„Mám velkou radost z toho, kolik projektů se do této soutěže přihlásilo. V loňském roce přijala Praha svůj klimatický závazek. Adaptační opatření na změnu klimatu patří mezi způsoby, jak jej naplnit a jak město na změnu klimatu připravit, aby bylo příjemnější k životu. Těším se na všechny hlasy, které ještě v posledních čtrnácti dnech hlasování lidé pošlou jim nejsympatičtějším finálovým projektům,“ říká náměstek primátora hl. m. Prahy a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Kdo by neznal Královskou oboru Stromovka. Vždyť ji ročně navštíví až dva miliony lidí. Srdce dvousetletého lesoparku bylo v posledních letech revitalizováno kvůli nefunkčnímu vodnímu systému. Autoři přitom už dopředu počítali s dlouhými obdobími sucha. Vsadili proto na nové technologie k přečištění vody z Vltavy, která teď slouží pro závlahu bývalé obory.

„Park je připravený na povodně a přívalové deště. Dno bývalého rybníka slouží při přívalových deštích jako místo pro zasakování vody. K hnojení trávníků město využívá kompost z parků ve správě Lesů hlavního města Prahy,“ komentuje přínosy opatření Alice Dědečková z oddělení péče o zeleň Magistrátu hl. m. Prahy.

Na druhé straně Vltavy se mezi dálnicí D8 a Horními Počernicemi ještě nedávno rozkládala nehostinná a těžce přístupná oblast. Teď si zde Pražané mohou vychutnat bezmála třináctihektarový Krajinný park V Ladech. Ten pomáhá lepšímu zadržování vody. Sedimenty ze stavby navíc posloužily ke stavbě dálničního protihlukového valu. Dva odbahněné rybníky slouží jako protipovodňový val.

Jen o kousek dál v Dolních Počernicích se rozkládá šestihektarové pole. Dříve rozpálené a holé lány dnes nabízí pestřejší obrázek. Pražský magistrát vypověděl staré pachtovní smlouvy a půdu rozdělil ovocnými stromořadími na menší políčka. Plodiny se střídají a chemická ošetření a hnojiva zde nenajdete. Sklizeň je navíc určena pro zdejší školky a školy, pečovatelské i dětské domovy. Plužiny ukazují, že šetrné zemědělství je možné i v hlavním městě.

Že i soukromé firmy dokáží reagovat na změny klimatu, dokazuje bankovní kampus v pražských Radlicích. Ten je unikátní svým vytápěním a chlazením díky rozsáhlé soustavě tepelných čerpadel. Budova nepotřebuje klasickou kotelnu, v komplexu navíc hospodaří s vodou a využívají dešťovou vodu.

„Radlická centrála symbolizuje vše, co dnes charakterizuje moderního zaměstnavatele: inovace, flexibilní pracovní prostředí a odpovědný přístup ke společnosti s důrazem na udržitelnost a ekologii. Nová budova kopíruje reliéf svahu, do kterého je umístěná, a díky použitým materiálům a střešní zeleni dokonale splývá s okolím,“ vyzdvihuje Aneta Valdhansová z ČSOB.

Na horko a sucho se připravují nejen kancelářské komplexy, ale celé obytné čtvrti. V bytovém komplexu SUOMI Hloubětín ani kapka dešťové vody neteče do klasické kanalizace. Dešťovka se díky systému retenčních nádrží, vsakovacích rigolů a luk nebo centrálnímu jezírku zasakuje v místě. Developerský projekt s odpovědným vodním hospodařením je první takového rozsahu na území hlavního města.

Fanoušci tohoto i další dalších projektů mohou z jedné emailové adresy hlasovat na webu www.adapterraawards.cz dvakrát. V poslední týdnu od 24. září bude navíc počet hlasů pro finalisty tajný. Vítěz veřejného hlasování i vítězové vybraní odbornou porotou soutěže si pak odnesou zážitky ze zahraničních exkurzí. Výherce kategorie Volná krajina navíc získá cenu 100 000 Kč od hlavního partnera soutěže Nestlé Česko. Výsledky Nadace Partnerství vyhlásí 4. listopadu během konference o zdravé a odolné krajině v pražském Centru architektury a městského plánování.

Přílohy: