Kalendář akcí v oblasti životního prostředí a ekologické výchovy v hl. m. Praze

Výstava představí vývoj architektonického řešení budovy Národního zemědělského muzea v Praze na Letné v kontextu dějin muzea, zástavby prostoru Letenské pláně a spolupráce s Národním technickým muzeem.

Hlavními exponáty budou modely a další předměty ze sbírek NZM, doplněné autentickými návrhy a plány výstavby ze 30. let 20. století.

Cílem výstavy je představit prostřednictvím autentických dokumentů a exponátů složitý vývoj výstavby letenské muzejní budovy v kontextu dějin muzea.

Letenská budova Národního zemědělského muzea (zal. 1918) byla postavena v letech 1937–1939 podle návrhu funkcionalistického architekta Milana Babušky společně s takřka identickou sousední budovou Národního technického muzea (dokončena 1941). Původní plány však byly mnohem ambicióznější a počítaly s výstavbou spojené budovy, poskytující prostor pro obě instituce. Kvůli sporům a problémům s pražskou samosprávou z nich ale nakonec sešlo.
Budova NZM měla od okamžiku své dostavby velice pohnuté osudy. V roce 1939 byla obsazena wehrmachtem, po 2. světové válce se o ni vedly spory mezi zemědělským a Národním muzeem a po válce v roce 1950 byla znárodněna a předána podniku Stavoprojekt. V tomto období byly v interiérech provedeny necitelné úpravy, kdy byly výstavní sály přestavěny na kanceláře. Do vlastnictví zemědělského muzea se architektonicky znehodnocená budova vrátila po roce 1989.
Od roku 2015 probíhala rozsáhlá rekonstrukce s cílem vrátit interiérům co možná nejvíce původní vzhled, který jim ve 30. letech vtiskl Milan Babuška. Dnes slouží letenská budova opět v plném rozsahu svému původnímu účelu, byla zde vybudována řada moderních muzejních expozic včetně vyhlídkové terasy na střeše budovy.

Výstava prezentuje vznik a vývoj krajiny národního hřebčína až do současnosti. Budou zpřístupněny výběrové informace získané řešením jednotlivých etap projektu. K výstavě vznikne kritický katalog v českém, anglickém a německém jazyce. Spolupráce s ČZU v rámci projektu NAKI.

Jak se křísek révový potkal s fytoplazmou...aneb invazní škůdci a choroby kolem nás

Výstava o nezvaných vetřelcích, známých i méně známých příkladech jejich invazí na náš kontinent a o možnostech, jak se jim bránit.

Náš svět je propojenější víc než dřív. Globalizace stírá odlišnosti nejen mezi kulturami; s intenzifikací světové dopravy i zemědělství se víc a víc snižuje biodiverzita v živočišné i rostlinné říši. Drobné organismy, které společně s lidmi, zvířaty či zbožím cestují napříč kontinenty, úspěšně obsazují nové niky a představují pro cílové oblasti nečekané hrozby.

Výstava Invazní škůdci a choroby kolem nás vás seznámí se zdánlivě nenápadnými škůdci a chorobami, z nichž někteří dnes v Evropě ovlivňují zemědělskou prosperitu či dokonce krajový ráz celých regionů. Na známých i méně známých příkladech jsou ukázané rychlosti i způsoby, kterými se invazní organizmy dokáží šířit evropským kontinentem. V jejich "osobních kartách" se dozvíte řadu zajímavostí z jejich života. Zjistíte zde, jak je možné zavlečení nebezpečných škůdců a chorob předcházet i jak se lze zapojit do monitoringu jejich výskytu v rámci občanské vědy.

Výstava prezentuje zahradně architektonickou tvorbu v tomto časovém rozmezí let 1939-1945, 1945-1948, 1948-1968, 1968-1989 a to za využití plánové dokumentace, modelů a výsledků aplikovaného výzkumu.

Výstavu pořádáme ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Výzkumným ústave geodetickým, topografickým a kartografickým, v.v.i. v rámci projektu NAKI.

Víte, jak se pěstuje káva? A věděli jste, že její pěstitelé musí čelit cenové i klimatické krizi? Toulcův dvůr bude hostit výstavu fotografií o životě pěstitelů kávy v Kolumbii.

Káva patří mezi nejoblíbenější nápoje dnešní doby. Více než polovina Čechů pije denně dva až tři šálky kávy. Nejvíce kávy se vypěstuje v Brazílii, Vietnamu a Kolumbii. Lidé stojící za naším šálkem kávy se potýkají především s nízkými výkupními cenami, rostoucími náklady na její pěstování a nejistotou dobré sklizně. Tu ještě zesilují dopady klimatické změny. Životy pěstitelů kávy přiblíží nová výstava snázvem Kávová krize, kterou můžete shlédnout v týdnu od 1. října 2022 u stanice autobusu Toulcův dvůr.

Pracovníci Fairtrade Česko vyrazili za pěstiteli kávy v jihoamerické Kolumbii. Díky jejich příběhům a fotografiím můžeme nahlédnout do života lidí, se kterými se běžně nesetkáme, ale většina z nás se snimi nepřímo spojuje každé ráno. Náš šálek kávy může mít různé dopady na životy pěstitelů. Ti po dlouhá desetiletí čelí cenové krizi a v posledních letech také zesilujícím dopadům klimatické změny,“ vysvětluje autor výstavy Stanislav Komínek z organizace Fairtrade Česko a Slovensko, která akci koordinuje.

Kávovník vyžaduje specifické podmínky pro svůj růst a změna klimatu ve formě nárůstu průměrných ročních teplot a zničujících deštů mu velmi škodí. Klima se mění rychleji, než jaká je schopnost rostliny se přizpůsobit. Vyšší teploty a zničující deště vedou ke snížení produkce, šíření škůdců nebo plísňových onemocnění. Dle studie vědců z Curyšské univerzity aplikovaných věd dojde do roku 2050 k úbytku vhodných ploch pro pěstování kávy v Brazílii, Indonésii, Vietnamu a Kolumbii přibližně o polovinu. Pro pěstitele arabiky to znamená nutnost rychle se na nové podmínky adaptovat...

Výstava na stromech se koná ve více než stovce parků po celé České republice již osmým rokem při příležitosti Světového dne důstojné práce. Ten se slaví 7. října.

Bližší informace o akci včetně mapy, kde všude bude výstava ke shlédnutí https://fairtrade.cz/zapojte-se/vystava-na-stromech/.