„Zdaleka to není jen naší zásluhou. Jde o celý řetězec, který začíná už právě na té ulici, kde se pacient skácí k zemi,“ uvedl šéf pražské záchranné služby MUDr. Zdeněk Schwarz.

Dokud pacient nenaskočí

Pražská záchranná služba a kardiologická pracoviště Všeobecné fakultní nemocnice se podílejí na unikátním projektu, který má změnit postupy při záchraně pacientů s náhlou zástavou oběhu. Dosud lékaři a záchranáři na ulici oživovali pacienta, dokud laicky řečeno „nenaskočil“, a pak ho odváželi do nemocnice. Když se ho nepodařilo oživit, byla konstatována smrt.

Projekt ukazuje cestu

Dnes záchranáři udělají základní úkony, přijede inspektor provozu, který přiveze i automat, který masíruje pacientovo srdce, je zajištěno chlazení a umělé dýchání a bez ohledu na to, zda pacient „naskočil“, či nikoliv, jedou do Všeobecné fakultní nemocnice na katetrizační sál. „Tam se nám obvykle daří, jak laici říkají, „nahodit“ pacienta během několika minut,“ uvedl MUDr. Jan Bělohlávek.

Neuvěřitelný úspěch

Projekt běží už rok a ukazuje se, že se daří zachránit 50 procent pacientů. „Výsledky jsou nadějné, ještě dva roky budeme tento způsob ověřovat a pak by se mohl stát metodou, která bude pro záchranu pacientů s náhlým selháním oběhu doporučována,“ řekl MUDr. Zdeněk Schwarz. Jen pro srovnání při záchraně pacienta, kterého postihlo náhlé selhání oběhu, se dosud dařilo zachránit každého 8. až 10. pacienta. V uplynulém roce se díky tomuto novému postupu podařilo v Praze zachránit navíc 12 lidských životů.

Není to tak jednoduché

Podstatou je dobrá spolupráce záchranky a nemocnice a zkušený tým v nemocnici, který je schopný katetrizace i v okamžicích, kdy běží přístroj masírující srdce. To ve Všeobecné fakultní nemocnici na Karlově náměstí dovedou velmi dobře. „Úspěšná záchrana pacienta ale spočívá skutečně v celém řetězci lidí, kteří se na záchraně podílejí, a závisí na každé minutě,“ upozornil MUDr. Bělohlávek.

Pražané to dovedou

Podle statistiky v 88 procentech případů selhání na ulici zasahují náhodní chodci. „Je to něco opravdu skvělého,“ pochválil Pražany lékař z pražské záchranky MUDr. Tomáš Garnol. V jiných velkých evropských městek statistiky říkají, že laici pomáhají v nejvýše 20 procentech případů. „Těší mne, že s takovým zásahem nemají vůbec problém mladí lidé ve věku mezi 13 a 18 lety,“ řekl Garnalf. Proč tomu tak je? Jde o cílenou práci pražské záchranky, která mimo jiné s Dopravním podnikem Praha vyjednala výlep letáků s postupem při záchraně. Je jednoduchý, odpadá umělé dýchání z úst do úst. Je to také výsledek různých školení a další osvěty, která probíhá už na školách.

Beznadějný případ

Jeden z pacientů, který přežil díky novému postupu, je i ing. V. Kocián, který se „složil“ na křižovatce Lidické a Svornosti. „Pamatuji se jen na okamžik asi půlmetr nad zemí, pak už jen lékaře a sestřičky, když jsem se probral, ale vůbec jsem netušil co se děje,“ uvedl Jan Kocian, který přišel svých zachráncům poděkovat. „Popravdě řečeno moc naděje jsme mu nedávali,“ popsal situaci MUDr. Tomáš Garnol. Ing. Kocián měl skutečně štěstí v neštěstí. Kolem něj jel dodnes nenalezený muž, zřejmě dobrovolný hasič v černém autě, který ve spolupráci s další paní, která volala záchranku, zahájil oživování.  Sanitka dorazila za 4 minuty, po chvíli dorazil inspektor provozu Radek Strnad s přístroji. Ing. Kocián se ocitl za 35 minut na sále, ale stále se zástavou. Případ se odehrál 24. ledna a dnes je ing. Kocián bez následků. „Nosím kardiostimulátor, ten mne hlídá. Jinak bych chtěl poděkovat všem, kdo se na mojí záchraně podíleli,“ říká pacient, kterému nechybí smysl pro humor.

Trochu statistiky

V Praze je tak resuscitováno 600 -700 osob ročně, ale další pacienti náhle zemřou, aniž by vůbec k resuscitaci došlo. V EU jde o asi ročně asi o půl milionu osob, které takto umírají.

V rámci pražského projektu v roce 2012 ošetřili 49 pacientů se zástavou, 88 procent byli muži, 20 procent pod 50 let, šlo o dlouhé zástavy až 38 minut,( střed - 32 minut) a předpoklad u takových případů je záchrana 3-5 procent pacientů, v Praze jich přežilo 50 procent.

Z celkového počtu bylo 19 pacientů předáváno za probíhající resuscitace, tedy v době, kdy zástava probíhala. Běžně by tedy zemřeli všichni, nyní jich 8 přežilo.

Jak to poznáme a co dělat?

Pacienta s náhlou zástavou oběhu poznáte například tak, že lapavě dýchá – lékaři tomu někdy říkají, že dýchá jako kapr na suchu. Nemusí jít vždy o staršího člověka, náhlá zástava či náhlá smrt postihuje i mladé lidi. Dokladem jsou například kolapsy sportovců končící smrtí. Chcete-li pomoci, začnete neodkladně s masáží srdce, nevíte-li si rady, zavolejte 155, na dispečinku záchranky vás navedou. Díky této spolupráci, kdy sestra naváděla laika při pomoci pacientovi, se podařilo zachránit desítky lidských životů.