Přítomni: Alena Samková, Ing. Arch. Jan Winkler, Ing. Viktor Pázler, Antonín Ptáček, Zbyněk Richter, RNDr. Lubomír Habrnál, Ing.Eva Tylová
Omluveni: Daniel Hodek, MUDr. Pavel Bém, RNDr. Miloš Gregar, Ing. Petr Valenta
Hosté: Mgr. Petr Štěpánek, Ing. Dalibor Šťáhlavský, Ing. Eva Říhová, Ing. Petr Hloušek
Veřejnost: viz prezenční listina, která je připojena k originálu zápisu
Program jednání výboru
1) Projekt výstavby paralelní dráhy na Letišti Praha
2) Koncepce péče o zeleň v Hlavním městě Praze
3) Různé
Jednání výboru zahájila a řídila paní Alena Samková. Z organizačních důvodů bude zápis z minulého zasedání předložen ke schválení až na listopadovém jednání.
Ad 1)
Ověřením zápisu byl pověřen a hlasováním schválen pan Zbyněk Richter
Ad 2)
Paní předsedkyně Alena Samková předala slovo paní Ing. Evě Říhové, manažerce útvaru životního prostředí letiště Praha, která na začátek představila všechny své kolegy, kteří přišli členům výboru představit Projekt výstavby paralelní dráhy na letišti Praha. Spolu s ní přišli pan Ing. Dalibor Šťáhlavský výkonný ředitel pro rozvoj a správu majetku – pod něhož tento projekt spadá a spadá pod něj i celý útvar životního prostředí LP. Dalším presentujícím byl pan Ing. Petr Hloušek, ředitel pro řízení kvality – safety a procesů, který má na starosti bezpečnost leteckého provozu a celý provoz jako takový.
Jako první se slova ujal pan Ing. Dalibor Šťáhlavský a zdůraznil, že si pro členy výboru připravil takovou obecnou informaci jak z hlediska ekonomického, jednotlivých průzkumů, ale v neposlední řadě i z hlediska životního prostředí.
Následně informoval členy výboru o tom, že projekt paralelní dráhy je nyní nejdůležitějším a stěžejním projektem, kterým se Letiště Praha zabývá. V minulosti prošlo letiště velmi významným a bouřlivým rozvojem. Byla postavena řada nových infrastrukturních staveb – např. nová parkoviště, ČOV, nové vedení el. energie včetně trafostanic atd. Dalo by se říci, že nejužším místem pro průchod a odbavování cestujících byl v minulosti jediný a to Terminál 1. Ten nyní slouží pro tzv. „Non-Shengen“ lety. Zhruba před třemi lety byl dokončen Terminál 2, který nyní slouží pro tzv. „Shengen“ lety. Nyní mají oba terminály dostatečnou kapacitu a reservu, aby, až bude vybudována nová dráha, byla tato kapacita vyvážena. Jde tedy o to, aby Letiště Praha zvýšilo kapacitu a aby tato kapacita byla vyvážena ve všech směrech jak v terminálech na odbavení tak i v přistávacích, ev. vzletových drahách. Z hlediska kapacity se jedná především o tzv. „špičkovou hodinu“. Dále podotkl, že zvyšování kapacity na současné dráze už není možné. Pro informaci uvedl, že špičková maximální kapacita dráhy je 46 pohybů za hodinu. U nás je to maximum, aby zdržení letadel bylo co nejmenší. Důležitá je i spolupráce s řízením letového provozu tak, aby se provoz na letišti co nejvíce optimalizoval. V případě, že bude vybudována nová paralelní dráha, se tak samozřejmě provoz zvýší, ale zároveň se rozloží do dvou drah a bude tudíž mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Stávající dráha tak bude sloužit převážně pro vzlety a ta nová primárně pro přistávání. Tím prakticky dostaneme z provozu stávající starší dráhu 13.31, která vede přímo nad Prahu a ta bude používána především v případech nouzových, nebo při opravách či výlukách.
