Uliční tabule, čísla popisná a orientační

Označování ulic, náměstí, nábřeží, mostů, parků, sadů a dalších veřejných prostranství slouží zejména k orientaci ve městě a k usnadnění identifikace veřejnou správou. Ulice (tedy místní komunikace, zejména městského typu) se v České republice a v dalších evropských státech označují názvy. Nejstarší místní názvy v Praze pocházejí z 11. – 12. století. Pojmenovávání ulic má svá pravidla, stejně tak je stanoveno, jak mají uliční tabule v Praze vypadat. Označování domů je určeno zejména k navigaci návštěvníků, poštovních a jiných služeb a k evidenci domů veřejnou správou. Číslování domů bylo uzákoněno v době vlády Marie Terezie v roce 1770. V současné době se každá budova v Praze označuje buď číslem popisným, jde-li o stavbu trvalého charakteru, nebo číslem evidenčním (v jiné číselné řadě), jde-li o stavbu dočasného nebo rekreačního charakteru, a také číslem orientačním. Provedení tabulek s domovními čísly není v Praze přesně určeno.
 

Zdroje