Metropolitní plán: Jak vlastně vzniká?

Kdo plán tvoří a kdo o něm rozhoduje

Na začátku stojí čtyři hlavní aktéři. Zastupitelstvo hlavního města určuje zadání, politickým garantem je vedení Prahy, pořizovatelem je Magistrát hl. m. Prahy a samotným autorem plánu pak Institut plánování a rozvoje. Aby mohl být plán vydán, je potřebná podpora alespoň 33 zastupitelů. „V Praze, kde se koalice za posledních 20 let několikrát měnily, je podpora napříč celým politickým spektrem zásadní,“ poznamenává Václav Vorlíček, vedoucí kanceláře Petra Hlaváčka.

Od zadání k první verzi

Rozhodnutí o pořízení Metropolitního plánu padlo už v roce 2012. Zpracovatelský tým IPR následně připravil první ucelenou verzi, která byla v roce 2018 projednána se státní správou i veřejností. „Magistrátu dorazilo při prvním projednání v roce 2018 téměř 46 tisíc připomínek, z toho čtrnáct a půl tisíce bylo jedinečných. Mnohé si vzájemně odporovaly nebo byly v nesouladu se zákony a odbornými pravidly, takže nebylo možné zapracovat všechno. To celý proces výrazně prodloužilo,“ vysvětluje Filip Foglar, ředitel Odboru územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy.

Další, dosud nejrozsáhlejší projednání proběhlo v roce 2022. Město obdrželo přes 18 tisíc připomínek, z nichž více než jedenáct tisíc bylo zcela originálních. V aktuální podobě návrhu plánu se všechny připomínky promítly. Od října do prosince 2025 proběhlo zatím poslední veřejné projednání.

Digitální model města

Projekt v průběhu let postupně narostl do rozsáhlého, plně digitálního systému. Plán už dávno není jen mapa s barevnými plochami. Jde o vrstevnatý model, který zachycuje celoměstské koncepce, pracuje s tzv. lokalitami, tedy základními stavebními jednotkami definujícími charakter jednotlivých částí Prahy, nad nimi pak ještě s detailnějšími plochami a koridory. Tyto vrstvy dohromady tvoří ucelenou dokumentaci, jejíž textová část má právní účinky, zatímco grafická umožňuje přesné určení toho, kde a za jakých podmínek může vznikat budoucí rozvoj.

V rámci tohoto digitálního systému se využívá i umělá inteligence, zejména k třídění a analýze velkého množství připomínek a dat, což výrazně zefektivňuje práci zpracovatelského týmu. Rozhodnutí o obsahu a podobě plánu však nadále činí lidé, a to nejen odborníci z IPR Praha, ale i obyvatelé metropole, kteří do procesu vstupují svými podněty.

Co plán může a co ne

Ve veřejné debatě často zaznívá otázka, zda Metropolitní plán povoluje stavby, nebo dokonce umožňuje výstavbu výškových budov „kdekoliv“. Stavební inženýrka Renáta Pintová Králová upozorňuje, že jde o rozšířený omyl. „Metropolitní plán je pouze jednou z regulací. Každá stavba musí splnit požadavky stavebního zákona, prováděcích předpisů, dalších právních norem chránících veřejné zájmy i pražských stavebních předpisů,“ vysvětluje. Plán tedy neurčuje vše, ale vytváří spíše základní rámec, který se následně doplňuje dalšími pravidly a posouzeními.

Jak se pracuje s připomínkami

Vyhodnocování připomínek je náročný proces, který vyžaduje systematický přístup. Podněty přicházejí od městských částí, vlastníků pozemků, státních institucí, odborníků i veřejnosti a často jsou vzájemně rozporné nebo v nesouladu s platnou legislativou či cíli rozvoje města.

Praha proto nyní postupuje efektivněji než v minulosti. Místo postupného vypořádávání probíhají paralelní konzultace s příslušnými ministerstvy a už během procesu se vyjasňuje, které změny jsou možné a za jakých podmínek. Díky tomu se tisíce požadavků městských částí konsolidují do několika hlavních témat, která je třeba dopracovat. Nový stavební zákon navíc upravuje rozhodovací kompetence: v případě sporu má konečné rozhodnutí politik, který nese politickou odpovědnost za výsledek.

Jednodušší možnost zapojení díky Portálu Pražana

Velkým posunem oproti minulosti je možnost podat připomínku jednoduše přes Portál Pražana. Stačí se přihlásit prostřednictvím bankovní identity či eObčanky, otevřít sekci věnovanou Metropolitnímu plánu a vyplnit formulář, který už sám nabídne mapu i možnost přiložit dokumenty. Systém automaticky kontroluje úplnost podání a po odeslání připomínky uloží potvrzení do vašeho profilu. Díky tomu jsou podněty lépe strukturované, neztrácejí se a lze je snáz vyhodnocovat.

Metropolitní plán je výsledkem více než desetileté systematické práce propojující komplexní urbanistické analýzy, legislativní rámce a koordinaci s řadou institucí. Jeho konečná podoba ilustruje složitost městského plánování.