Co se týče přípravy na vybudování této nové dráhy, je Letiště Praha v tuto chvíli připraveno podat upravenou a doplněnou EIU, tak aby se mohlo úspěšně pokračovat k získání územního rozhodnutí a posléze stavebního povolení. V tuto chvíli běží už změna 939, která je pro nás zásadní, aby mohly proběhnout všechny další kroky.
Poté pohovořil o snižování hlukové zátěže. V tuto chvíli vlastní letiště jeden z nejmodernějších monitorovacích hlukových systémů na světě, což je to také jeden z faktorů, kterým se letiště snaží co nejlépe vycházet s okolními obcemi. Spolu s MČ Praha 6 pořádáme soutěž o nejtiššího dopravce a právě pomocí tohoto monitorovacího systému se snažíme tyto společnosti hodnotit tak, aby bylo jasné, které z nich mají za určitých pravidel nejmenší hlukovou zátěž a které nejméně zatěžují hlukovými emisemi okolí. Díky tomuto systému lze také kontrolovat jednotlivé přepravní společnosti, zda-li dodržují veškerá pravidla a v opačném případě vyvodit patřičné sankce.
Nakonec ještě zmínil, že za poslední léta letiště proinvestovalo do protihlukových opatření více než ½ miliardy. (Například do oken přilehlých rodinných domků, bytových domů, chráněných objektů, zdravotnických zařízení a škol).
Následně se slova ujala paní Ing. Eva Říhová, která seznámila členy výboru se svou presentací na téma – Návrh ochranného hlukového pásma letiště Praha Ruzyně s novou paralelní RWY 06R/24L. Vliv provozu letiště Praha Ruzyně s paralelní dráhou na jeho okolí z hlediska hluku, je vnímán jako největší negativní faktor provozu letiště.
Letiště, které má za rok více než 50 tisíc pohybů je povinno za zákona O ochraně veřejného zdraví navrhnout tzv. ochranné hlukové pásmo – tj. území kde jsou nebo mohou být překračovány hygienické limity pro hluk v denní nebo noční době – případně v obou. Toto pásmo vzniká na základě matematického modelování , kdy jako terén se uvažuje rovinný terén bez jakýchkoliv terénních úprav . Dále zmínila, že proces, kterým se vyhlašuje ochranné hlukové pásmo, probíhá samostatně mimo proces EIA, tzn. Mimo proces posuzování vlivu na životní prostředí. Pro komplexnost řešení v dokumentaci EIA jsou všechny záležitosti týkající se ochranného hlukového pásma uvedeny, nicméně proces probíhá samostatně stejně jako proces s obcemi a všemi dotčenými, kteří mají právo se k ochrannému hlukovému pásmu vyjádřit. V současné době probíhá projednávání v tzv. 2. kole. Na základě obecných změn z 1. kola, které proběhlo v roce 2007 je ještě spousta změn, které jsou potřeba znovu projednat.
Následně paní předsedkyně Alena Samková zahájila diskuzi.
První se přihlásil pan Antonín Ptáček, který je shodou okolností rovněž členem zastupitelstva MČ Praha - Suchdol, tedy části HMP, která bude při budoucí plánované výstavbě paralelní dráhy jedna z těch dotčených. Pan Ptáček si postěžoval na špatnou komunikaci ze strany letiště Praha. Zmínil například oficiální dopis, který MČ Praha - Suchdol zaslala letišti a odpověď přišla až po roce a půl.
Další se slova ujal pan RNDr. Lubomír Habrnál, kterého zajímalo kdy bude dobudována technická vybavenost terminálu č.2. Zmínil například absenci pohyblivých chodníků na propojení prvního a druhého terminálu nebo výstupní choboty z letadel. Dále ho zajímalo jestli není zbytečné odbavovat na centrálním letišti „nízkonákladové“ společnosti – tzv. Low-costy, zda-li by třeba nebylo lepší tyto společnosti do budoucna odkázat například na letiště v Milovicích nebo Vodochodech tak, jako se to dělá v okolních státech.
