V loňském roce uplynulo už 100 let od první kremace na území Prahy. Odehrála se v obecní kapli na Olšanských hřbitovech, v dnešní Nové obřadní síni, která byla k této funkci dočasně adaptována. Rostoucímu zájmu Pražanů o pohřeb žehem provizorní krematorium nemohlo vyhovět a městská rada proto v roce 1926 rozhodla o zřízení moderního krematoria s obřadní síní. Pražský magistrát uspořádal architektonickou soutěž, ve které zvítězil návrh arch. Aloise Mezery. Stavba byla zahájena v roce 1929 na pozemku v sousedství Vinohradského hřbitova a 23. ledna 1932 bylo krematorium slavnostně otevřeno tehdejším primátorem Karlem Baxou. Vlastní zpopelňování bylo zahájeno 4. dubna 1932.

Plocha obřadní síně činí 450 metrů čtverečních a výška stropu celých 16 metrů. Monumentální konstruktivistická stavba je prosta výzdoby, výjimkou je plastika od akademického sochaře Josefa Palouše umístěná nad katafalkem. Ta znázorňuje pět životních etap, zrození, dětství, dospívání, založení rodiny a smrt.

„Pokud se účastníme pohřbu, většinou nemáme sílu vědomě vnímat krásu architektury, a přesto na nás působí. Je proto dobře, že hřbitovy jsou venkovní galerií plnou uměleckých děl. Jedním z nich je právě tato krásná stavba, která v sobě nezapře, že její tvůrce byl žákem věhlasného architekta Josipa Plečnika,“ říká pražská radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Milena Johnová.

Za uplynulých 90 let bylo v krematoriu zpopelněno téměř 800 tisíc zesnulých. V posledních letech se ročně uskuteční 4 500 až 5 000 kremací a 2 300 smutečních obřadů.

„V letošním roce zahájí město první etapu rekonstrukce, při které bude budova izolována proti zemní vlhkosti a bude zřízena retenční nádrž pro zachycení srážkové vody ze střechy a z nádvoří. V dalších letech je plánována rekonstrukce jedné ze dvou kremačních pecí, při které bude zřízen rekuperační výměník umožňující využívání tepla z kremačních pecí k vytápění obřadní síně,“ dodává ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený.