Jaký je rozdíl mezi bytem ve vlastnictví a bytem v družstvu?

Hlavní rozdíl je v tom, že družstevní byt je majetkem družstva, kde jsou jednotliví obyvatelé členy. Základní právní odlišností je tedy skutečnost, že při koupi družstevního bydlení si zájemce nekupuje samotný družstevní byt, ale kupuje pouze tzv. družstevní podíl, tj. členství v družstvu, k němuž náleží i právo nájmu.

Vyřeší tento návrh krizi bydlení, se kterou se v posledních letech hlavní město potýká?

V Praze chybí obrovské množství bytů a je tedy potřeba podporovat veškeré formy výstavby. Samotné družstevní bydlení krizi nespasí, ale rozhodně je to jedna z forem, která přispívá k tomu, že v budoucnosti v Praze vznikne více nových a především dostupnějších bytů, a to každý rok.

Pro koho je družstevní bydlení od města určeno?

Družstevní bydlení v Praze je zaměřeno především na střední příjmové skupiny, protože ani ty dnes mnohdy na hypotéku nedosáhnou a nájmy v některých lokalitách přestávají být únosné, a to i po poklesu poptávky z důvodu poklesu krátkodobých pronájmů.

Jak celý koncept družstevního bydlení bude v Praze fungovat?

V rámci projektu DDB Praha vybere vhodného partnera dle předem nastavených parametrů spolupráce a založí s ním bytové družstvo na předem vytipovaném pozemku ve vlastnictví hlavního města. Družstvo pak s partnerem uzavře smlouvu o výstavbě, na základě které partner zajistí kompletní proces výstavby bytového domu, jeho předání a případně i následné správy.

Co to tedy znamená pro zájemce?

Pro členství v družstvu bude nutné složit základní a další členské vklady, měly by činit zhruba 25 % pořizovací ceny. Následně budou každý měsíc platit nájem, ze kterého se zaplatí splátka a část půjde do Fondu rozvoje dostupného bydlení, ze kterého budou probíhat další výstavby a rekonstrukce městských bytových domů. Zájemce si nemusí brát úvěr, to si bere družstvo jako celek. Ve chvíli, kdy družstvo úvěr splatí, může získat od města pozemek do vlastnictví a družstevník může získat do vlastnictví byt. I kdyby o to neměl zájem, o investici nepřijde.

Jak je to výhodnější než developerské projekty?

Levnější ceny výstavby je pak dosaženo především tím, že Praha poskytne družstvu pozemek (zřídí právo stavby), díky čemuž bude celková cena výstavby nižší o náklady na koupi pozemku. Pozemek může být po skončení práva stavby (až 99 let) odkoupen, díky čemuž budou celkové náklady rozloženy v delším čase a bydlení tak bude pro družstevníky z hlediska nákladů dostupnější. Zatímco běžný hypoteční úvěr bývá obvykle poskytován nejdéle na dobu 30 let, náklady na pořízení bydlení v rámci DDB mohou být rozloženy i mezigeneračně. Ubude i marže developera. Reálná cenová výhoda by se měla pohybovat mezi 20 až 30 procenty oproti tržním cenám.

Existuje reálný propočet, kolik by mohl takový byt stát?

Jako příklad byt 2KK, 55 m². Pokud předpokládáme, že pořizovací cena je 30 % pod tržní hodnotou, tj. při současných cenách cca 60 000 Kč/m², jeho cena by byla 3 330 000 Kč. Tady platí nutnost zaplatit členský vklad ve výši 25 %, tedy 825 000 Kč.

Pokud vezmeme v úvahu úvěr s úrokovou sazbou 2,5 % na 30 let, nájemné, ve kterém by byla zahrnuta jak anuita, tak i příspěvek do fondu oprav, by nemělo překročit 11 000 Kč.

Jak družstevní bydlení řeší nedostatek bytů pro potřebné profese?

Členem všech takto zřízených družstev bude Praha a bude tak v každém družstvu mít zhruba třetinu bytů, a na členství se bude jako ostatní družstevníci podílet finančně. Tyto byty budou sloužit jako městské a primárně budou určeny potřebným profesím.

Jak je ošetřeno, aby družstevník byt nevyužíval například pro krátkodobé pronájmy?

Člen družstva s podporou Prahy nemůže byt dále pronajímat.

V jaké fázi se teď projekt nachází?

Aktuálně probíhají přípravy pozemků, které budou vyhrazeny pro družstevní bydlení. Probíhá komunikace s jednotlivými městskými částmi, které mají zájem se zapojit a mají vytipované pozemky na svém území. Na vytipování vhodných pozemků v majetku města se podílí i Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Proč zvolila Praha zrovna tuto formu pro zvýšení dostupnosti bydlení?

Družstevní výstavba má na našem území více jak stoletou tradici a již pro něj existuje právní rámec. V Česku se první bytové družstevní domy začaly stavět již na konci 19. století. Nejpopulárnější pak začali družstva být v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, kdy družstevní byty tvořily až 40 %  z celkového bytového fondu. Pak ale nastal útlum s příchodem velkých developerů. V družstevních bytech žije u nás zhruba 10 % domácností a mnoho z těch původních již bylo převedeno do vlastnictví.

Je již někde v zahraničí využito družstevního bydlení jako řešení bytové krize?

Ve Vídni i díky družstevnímu bydlení žádná krize bydlení nikdy nepřišla. Celoevropsky obdivovaný systém vídeňské bytové politiky stojí právě na družstevním a městském bydlení a nové výstavbě, která pravidelně odráží demografické tendence. 

V Barceloně také k družstevnímu bydlení přistoupili při řešení nedostupnosti bytů, která tam panuje už od 90. let, pilotně už v roce 2011. Model se osvědčil a za deset let se tam postavili desítku cenově dostupných domů.