Nově aktualizovaná analýza z dílny IPR ukazuje, že Magistrát hl. m. Prahy (MHMP) a městské části mají ve správě celkem 30 345 obecních bytů, z toho 7 625 MHMP a 23 080 městské části. Městské byty tvoří přibližně 4,5 % z celkového počtu v Praze a na jednu jednotku tak připadá 44 obyvatel. Od roku 2019 došlo k poklesu celkového počtu, nicméně tento pokles je nižší, než tomu bylo v minulosti.

V souladu se schválenou Strategií rozvoje dostupného bydlení by se měl však trend obrátit a město začne jejich počet navyšovat. „Je tedy patrné, že i přes nesporné snahy jako je například založení Městské nájemní agentury nebo Pražské developerské společnosti a změny v přístupu k problematice bydlení, stále reálně dochází ke zmenšování obecního bytového fondu, namísto jeho navyšování. Cílem je však nově stavět každý rok alespoň 500 městských bytů, které bude město za nižší nájem poskytovat potřebným skupinám obyvatel,“ říká Petr Hlaváček, I. náměstek primátora.

Důvodem poklesu počtu svěřených bytů je především pokračující privatizace a velmi pomalé tempo městské rezidenční výstavby, kdy mezi lety 2019 až 2021 bylo nově postaveno pouze 60 obecních bytů.

Analýza také ukazuje, že 9,1 % bytů spravovaných městskými částmi je v současné době neobsazeno, což je nejčastěji způsobeno jejich rekonstrukcí. Problémem Prahy je špatná evidence důvodů, proč si nájemníci městské byty pronajímají. U 74,5 % bytů ve správě městských částí není zřejmé na základě jaké potřeby nájemník byt užívá. U bytů spravovaných MHMP to bylo 56 %. Magistrátní byty jsou tak více využívané obyvateli, kteří jsou sociálně slabší nebo patří do skupiny klíčových profesí jako např. učitelé, hasiči či zdravotní sestry.

„Je dobré, že se obecní byty postupně rekonstruují a zároveň je důležité, aby byly co nejvíce využívány lidmi, kteří je skutečně potřebují, včetně podporovaných profesí, seniorů a lidí se zdravotním postižením. V současnosti je však celkově patrné, že výše nájmu v obecních bytech svěřených do správy městských částí i MHMP je hluboko pod celopražským průměrem,“ říká Adam Zábranský, radní pro bydlení a transparentnost.

Rozmístění obecních bytů po Praze a po městských částech je poměrně velké a příliš nesouvisí s polohou centra města anebo s účelem využití. Hlavní vliv na jejich lokalitu má především dlouhodobý vývoj a strategie jednotlivých městských částí. Obecní byty ve správě MHMP jsou velmi koncentrovaně rozmístěné, zejména na Černém Mostě, což může do budoucna přinést několik rizik. Především jde o vznik vyloučených lokalit, pokud by tyto obecní byty začali využívat primárně sociálně slabší obyvatelé, na které by ale měla být bytová politika města nejvíce cílena. Bytový odbor MHMP předchází koncentraci sociální zátěže několika způsoby, mimo jiné komunikací se sociálními odbory městských částí a stanovením nepřekročitelné hranice 20 % sociálních bytů v jednom vchodu, přičemž tato hranice je snížena až na 10 % v lokalitách, kde již dnes bytový odbor eviduje větší počet stížností.

Další monitorování obecního bytového fondu pomůže v dlouhodobém horizontu například při distribuci nájemních bytů či při městské výstavbě. „Tato data pak mohou být využita mimo jiné i jako podklad k dalšímu plánování efektivnější a důslednější správy svěřeného i nesvěřeného bytového fondu,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Z fondu rozvoje dostupného bydlení jsme v tomto volebním období poskytli finance na výstavbu více než 300 nových bytových jednotek napříč městskými částmi a zaplatili opravy téměř 400 bytů, které dosud nebylo možné kvůli špatnému technickému stavu užívat. Věřím, že jde o bod obratu v bytové politice, a s tím, jak bude postupovat příprava výstavby v režii Pražské developerské společnosti, budou rapidně přibývat i nové městské byty podle schválené strategie města. Klíčové bude udržení kontinuity v zahájených projektech i v následujících volebních obdobích,“ dodává pražský zastupitel a předseda Výboru pro bydlení Pavel Zelenka.

Celá analýza je k dispozici na webových stránkách IPR.