Co je Dostupné družstevním bydlení

DDB Obecně

Myšlenka dostupného družstevního bydlení (DDB) navazuje za podpory hl. m. Prahy (HMP) na dlouholetou tradici družstevního bydlení v Česku. Jeho cílem je nabídnout možnost bydlení hlavně středním příjmovým skupinám občanů Prahy a mladým jednotlivcům a rodinám, pro které je bydlení v Praze kvůli aktuální situaci na trhu s realitami finančně nedostupné.

Družstva jsou schopna byty postavit za výrazně nižší náklady než komerční developer, protože nejsou zakládána s cílem generovat zisk. Jednotliví družstevníci platí jen čisté nákladové nájemné – jen tolik, kolik výstavba, správa a provoz jejich bytu reálně stojí. 

Hlavní město Praha poskytne pro stavbu pozemek, za který družstvo nemusí platit. Díky družstevní výstavbě a podpoře města klesne výsledná cena bydlení pro konkrétní domácnost až o 30 % oproti běžným tržním cenám.

Město družstvu na pozemcích zřídí tzv. právo stavby až na 99 let. Družstvo pak má možnost po splacení úvěru na výstavbu pozemek od hlavního města Prahy odkoupit. 

Město se v rámci dostupného družstevního bydlení stává vždy členem družstva a v konkrétním projektu získává dispoziční právo ke třetině bytů. Ty může využít například k pronájmu občanům v tíživé sociální situaci či příslušníkům pro město důležitých profesí.

V současné době pracujeme na výběru pozemků ve vybraných městských částech a připravují se studie pro realizaci výstavby domů. Aktuality o konkrétních projektech můžete sledovat v sekci Aktuality.

Základní principy projektu

  • HMP získá ve výběrovém řízení vhodného partnera, např. stavební bytové družstvo s dostatečnými zkušenostmi s družstevní výstavbou a správou.
  • HMP s partnerem založí družstvo a bude členem družstva s dispozičním právem k 1/3 družstevních bytů.
  • HMP zřídí pro družstvo právo stavby na pozemku HMP. Partner s družstvem uzavře smlouvu o výstavbě a zajistí výstavbu bytového domu.
  • Po vydání stavebního povolení na výstavbu do družstva vstupují členové – fyzické osoby, které splňují podmínky členství dle stanov, zejména nemají vlastní bydlení a jejich čistý měsíční příjem nepřesahuje stanovenou hranici (např. ve výši čtyřnásobku nákladů na bydlení).
  • Každý člen zaplatí základní členský vklad v symbolické výši a další členský vklad ve výši odpovídající 25 % nákladů na výstavbu přidělených bytů.
  • Každý může z družstva kdykoliv vystoupit – vypořádací podíl tvoří zaplacený základní a další členský vklad v souladu se zákonem.
  • Družstevník může členská práva převést na jinou osobu splňující podmínky členství v družstvu dle stanov a zároveň má HMP předkupní právo.
  • Po kolaudaci budovy může (a nemusí) družstvo s partnerem uzavřít smlouvu o správě budovy.
  • Právo stavby může trvat až 99 let; k jeho skončení může dojít nejdříve po splacení úvěru na výstavbu.
  • Po skončení práva stavby má družstvo nárok pozemek odkoupit od města za podmínek stanovených ve smlouvě o zřízení práva stavby.
  • Po splacení úvěru na výstavbu, skončení práva stavby a získání pozemku družstvem od města, může člen družstva získat byt do vlastnictví.
  • Pokud družstvo nevyužije právo odkupu pozemku, pozemek spolu se stavbou, zůstává v majetku města a družstvo namísto toho získá náhradu za aktuální hodnotu stavby.

O družstevním bydlení obecně

Družstevní bydlení slučuje výhody vlastnického a nájemního bydlení. Základním rozdílem je, že při koupi družstevního bydlení si nekupujete samotný družstevní byt, ale pouze tzv. družstevní podíl neboli členství v družstvu. Vlastníkem zapsaným v katastru je tak bytové družstvo, nikoliv osoba, která je členem družstva a obývá konkrétní byt. Při vstupu do nově založeného družstva se obvykle platí základní vklad (25 %) a následně se platí nájemné, z něhož se financuje úvěr družstva, fond oprav či jiné výlohy. Po splacení pohledávek vůči družstvu může (i nemusí) byt být převeden do osobního vlastnictví. Každý může z družstva kdykoliv vystoupit s tím, že vypořádací podíl tvoří zaplacený základní a další členský vklad v souladu se zákonem.

Družstevní bydlení vs. Dostupné družstevní bydlení (DDB)

Dostupné družstevní bydlení je družstevním bydlením a řídí se stejnou legislativou. Rozdíl je především v tom, že dostupné družstevní bydlení má jasně definované podmínky pro to, kdo se může družstevníkem stát. Zároveň si město ponechává podíl v družstvu a právo nájmu k těmto bytům využívá pro zaměstnance potřebné pro městskou infrastrukturu.

Historie družstevního bydlení v ČR

V České republice má družstevní bydlení dlouholetou tradici, sahající až do 19. století. Největší rozkvět zažilo v meziválečném období, kdy docházelo k masivní výstavbě bytových domů, které byly nejčastěji právě byty družstevními. Za protektorátu došlo ze zjevných důvodu k přerušení výstavby, ale již od konce války až do sametové revoluce šlo o naprosto převažující druh vlastnictví bytů. V 90. letech docházelo k privatizaci a postupnému ústupů družstev v souvislosti s ukončenou státní podporou.

Družstevní bydlení v zahraničí

Družstevní bydlení funguje úspěšně již několik desítek let v řadě evropských zemí. Ve Vídni i díky družstevnímu bydlení žádná krize bydlení nikdy nepřišla. Celoevropsky obdivovaný systém vídeňské bytové politiky stojí právě na družstevním a městském bydlení a nové výstavbě, která pravidelně reflektuje demografické tendence.

V Barceloně k družstevnímu bydlení přistoupili právě při řešení nedostupnosti bytů, která tam panuje už od 90. let. Model se osvědčil a jen za posledních deset let byly vystavěny desítky nových cenově dostupných rezidenčních projektů.

DDB v Praze a Česku

Aktuálně připravujeme projekty s městskými částmi Praha 5, Praha 10, Praha 12. S dalšími (Praha 8 a Praha 13) spolupracujeme na vytipování vhodných pozemků. 

Dostupné družstevní bydlení v téměř identické podobě, jako bylo schváleno v hlavním městě, si zastupitelstvo odhlasovalo také v Jeseníku, kde aktuálně probíhají jednání o konkrétních pozemcích. 

Podobná forma dostupného družstevního bydlení již existuje i v Brně.