Jako poslední se dotázal pan radní Mgr. Petr Štěpánek, který se přidal k panu Antonínu Ptáčkovi ohledně MČ Praha - Suchdol a dopadu výstavby druhé dráhy na okolní obce. Zdůraznil, že už si MČ Praha - Suchdol oficiálně stěžovala i jemu na špatnou komunikaci s letištěm a doporučil tento problém napravit a jednat se všemi okolními obcemi stejně a nedělat rozdíly podle těch, kteří s výstavbou nové dráhy souhlasí či těch, kteří jsou proti.
Slova se ujal pan ředitel Ing. Dalibor Šťáhlavský a začal s odpovědí na problematickou komunikaci s MČ Praha - Suchdol. Zdůraznil, že se letiště Praha rozhodně komunikaci nebrání a že letos již dokonce letiště přispělo „Suchdolu“ prvními finančními prostředky na projekt „Dobré sousedství“. Problém, ale nastal ve finančním požadavku ze strany MČ Praha - Suchdol, který žádal letiště o každoroční příspěvek ve výši 50mil. po dobu 25 let a ten prý letiště rozhodně nemůže ufinancovat. Dále se omluvil za onen zmíněný dopis, ale zdůraznil, že sice letiště neodpovědělo písemnou formou, ale proběhla ústní komunikace s panem starostou Ing. Petrem Hejlem. Dále poukázal nato, že například až z novin se dozvědělo letiště o plánované veřejné diskusi zastupitelů v Praze – Suchdole s občany na projednání ochranného hlukového pásma a velice je mrzí, že nebyli osloveni na případné zúčastnění.
Následně vyjádřil svůj nesouhlas s tím, že by „nízkonákladové“ společnosti nepřistávali v centrech velkých měst. Jako příklad uvedl Vídeň, která má stejné procento „nízkonákaldovek“ i při větším provozu. Dále uvedl, že „Low-costy“ rozhodně kapacitu letiště neblokují a naopak se v rámci úsporných důvodů snaží maximálně zkrátit svůj pobyt na zemi.
Poté doplnil, že druhý terminál je maximálně vybavený pro stávající provoz. Uvedl, že zdržení rozhodně není vinou infrastruktury. Následně zdůraznil, že na tranzitní časti jsou oba terminály propojeny pohyblivým chodníkem tak jak je to zvykem na jiných letištích a že se u nás jedná spíše o nadstandard, protože tato vzdálenost není zdaleka taková jako ve Frankfurtu či Mnichově. Letiště má dokonce trojitý kombinovaný způsob schodů, eskalátorů a výtahů.
Paní předsedkyně Alena Samková poděkovala všem hostům z letiště Praha za jejich presentace a vyzvala pana radního Mgr. Petra Štěpánka, aby představil druhý bod programu – Koncepce péče o zeleň v Hlavním městě Praze.
Pan radní Mgr. Petr Štěpánek představil členům výboru novou koncepci a upozornil je, že v úvodu materiálu mohou najít veškeré výchozí podklady - tedy to, co dnes skutečně platí.
Uvedl, že tato koncepce klade důraz na zeleň a v zásadě ruší „komplikované“ kategorie, které se za posledních třináct let nedodržovaly a mění je v kategorie celopražského a místního významu. U těch problematických, tzn. těch, co mají ve své správě například odbor správy majetku, dopravní podnik, TSK jako třeba stromořadí a trávníky – se tak v maximální míře snaží vyjít vstříc městským částem, které volají po zlepšení této péče, aby ji mohli vykonávat podle jednotných kritérií. Poté upozornil, že se to týká těch starých městských částí (těch velkých), protože ty malé je mají od začátku připojení k Hlavnímu městu Praze ve své správě a tento problém neřeší.
