještě mohlo pomoci doladit i některé metodické postupy,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro sociální oblast Alexandra Udženija.

Připravovaný projekt ministerstva zaměřený na další vylepšení systému náhradní rodinné péče je rozdělen do šesti klíčových aktivit. Jejich hlavním cílem je podpořit jednotlivé kraje České republiky ve sjednocení procesu zprostředkování náhradní rodinné péče s ohledem na krajská specifika a v souladu s připravovanou novelou zákona o sociálně – právní ochraně dětí.

První aktivita zahrnuje vytvoření jednotné úpravy postupů odborného posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči. Druhá aktivita se týká standardizace evidence zájemců o náhradní rodinnou péči a evidence dětí, kterým je třeba zprostředkovat náhradní rodinou péči. Cílem je v tomto případě vytvoření základní databáze zájemců o náhradní rodinnou péči a dětí, kterým je potřeba zprostředkovat náhradní rodinnou péči.

Další aktivita se věnuje párování v náhradní rodinné péči s cílem podpoření standardizace výkonu náhradní rodinné péče na krajské úrovni v oblasti párování dětí a zájemců o náhradní rodinnou péči. Stěžejní je přitom nastavit celý systém tak, aby se párování vždy uskutečnilo optikou vyhledávání vhodných zájemců o náhradní rodinnou péči pro konkrétní dítě a ne naopak.

Aktivita číslo 4 pak zdůrazňuje poskytování náhradní rodinné péče pro děti se specifickými potřebami, tedy zejména pro děti se zdravotním znevýhodněním, psychiatrickou diagnózou, děti starší 6 let, sourozenecké skupiny a děti jiného než majoritního etnika.

Předposlední aktivita zahrnuje hodnocení. Výstupem bude evaluační zpráva vybraných klíčových aktivit s cílem podpořit efektivní řízení projektu jako celku, zejména s důrazem na relevantnost pro výkon sociálně-právní ochrany dětí na úrovni krajů, obcí s rozšířenou působností i státu. V neposlední řadě šestá aktivita se týká osvětové aktivity pro posílení zájmu o výkon náhradní rodinné péče a na podporu standardizace systému náhradní rodinné péče.

Výstupem celého projektu se stane metodika Standardů posuzování zájemců o náhradní rodinnou péči, která bude tvořena ve spolupráci se zapojenými kraji. Ty se budou rovněž podílet na pilotáži nových dokumentů souvisejících s procesem zprostředkování náhradní rodinné péče. V rámci systémového projektu se uskuteční nová elektronická evidence zájemců a dětí a bude vytvořen střednědobý plán práce se zájemci o náhradní rodinnou péči se specifickými potřebami.