Upravený návrh Metropolitního plánu byl letos představen veřejnosti v rámci takzvaného veřejného projednání. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) připravil výstavu v Centru architektury a městského plánování (CAMP), na které bylo možné se s plánem dopodrobna seznámit a na místě také podat připomínku. Výstavu navštívilo za 2 měsíce téměř 10 000 návštěvníků. Kromě toho proběhla informační tour po městských částech, kdy se u kontejneru a informačního stánku zastavilo přes 3500 Pražanů.

Po celou dobu veřejného projednání bylo k návrhu plánu možné podávat připomínky i námitky vlastníků. Ty se v současnosti zatřizují a jejich přesný počet bude znám začátkem příštího roku.

„Celkově jsme obdrželi 5198 takzvaných podání, které obsahují od jedné po několik připomínek. Jsem zároveň rád, že jsme podporovali veřejnost, aby podávala i pozitivní připomínky ke změněným částem Metropolitního plánu. Dobrou zprávou je, že městské části podaly tento rok téměř o polovinu připomínek méně než před 4 lety. Je tedy zřejmé, že velké části požadavků již bylo vyhověno,“ komentuje připomínkování I. náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlaváček.

Čerstvou novinkou je odborný posudek Metropolitního plánu hodnotící komise UNESCO, který Praha minulý týden obdržela. UNESCO se v rámci monitorovací mise k plánu vyjádřilo již v roce 2018, kdy cíle plánu podpořilo, avšak vyjádřilo obavy například k výškové regulaci. Tyto výtky byly diskutovány s Ministerstvem kultury a na odborné konferenci s organizací ICOMOS a na základě jejich závěrů byl plán upraven. Upravený návrh z letošního roku podle UNESCO reaguje na původní obavy a plně respektuje výjimečnou světovou hodnotou Prahy, jakožto památky UNESCO.

Posudek vyzdvihuje zejména srozumitelnost plánu nebo například jeho přístup k infrastrukturním stavbám. Oceňuje také princip zachování charakteru současné Prahy, ale i práci s bývalými průmyslovými areály, které jsou vhodné k zástavbě a vzniku nových městských čtvrtí. Jedním z nejdůležitějších částí plánu je pro UNESCO ochrana kulturního dědictví. Památková oblast je v plánu výrazně vyznačena a chrání tak kulturní hodnoty Prahy.

Závěrečná zpráva se věnuje i tématu pražské Pankráce, kde kladně hodnotí regulaci takzvaného pankráckého pentagonu pod vrcholy budov V-tower a City tower.

„Jsem velmi rád, že UNESCO také vyzdvihlo progresivní přístup hlavního města, a to i z pohledu dopravy a úprav veřejných prostranství. Konkrétně ocenilo snahy o zklidňování automobilového provozu v historickém centru a princip propojování vlakových linek, linek metra a tramvají. Neméně důležitě jsou vnímány kroky, které směřují ke kultivaci ulic a náměstí v památkově chráněných oblastech – například Manuál pro kultivovanou Prahu, který určuje pravidla pro označování provozoven a podobu restauračních zahrádek,“ dodává náměstek primátora hl. m. Prahy Adam Scheinherr.

Dalšími kroky Metropolitního plánu je zmíněné vypořádání připomínek, po kterém následuje jejich případné zapracování do samotného návrhu. „Vyhodnocení připomínek znamená projít každou z nich, určit duplicity a vyhodnotit, jaké připomínky jsou relevantní a jaké nikoliv. Poté proběhne jejich zapracování do návrhu plánu. V případě malých změn bude Metropolitní plán předložen ke schválení Zastupitelstvu hl. města. Pokud by byl plán upraven výrazněji, proběhne opakované veřejné projednání, kdy bude možné vyjádřit se ke změněným částem,“ popisuje další kroky ředitel IPR Ondřej Boháč.