Následně stručně promluvil k jednotlivým kapitolám a souvisejícím bodům a znovu upozornil na to , že tou základní změnou je hlavní rozdělení celoměstského systému zeleně. Ta se teď dělí na městskou zeleň celopražského významu (stará se OOP MHMP) a městskou zeleň místního významu(starají se MČ). Mezi plochy celopražského významu patří například: ZCHÚ, biokoridory, lesy a lesoparky, historické zahrady na Malé Straně, parky vyjmenované ve vyhlášce, památné stromy a stromořadí a nově vznikající plochy(např. park U Čeňku). Plochy místního významu jsou v suverénní působnosti městských částí.
Následně paní předsedkyně poděkovala panu radnímu a otevřela diskusi, ve které se jako první ujala slova. Koncepci nejprve pochválila a následně upozornila na drobné chyby v názvosloví. Doporučila proto, aby byla koncepce ještě jednou zpracovatelem zkontrolována a aktualizována. Následně ještě poukázala na problém biokoridorů v praxi a z vlastní zkušenosti informovala pana radního o tom, že lidé více uvítají zkultivovaný břeh než biokoridor.
Jako další promluvil pan Ing. Viktor Pázler, který panu radnímu Mgr. Petru Štěpánkovi předal zpracované připomínky osobně v papírové verzi a jen podotkl, že nad rámec těchto připomínek mu v koncepci chybí návaznost na strategický plán a na přípravu nového plánu územního. Dále by prý v koncepci uvítal vyjádření MČ a otázky finančního zajištění celé koncepce.
Poté se slova ujal pan Zbyněk Richter, který se zajímal o novou kategorizaci rozdělenou pouze do dvou skupin a v souvislosti s ní vyjádřil obavu nad následném finančním zohledněním. Jako příklad uvedl například větší nákladnost pro údržbu zámeckého parku, než pro plochy běžného významu. Na závěr upozornil na zastaralý údaj ve výměře rozlohy zámeckého parku v Dolních Počernicích, kde má být místo 4ha uvedeno 6ha a předal řediteli OOP HMHM Ing. Arch. Janu Winklerovi podklady pro zřízení nápravy v této věci.
Slova se opět ujal pan radní Mgr. Petr Štěpánek a jal se odpovídat členům výboru na jejich dotazy či připomínky. Jako první odpověděl paní předsedkyni Aleně Samkové na otázku ohledně biokoridorů. Zdůraznil, že se jedná o kategorii danou ze zákona, který platí pro celou republiku a nikoli jen pro Hl.m.Prahu. Dodal, že je potřeba veřejnost v této problematice vzdělávat a informovat a jistě bude možnost i k jistému kompromisu.
Posléze odpověděl i panu Ing. Viktoru Pázlerovi a upozornil, že koncepce bude z nového územního a strategického plánu určitě vycházet.
Úplně nakonec odpověděl na dotaz pana Zbyňka Richtera týkající se kategorizace a výměry.
Uvedl, že původní záměr u kategorizace skutečně byl rozdělit ji podle kvality, ale nakonec byly do 1. kategorie zařazeny pouze plochy celoměstského významu a ty plochy, které by tam dle původních kategorií rozhodně patřily. Do druhé kategorie pak patří všechny ostatní plochy. Dále uvedl, že skutečně rozhodující pro přidělování dotací MČ je však skutečná výměra zelených ploch. Tato data byla OOP MHMP v průběhu roku 2009 aktualizována a MČ by tedy měly dostávat finanční prostředky,úměrné těmto aktualizovaným údajům.
Tento bod byl výborem projednán bez vážnějších připomínek. Pro neusnášeníschopnost nebylo přijato žádné usnesení.
Paní předsedkyně poděkovala panu radnímu za presentaci a přikročila k dalšímu bodu – Různé.
Ad 4) Různé – bez příspěvku
V závěru paní předsedkyně poděkovala všem členům za účast a připomněla jim, že příští výbor se bude konat dne 11.11.09 od 9hod opět v místnosti Nová rada, Mariánské náměstí 2.
Alena Samková
Předsedkyně výboru žp
Ing. Arch. Jan Wikler
Tajemník
Zbyněk Richte
Ověřovatel