„Budoucnost osad záleží mimo jiné na tom, jak jejich užitečnost bude vnímat širší okolí, tedy obyvatelé příslušných čtvrtí, majitelé sousedních pozemků i radnice městských částí, které často bývají majitelem či správcem pozemků, na kterých se osady nacházejí,“ vysvětlila Petra Kolínská.
Cílem semináře bylo mj. ukázat na možnosti, jak získat důvěru radnice i sousedů, jak zvýšit atraktivitu pro veřejnost, a tím upevnit postavení kolonie v rámci místních vztahů.
Přednášející zahrádkáře seznámili s procesy rozhodování o městské zeleni a ukázali jim možnosti, jak se aktivně zapojit do změn v územním plánování. „Vysvětlili jsme si, jak a kde sledovat změny v územním plánu a jak se efektivně zapojit do jejich projednávání,“ přiblížil Josef Procházka, který je předsedou kolonie Ořechovka.
Argumenty proti zahrádkovým osadám často hovoří o jejich, uzavřenosti, neprostupnosti a výlučnosti. „Je důležité, aby zahrádkáři ukázali svým sousedům a radním, proč stojí za to, zahrádky podporovat,“ popsala Petra Kolínská. Zahrádkové osady mají podle ní pro život ve městě hospodářský, společenský i environmentální význam. Jsou plnohodnotnou součástí systému městské zeleně, šetří veřejné finance, obohacují městský životní styl a vytváří unikátní komunity přístupné lidem různého věku a sociálního zázemí.
O významu zahrádek je přesvědčený i Josef Procházka. „Město ke svému zdárnému fungování zeleň potřebuje. Výhodou zahrádek, oproti městským sadům či parkům je to, že jejich údržba nestojí daňové poplatníky ani korunu. Například v zahraničí je proto i z důvodu úspory městských peněz jasně patrný trend podpory zahrádkářů,“ vysvětlil.
K podpoře zahrádkových osad se Rada hlavního města Prahy zavázala ve svém programovém prohlášení. Strategický plán Prahy označil podporu městského zemědělství a zachování tradic zahrádkových osad jako jednu z priorit soudržné a zdravé metropole.
