Očekávání

Kdo z rodičů by si nepřál, aby cesta jeho dítěte do školy byla bezpečná? Který z dopravních inženýrů by neuvítal, aby se zmenšilo zatížení komunikací automobily? Kdo ze zdravotníků by nepodporoval, aby se děti více pohybovaly? Který z úřadů by nepřivítal, aby se školy zapojily do veřejného života? To všechno jsou očekávání, která mohou splnit projekty bezpečných cest do školy.
Program je pod názvem Bezpečné cesty do školy již mezinárodně zaveden a léta probíhá úspěšně například v Rakousku, ve Velké Británii, ale i v USA. Český program ze zahraničních zkušeností čerpá a inspiruje jimi.

Podstata bezpečných cest

Bezpečné cesty do školy představují na první pohled složitý komunikační proces mezi školou, rodiči, úřady a místními politiky, ale zase ne tak složitý, aby jej nemohli uskutečnit s pomocí zasvěceného konzultanta laici, kteří se s dopravní bezpečností zatím setkali jen jako uživatelé silnic, buď jako chodci, cyklisti nebo automobilisté.

Bezpečné cesty jsou založeny na práci s dětmi.  Jde o svého druhu bezpečnostní audit, při němž bezpečnost neposuzují jen dopravní odborníci, ale i uživatelé komunikací, v našem případě děti s rodiči a pedagogy. Projekt probíhá tak, že děti zaznamenávají do mapek cestu, kudy chodí do školy, označují místa, kde se necítí bezpečně a v legendě vysvětí proč. Z individuálních mapek se ve škole složí třídní, které se nakonec shrnou do jediné školní mapy. Ta se pak stává podkladem pro dopravního odborníka, který zpracuje dopravní studii, v níž navrhne řešení dopravní situace.

Přínosy projektu

Konečným a ideálním cílem pro školu i obec je navržené úpravy na silnicích zrealizovat. Výsledkem je taková úprava komunikací, která vyhovuje potřebám dětí, ale i všem ostatním chodcům v dané lokalitě, což ve svém důsledku zvyšuje dopravní bezpečnost. Dalším efektem úprav je však i skutečnost, že rodiče se pak nebojí posílat děti do školy samostatně pěšky, případně na kole. To má vliv na snížení počtu automobilů ve frekventovaných dobách začátku a konce vyučování. Děti, které se samostatněji pohybují, mohou také lépe získávat vlastní zkušenosti s bezpečností silničního provozu. Pohyb zlepšuje jejich fyzickou kondici, a jak ukazují studie,  i studijní výsledky. Školy tak získají nejen přehled o nejnebezpečnějších místech, ale získají v anketě i přehled o o tom, jakým způsobem se žáci do školy dopravují a jakému druhu dopravy by daly přednost, kdyby si mohli vybrat.

Pracovní skupina a komunikace s úřady

Na počátku aktivit spojených s projektem školy sestavují pracovní skupinu, v níž jsou zúčastněni zástupci všech organizací a skupin, kteří mají k dopravní bezpečnosti co říci. Školy tak průběžně komunikují s rodiči,  úřady, s dopravními odborníky i s policisty a s místními politiky. Zapojují se tím do veřejného života, což se jim hodí i v jiných oblastech než je doprava.

Financování školních projektů

To je však obecná teorie, podívejme se především na praxi, která má svá úskalí a případ od případu, a škola od školy se liší. Největší zkušenosti se školními  projekty Bezpečných cest a nejvíce návrhů zrealizovalo hlavní město Praze, kde program realizuje občanské sdružení Pražské matky ve spolupráci s pražským magistrátem. Letos je již podruhé vyhlášena veřejně soutěž o podporu z prostředků dopravního rozpočtu určeného na bezpečnost silničního provozu. Do soutěže se může přihlásit jakákoli základní, respektive střední škola na území hlavního města a může tak získat dotaci ve výši 120 000 Kč. Škola se tím zaváže k uskutečnění projektu podle závazné metodiky dostupné na webu města i pražských matek.  Pomáhá jí v tom autorizovaný konzultant.

Metodika

Součástí závazné metodiky je mapování cest do školy dětmi včetně zpracování souhrnných třídních potom i školní mapy s problematickými místy. Dalším krokem zpracování dopravní studie, jejímž podkladem jsou právě výsledky mapování a jejíž financování je také podpořeno hlavním městem. Závaznou součástí projektu je i anketa o způsobu dopravy dětí do a ze školy, na jejímž základě škola zpracuje svůj plán mobility. Jeho cílem je dosáhnout toho, aby děti i zaměstnanci co nejvíce do školy chodili či jezdili na kole. Škola může z dotace města financovat i výstavbu přístřešku na kola, či jiného opatření, které vyplývá z plánu mobility a podporuje šetrnou a zdravou dopravu dětí. Na základě návrhů dopravní studie magistrát projedná a postupně na své náklady upravuje komunikace v okolí školy tak, aby to co nejvíce vyhovovalo dětem a úpravy minimalizovaly pravděpodobnost nehody.

Dosavadní výsledky programu

V Praze se tak zatím podařilo upravit komunikace  - většinou jde o stavební úpravy - na více než deseti lokalitách v okolí základních škol (nejvíce na Praze 2, ale také 4, 5,7,8 – více o programu a jeho výstupech naleznete na  www.prazskematky.cz – rubrika bezpečné cesty, databáze škol).

Tisková zpráva MČ Praha 2