Věcná opatření Střednědobého plánu navazují na dosavadní zkušenosti s rozvojem sítě sociálních služeb i na nové projekty vzniklé v průběhu posledních tří let, kdy byl zahájen projekt transformace systému služeb pro osoby se zdravotním znevýhodněním zahrnující přesun mimopražských kapacit na území hlavního města. Dále v posledních dvou letech probíhá deinstitucionalizace systému péče o malé děti, podařilo se zrychlit reformu péče o duševní zdraví nebo zásadně posílit aktivity v oblastech ukončování bezdomovectví a podpory bydlení pro rodiny s dětmi z ubytoven. Nově je zvláštní pozornost věnovaná také zdravotně-sociálnímu pomezí a dalším tématům,“ řekla Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro sociální politiku a zdravotnictví.

Hlavní město ale současně řeší nejistý státní příspěvek na sociální služby na následující rok. Státní rozpočet nebude v tomto kalendářním roce schválen a od ledna budou státní výdaje fungovat v tzv. rozpočtovém provizoriu. Praha, stejně jako ostatní kraje, neví, kolik prostředků stát uvolní na financování sociálních služeb.

V této situaci jsme především proto, že financování sociálních služeb stále nepatří mezi mandatorní výdaje státu. Každoročně se proto až do poslední chvíle neví, kolik peněz od státu získáme na krajskou síť sociálních služeb. Vizitka péče státu o stabilitu sektoru je letos ještě smutnější, nejprve v návrhu rozpočtu chyběly na sociální služby dvě miliardy korun, nyní jdeme do rozpočtového provizoria. Praha proto co nejrychleji schválí svůj díl veřejného příspěvku, tedy granty hlavního města, aby mohla tuto část financí poslat poskytovatelům co nejdříve. Jedná se přibližně o 30 procent prostředků ve vztahu ke státní dotaci, což zajistí provoz služeb a současně dá prostor reagovat operativně na jednání nové vlády v prvních měsících nového roku. Pokud budeme muset přistoupit k dalším opatřením, kloníme se k částečnému předfinancování státní dotace hlavním městem,“ dodala Milena Johnová.