Článek reaguje na aktuální soudní spor týkající se výše náhrady platu, kterou žalobce požaduje. Není pravdou, že by magistrát nevyužíval veškeré dostupné prostředky soudní a právní obrany. V soudním řízení hlavní město uplatňuje všechny relevantní námitky s cílem maximálním možným způsobem snížit náhradu platu, která bude žalobci přiznána.

Moderační právo soudu, které se v daném článku zmiňuje, tedy možnost snížení požadované částky na náhradu platu nad 6 měsíců na základě požadavku žalované, bylo do zákoníku práce vloženo až jeho novelizací s účinností od 1. 1. 2012. Podle přechodného ustanovení k novele zákoníku práce účinné od 1. 1. 2012 je možné zmíněné právo soudu uplatnit na případy neplatného rozvázání pracovního poměru na základě právního úkonu, který byl učiněn nejdříve v den její účinnosti. V daném soudním sporu se však jedná o výpověď doručovanou zaměstnanci v lednu 2011, tudíž není možno na daný případ toto nové ustanovení zákoníku práce aplikovat a snížení náhrady platu z tohoto titulu požadovat. 

Dalším faktorem je skutečnost, že se jedná se o komplikované řízení, kdy žaloba byla opakovaně rozšiřována a současně je řízení výrazně ovlivněno již pravomocně skončeným řízením o neplatnosti výpovědí. Z toho pak pramení jeho nepřehlednost, která mohla zapříčinit nepravdivé informace v článku. Článek ale nereflektuje ani to, že určení výše pravděpodobného hodinového výdělku, ze kterého bude pak výše náhrady platu vypočítána, je sporné, jelikož žalobce vychází z částky zohledňující vyplácení odměn, hlavní město Praha naopak argumentuje částkou uváděnou na platových výměrech. Žalobce nad rámec platového výměru získával kontinuálně zcela mimořádně vysoké odměny, které se proto fakticky staly součástí jeho platu. Odměny byly žalobci vypláceny na pozici zástupce ředitele, tedy na pozici s kratším úvazkem, proto žalobce operuje s vysokou částkou připadající na hodinový pravděpodobný výdělek na této pozici. Žalobce byl nyní vyzván k prokázání výše hodinového výdělku, kterého se v řízení domáhá.