Návrh nařízení hlavního města Prahy, kterým se mění nařízení č. 21/2021 Sb. hl. m. Prahy, kterým vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • 1 minuta čtení

Rada  hlavního města Prahy  se  usnesla  dne  ...................  podle § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., a § 18 zákona č. 455/1991 Sb.,  o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),  ve znění zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona
č. 230/2008 Sb. a zákona č. 289/2017 Sb., vydat toto nařízení: 

Čl. I

Nařízení č. 21/2021 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává tržní řád, ve znění nařízení hlavního města
Prahy č. 8/2023 a nařízení hlavního města Prahy  č. 15/2024, se mění takto: 

1.  V § 1 odst.  1  se na konci textu věty první doplňují slova „  ,  nebo  jde-li  o  prodej  tisku 
prostřednictvím kamelotů na místech, která nejsou zakázána“. 
 
2.  V § 1 odst. 5 větě poslední se slova „a může být vybavena chladícím zařízením na nápoje
sloužícím pro provoz zahrádky, nikoliv pro prodej nápojů přes ulici“ zrušují. 
 
3. V § 7 odst. 1 se slova „ na prodej tisku prostřednictvím kamelotů, “ zrušují. 
 
4. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: 
 
„ (5) Prodej tisku prostřednictvím kamelotů je v ulici U Lužického semináře, na Alšově nábřeží, na Křižovnickém náměstí, na Staroměstském náměstí a na náměstí Republiky zakázán.“. 
 
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

 

Přílohy:

 

Základní informace

Začátek připomínkování: 12. 8. 2025
Konec připomínkování: 10. 10. 2025

Kontaktní osoba: JUDr. Irena Šefčíková, Odbor živnostenský a občanskosprávní MHMP

Připomínkování právního předpisu:

Bez možnosti spánku, bez práva na klid. A vyhláška tomu tleská.

Tato vyhláška měla chránit právo obyvatel na klidný domov. Místo toho ale přináší další úlevy pro pořadatele hlučných akcí s hudební produkcí – a nechává obyvatele dotčených čtvrtí napospas.

Město má být místem pro život, ne pro přežívání za permanentního hluku. Lidé, kteří roky upozorňují na nesnesitelné podmínky v okolí pravidelných hudebních produkcí pod širým nebem, oprávněně očekávali, že město bude stát na jejich straně. Jenže návrh této vyhlášky jde přesně opačným směrem.

Zjednodušuje podmínky pro pořádání akcí, omezuje ohlašovací povinnosti a rozšiřuje výjimky z nočního klidu. A to v době, kdy si mnozí rezidenti opakovaně stěžují, že nemohou v klidu spát, pracovat, nebo jen běžně žít – právě kvůli opakovaným hudebním produkcím, které často trvají až do nočních hodin.

Zcela chybí účinná ochrana lidí, kteří jsou tomuto hluku vystaveni. Návrh neřeší reálné dopady na zdraví, psychickou pohodu a bezpečnost obyvatel. V konkrétních lokalitách se tyto akce často opakují, dochází k nárůstu obtěžujících projevů, ale obyvatelé mají nulovou možnost se bránit – natož být vyslyšeni.
Z návrhu je zřejmé, že větší váha je přikládána potřebám pořadatelů než právům těch, kdo v daných místech bydlí. Hudební produkce ve veřejném prostoru mají ve městě své místo – ale nesmí se odehrávat na úkor zdraví a pohody tisíců obyvatel.

A proto: pojďte si vy, kteří rozhodujete o životech ostatních, zkusit na pár týdnu bydlet v těchto bytech. Vyzkoušejte si, jaké to je, když vám pod okny probíhá hudební produkce – opakovaně, bez možnosti odpočinku. Rozhodovat o lidech bez vlastní zkušenosti s nadměrným hlukem je krátkozraké a necitlivé.
Právo na zábavu pro návštěvníky akcí, kteří se po nich vrátí do svých tichých domovů, přece nemůže stát nad právem lidí, kteří v těchto lokalitách žijí a před hlukem nemají kam uniknout. Hluk má přímý dopad na zdraví – psychické i fyzické.

Řekněte sami: jak by se vám líbilo bydlet na koncertním stadionu, ze kterého nemůžete utéct?

Vyhláška v této podobě není řešením. Město by mělo stát především za svými obyvateli – ne proti nim.