Vyhledávání

12.5.2025 — Odhalte tajemství expozic, projděte se potemnělými sály a nechte se pohltit atmosférou, která přichází až po setmění.

4.12.2003 — Primátor hl. m. Prahy MUDr. Pavel Bém spolu se starostou městské části Praha 1 Vladimírem Vihanem, senátorem Vladimírem Železným a ředitelkou Společnosti Franze Kafky dnes odpoledne na rohu Dušní a Vězeňské ulice v Praze 1 odhalí pomník Franzi Kafkovi.

3.9.2007 — Primátor Pavel Bém v první školní den navštívil Základní školu praktickou a Základní školu speciální v Ružinovské ulici v Praze 4. Osobně přivítal v novém školním roce smíšenou třídu prvňáků a třeťáků, nahlédl do samostatné třídy pěti autistických prvňáčků, kterou škola poprvé zřídila, a prohlédl si školní areál.

13.7.2010 — Vzhledem ke stále se zvyšujícímu nárůstu agresivity a šikany mezi školskou mládeží reaguje hl. m. Praha nabídkou aktivit, které se zaměří na boj se šikanou prostřednictvím primární prevence. Rada hl. m. Prahy dnes schválila částku 500 000 Kč pro DDM Ulita na Praze 3, který se zajištěním aktivit vztahujících se k boji proti šikaně dětí a mládeže bude systematicky zabývat.

2.12.2004 — Pražský radní Jan Štrof, do jehož kompetence spadá oblast školství dnes odpoledne slavnostně otevřel nový Dům dětí a mládeže v Praze 4. Hlavní město věnovalo na výstavbu tohoto zařízení více než sedm milionů korun. Celkové náklady se vyšplhaly do výše zhruba 77 milionů.

6.3.2013 — Strategie IT pod kontrolou. Takové je motto radní hl. m. Prahy, Evy Vorlíčkové (TOP 09) pro budoucnost hlavního města v oblasti informatiky. Proto její tým vypracoval dokument s názvem „Efektivní informatika hlavního města Prahy“, který pro příští čtyři roky nastaví IT systém v Praze tak, že zamezí neúčinnému a nehospodárnému vynakládání veškerých prostředků v této oblasti. Rada hl. m. Prahy dokument schválila.

28.7.2017 — Z analýzy vlastnických poměrů na území hlavního města vyplývá, že Praha, vč. městských částí, vlastní pouze 30 % všech pozemků. Soukromé subjekty přitom vlastní téměř polovinu celkové plochy města a z toho fyzické osoby 31,3 %.

16.10.2025 — Na sobotu 18. října připravila Zoologická zahrada hlavního města Prahy program k Mezinárodnímu dni vombatů a na neděli 19. října připomenutí svátku světel Diwali.

4.8.2022 — Základním rysem inscenační práce Divadla v Dlouhé je záměrná žánrová a stylová pestrost. Tomu odpovídá i dramaturgie, orientující se především na tituly méně známé, dosud v Čechách neuvedené a neověřené. Domácí i hostující režiséři přitom často využívají muzikantského, pěveckého a pohybového potenciálu herců, výtvarné a hudební metafory, bohatých světelných a audiovizuálních prostředků. Tím vším se Divadlo v Dlouhé ve spektru českých divadel vymezilo jako divadlo, které překračuje činohru směrem k alternativnímu, hudebnímu, loutkovému či kabaretnímu žánru. Dalším specifickým rysem Divadla v Dlouhé je kontaktnost jeho představení a kolektivní herecká souhra. Živá rezonance s publikem je dosahována mj. vysokým stupněm energie, kterou do každého představení vnášejí všechny jevištní složky, herci počínaje. I když v uplynulých letech vyrostla v divadle řada skutečných hereckých osobností, či dokonce hvězd, je to právě společná energie a kolektivní duch, které sem přitahují diváky. Divadlo v Dlouhé se pravidelně věnuje také dětským a mladým divákům, pro něž vedle běžných představení pořádá dva festivaly (Dítě v Dlouhé a 13+). Pod hlavičkou Divadla v Dlouhé působí také Klub mladých diváků, který zprostředkovává návštěvu divadla žákům a studentům škol. Nejen mladým divákům je určena řada doprovodných programů (lektorské úvody, debaty s tvůrci, prohlídky zákulisí, tvůrčí dílny aj.) Divadlo působí v památkově chráněném objektu z roku 1929, ale svým divákům poskytuje veškerý komfort včetně klimatizace a bezbariérového přístupu. Hraje se ve velkém sále pro více než 400 diváků i v komorním foyer. Divadlo v Dlouhé vzniklo v roce 1996 spojením dvou hereckých skupin, které přišly s režisérkou Hanou Burešovou a dramaturgem Štěpánem Otčenáškem a s režisérem Janem Bornou. Vedle domácích režisérů v divadle v průběhu jeho pětadvacetileté historie opakovaně pracovaly přední osobnosti české režie (J. A. Pitínský, J. Nebeský, J. Mikulášek, M. Františák, tandem SKUTR ad.).

4.8.2022 — Knihovna nabízí širokou škálu služeb a aktivit v rámci své sítě 46 poboček v 16 městských částech (včetně 2 bibliobusů), přičemž řadu z nich je možné využívat zdarma, bez nutnosti registrace. Pro registrované se nabídka služeb rozšiřuje o možnost půjčování knih, časopisů, hudebních CD, jazykových kurzů, not, deskových her, obrazů, ale i řadu dalších možností, jako je využití kreativních dílen či počítačů. V roce 2023 byla otevřena nejnovější pobočka Městské knihovny na pražských Petřinách (Praha 6). V roce 2024 se Praha prostřednictvím Městské knihovny stala členem sítě ICORN (International Cities of Refuge Network/Mezinárodní sítě útočištných měst). Jde o nezávislou organizaci, která poskytuje úkryt a bezpečné útočiště spisovatelům a dalším umělcům v nebezpečí. Určena je těm, kteří prosazují svobodu projevu, snaží se bránit demokratické hodnoty a propagovat mezinárodní solidaritu. Města zapojená v programu ICORN poskytují dlouhodobé dočasné ubytování těm, kterým hrozí postihy za jejich tvůrčí aktivitu. Pobyt je zpravidla dvouletý; od roku 2006 se do programu zapojilo již více než 70 měst a více než 200 spisovatelů a umělců zde našlo přístřeší. Původní myšlenka pochází již z roku 1993. Tehdy International Parliament of Writers (IPW) založil The Cities of Asylum Network. Členy IPW a tedy zakladateli původního projektu byli mj. Václav Havel, Salman Rushdie, Wole Soyinka, Jacques Derrida, Margaret Drabble, John Maxwell Coetzee, Harold Pinter. IPW byl v roce 2005 rozpuštěn. Zapojená města však chtěla v této činnosti pokračovat, a tak byl v roce 2006 v norském Stavangeru založen The International Cities of Refuge Network (ICORN).

6.11.2017 —

7.4.2006 —